Lotus: Svou čepici odhazuji v dál...

Nejrychlejší monoposty z dílny proklínaného, do nebes vynášeného a nesporně geniálního konstruktéra Colina Chapmana (1928–1982), pilotovaly legendy jako Jim Clark, Graham Hill, Jochen Rindt, Emerson Fittipaldi, Ronnie Peterson, Mario Andretti, Ayrton Senna či Kimi Räikkönen. Na svém kontě má Lotus, jehož majitel slavil drtivou většinu z celkem 73 vítězství hozením vlastní čepice směrem k vítěznému vozu, také šest titulů mistrů světa, o které se zasloužili…

1. Jim Clark 1936–1968, Anglie 1963, 1965

Původním povoláním farmář se dostal do hledáčku Colina Chapmana v roce 1958, o dva roky později se stal pilotem jeho týmu. V roce 1962 se v Belgii dočkal prvního vítězství, v následující sezoně zvítězil v sedmi z celkového počtu deseti závodů a získal titul mistra světa. Ve stejném roce se s monopostem Lotus 29 představil v závodě 500 mil Indianapolis, ve kterém dojel druhý. Chuť si spravil v ročníku 1965, kdy po takřka padesáti letech vyhrál Indianapolis Evropan a Lotus se zapsal do historie jako první vítězný vůz s motorem vzadu. Sezona snů skončila druhým titulem mistra světa, Jim Clark je dosud jediným jezdcem, který v jedné sezoně vyhrál dva nejprestižnější okruhové tituly. Jeden z nejlepších pilotů historie se zabil v málo významném závodě F2 na německém okruhu Hockenheim, kdy jeho lotus vyletěl při rychlosti 240 km/h před zatáčkou Ost. Těžkým zraněním podlehl ve věku 32 let v sanitce.

2. Graham Hill 1929–1975, Anglie 1968

Dosud jediný držitel tzv. Trojkoruny neboli vítězství na GP Monaka F1, 500 mil Indianapolis a 24 hodin Le Mans, otec mistra světa Damona Hilla (1996, Williams – Renault) měl s Colinem Chapmanem zpočátku vcelku komplikovaný vztah. V roce 1960 proto Lotus opustil, aby se po dvou letech stal s vozem BRM poprvé mistrem světa, stalo se tak navíc v posledním závodě v Jižní Africe na úkor pilota lotusu Jima Clarka. K Colinu Chapmanovi se vrátil v roce 1967. V následující sezoně se stal po smrti Clarka týmovou jedničkou a v závěrečném podniku sezony v Mexiku získal druhý titul světového šampiona. Graham Hill tragicky zahynul při havárii letadla.

3. Jochen Rindt 1942–1970, Rakousko 1970

První a naštěstí poslední mistr světa F1 in memoriam. Angažmá v Lotusu získal v roce 1969, kdy vyhrál v USA svou první velkou cenu. V další sezoně ovládl Grand Prix Monaka, Nizozemska, Francie, Anglie a Německa, v Itálii na okruhu Monza mu k pojištění titulu stačilo bodovat. V tréninku však Jochen Rindt havaroval, jeho lotus se rozbil o svodidla. Po rychlém vyproštění přišla série neskutečných zmatků, sanitka bloudila, nakonec jela do jiné nemocnice…Vzhledem k náskoku mohl mrtvého pilota porazit pouze Jacky Ickx na ferrari, slavný Belgičan se ovšem moc nesnažil.

4. Emerson Fittipaldi 1964, Brazílie 1972

Brazilec získal angažmá u Colina Chapmana v průběhu sezony 1970, kdy nahradil Jochena Rindta. Ve stejném roce vyhrál závěrečnou Grand Prix USA. Následující sezona se Emersonovi příliš nepovedla, šampionát 1972 se ovšem nesl ve znamení jeho pěti triumfů a celkového vítězství. Obhajoba se však nezdařila, v roce 1974 následoval přestup do stáje McLaren a druhý titul.

5. Mario Andretti 1940, USA 1978

V týmu Lotus to Mario zkoušel nejdřív v letech 1968 až 1966, během dvou let však nezískal jediný bod. Colin Chapman na dravého pilota nezanevřel, po angažmá ve stájích March, Ferrari a Parnelli proto došlo v sezoně 1977 na comeback. Ten Mario zvládl, když po triumfech v USA, Španělsku, Francii a Itálii vybojoval třetí místo. V následující sezoně bylo ještě líp, dosud poslední mistr světa F1 z USA vyhrál Velké ceny Argentiny, Belgie, Španělska, Francie, Německa a Holandska, na konci sezony bral Lotus šestý titul. Oslavy však zkalila tragická smrt druhého jezdce Lotusu Ronnieho Petersona, který zahynul v Monze v důsledku kolize po startu.

(Text o voze Lotus Emira, posledním svého druhu, je součástí prosincového Playboye)