Lance Armstrong: padouch, nebo hrdina?

Rodák z Texasu pocházející z nepříliš majetné rodiny sportoval od dětství, jako teenager se věnoval úspěšně triatlonu. Mladý Lance zaujal především cyklistickými výkony, ještě před maturitou hájil barvy USA na juniorském mistrovství světa v Moskvě, v roce 1990 se stal amatérským šampionem USA. O dva roky později podepsal kontrakt s týmem Motorola, následující rok se stal na MS v norském Oslu v jedenadvaceti letech nejmladším profesionálním mistrem světa. Jedná se o jediný titul, který Armstrongovi zůstal, je však otázka, jak tomu bude v blízké budoucnosti. Loni v květnu totiž prozradil v dvoudílném dokumentu Lance televizní stanice ESPN, že dopoval od svých jedenadvaceti let, tedy ještě před svým triumfem v Oslu.

V letech 1993 až 1996 se zúčastnil Tour de France, přes vítězství v jedné z etap žádnou z nich nedokončil, specialisté tehdy viděli jeho perspektivu především v jednorázových etapách.

Recept na přežití

Po Tour de France 1996 byla Lanci Armstrongovi diagnostikována rakovina varlat, nádor přitom metastázoval do plic, lymfatických uzlin, břišní dutiny a mozku. Okamžitě podstoupil operaci, následovala mimořádně náročná chemoterapie a měsíce intenzivní léčby. V prosinci 1996 se od lékařů dozvěděl, že rakovina zcela ustoupila.

V roce 1997 založil nadaci Livestrong zaměřenou na boj proti onkologickým chorobám, nadace podle veřejně dostupných zdrojů přerozdělila půl miliardy dolarů, sám Armstrong přispěl částkou šesti milionů USD. V čele nadace, kterou začali postupně opouštět sponzoři jako Nike či Anheuser-Busch, skončil v listopadu 2012. V lednu 2013, těsně před svou účastí v televizní show Oprah Winfrey, se omluvil jejím zaměstnancům.

Přestože se návrat k profesionálnímu sportu jevil na konci roku 1996 jako cosi ze sféry sci-fi, už v červnu 1998 vyhrál Lance Armstrong od diagnostikování rakoviny svůj první závod na Tour de Luxembourg. Podstatnější však bylo čtvrté místo z Vuelty, třítýdenního etapového závodu ve Španělsku, po kterém dospěli Armstrong a jeho tým k poznání a přesvědčení, že disponuje rychlostně-vytrvalostním potenciálem, který mu umožňuje uspět i v nejnáročnějších etapových závodech včetně Tour de France.

Sedmkrát, a dost

Dne 25. července 1999 se stal Lance Armstrong po trojnásobném vítězi Gregu LeMondovi druhým americkým cyklistou, který vyhrál Tour de France. Zatímco byl LeMond součástí evropských týmů, Armstrong hájil barvy americké sestavy US Postal Service. Nejprestižnější etapový závod planety dlouhý 3630 km ovládl s ohromujícím náskokem 7:37 minuty. V průběhu Tour se řešila jeho první dopingová kauza, kortikosteroid v organismu byl tehdy vysvětlen užíváním krémů na opary. Mezinárodní cyklistická federace UCI Armstronga očistila, zejména francouzská média měla o zábavu postaráno. Zvlášť když nezničitelný Američan následující rok vítězství zopakoval. V roce 2003 vyrovnal pět po sobě jdoucích triumfů španělského matadora Miguela Induraina, za další dva roky bral sedmý žlutý trikot v řadě a rozhodl se skončit se závoděním.

V čele dopingového spiknutí

V září 2008 oznámil Lance Armstrong comeback, na Tour de France startoval o rok později ve stejném týmu jako obhájce titulu Alberto Contador. Nakonec skončil třetí, aby v roce 2011 ohlásil definitivní konec v profesionálním pelotonu s tím, že se hodlá věnovat triatlonu.

Jenže rok předtím informoval Floyd Landis, vítěz Tour de France z roku 2006 (po několika měsících diskvalifikován za pozitivní dopingový nález), cyklistickou federaci USA o organizovaném dopingu, jehož měl být Armstrong hlavním hybatelem. A protože peníze na doping měl cyklistický klan pořizovat prostřednictvím US Postal, tedy americké pošty, případu se chopila federální prokuratura. Vyšetřování bylo v únoru 2012 ukončeno, aniž bylo proti Armstrongovi vzneseno obvinění.

V červnu téhož roku Americká antidopingová agentura (USADA) zveřejnila zprávu, podle které byli Lance Armstrong a jeho pět spolupracovníků (tři lékaři, trenér a manažer) hlavními organizátory dlouholetého dopingového spiknutí. Podle USADA sedminásobný vítěz Tour de France dopoval, včetně v té době módního krevního dopingu (EPO), kromě toho měl podstupovat transfuze, konzumovat růstový hormon a injekce testosteronu. Zakázané látky navíc distribuoval dalším cyklistům. Následoval zákaz účasti ve všech triatlonových soutěžích.

Spadla klec

V únoru 2012 Lance Armstrong odmítl spolupráci při vyšetřování své kauzy ze strany USADA, v důsledku čehož přišel o všechny tituly, které získal od srpna 1998, a to včetně bronzové medaile z OH v Sydney 2000. Následoval doživotní zákaz účasti ve všech soutěžích, ve kterých platí Světový antidopingový kodex. Bývalý hvězdný cyklista vzdoroval až do ledna 2013, kdy se během televizního rozhovoru s Oprah Winfrey přiznal, že od druhé poloviny 90. let do 2005 systematicky dopoval.

Ve stejném roce se k žalobám připojila americká federální vláda s tím, že vědomým užíváním dopingu Armstrong poškodil federálního sponzora – americkou poštu. V případě prohry mu hrozila platba až ve výši 100 milionů dolarů. V roce 2018 došlo k dohodě, Lance Armstrong zaplatil za účelem urovnání sporu pět milionů dolarů.

Od roku 2017 má vlastní podcast The Move zaměřený na pokrytí Tour de France. Loni v květnu byl odvysílán televizí ESPN dvoudílný dokument s názvem Lance. Máme-li věřit sociálním sítím, padesáté narozeniny si užíval.