10. září 2021 19:44

Když se v roce 2006 v Monze přepisovala historie...

Víkend se pro fanoušky motoristického sportu ponese ve znamení Velké ceny Itálie závodů F1. Hned na úvod nebude od věci přihřát si českou polévku, neboť letos uplyne přesně dvacet let od prvního startu českého pilota v závodech nejrychlejších monopostů světa. Tomáš Enge tehdy dojel v Monze na stroji Prost dvanáctý.

Při vší úctě k Tomášovi (mimochodem, rozhovor s domácí motoristickou personou přinesla loňská tištěná verze Playboye), důvodem tohoto článku je přece jen úspěšnější pilot. Před patnácti lety totiž vyhrál sedminásobný mistr světa Michael Schumacher v Monze jubilejní, devadesátou Grand Prix, aby vzápětí ohlásil poprvé a naštěstí ne naposled konec kariéry.

Schumi podevadesáté

Zatímco v roce 2005 bylo už před Grand Prix Itálie víceméně jasné, že se novým vládcem formule 1 stane Fernando Alonso (Renault R26), následující sezona byla mnohem vyrovnanější. Úřadující šampion vyhrál v Bahrajnu, Austrálii, Španělsku, Monaku, v Anglii a Kanadě, Michael Schumacher (Ferrari 248 F1) pak v pozici největšího a vlastně jediného vážného Alonsova pronásledovatele ovládl Grand Prix San Marina, Evropy, USA, Francie a Německa. Před zastávkou v Monze sice ztrácel na Alonsa dvanáct bodů, nacházel se však v lepší aktuální formě, když vyhrál tři z pěti posledních Grand Prix, zatímco Španěl se z vítězství těšil naposled na konci června. Mezi favority závodu, jednalo se o druhou velkou cenu pozdějšího čtyřnásobného mistra světa Sebastiana Vettela, patřil rovněž Kimi Räikkönen (McLaren Mercedes), létajícího Fina však brzdila v rozletu vadnoucí technika. Přesto kvalifikaci vyhrál Iceman (který před několika dny oznámil konec kariéry), když porazil Schumachera o mizivých 0,002 sekundy. Fernando Alonso sice zajel pátý nejrychlejší čas, byl ale penalizován za blokování druhého jezdce Ferrari, Brazilce Felipa Massy, takže do závodu startoval na okruhu, který nepřeje předjížděcím manévrům, z desátého místa.

Nakonec se po velmi dramatickém průběhu závodu těšil z poměrně suverénního vítězství Michael Schumacher, zároveň se jednalo o jubilejní, devadesátý triumf. Druhý dojel Kimi Räikkönen, který si svým výkonem řekl o angažmá ve Ferrari. Závod v Monze se zapsal do historie také díky třetímu Robertu Kubicovi (Sauber BMW), Polák se totiž stal historicky prvním jezdcem země východního bloku, který dojel na stupních vítězů. Naopak Fernando Alonso splakal v Monze nad výdělkem, neboť v důsledku poruchy motoru závod nedokončil.

Po hodech půst

Hned po závodu Michael Schumacher zchladil na tiskové konferenci vášně tifosi (je otázka, o jak moc vhodný krok se jednalo), když oznámil, že se v Monze představil naposled, protože po sezoně končí. I když po víceméně domácí velké ceně stáhl náskok Fernanda Alonsa na pouhé dva body a vyhrál následující Grand Prix Číny, na konci sezony slavil obhajobu španělský pilot. Michaela Schumachera nahradil v kokpitu Ferrari Kimi Räikkönen, který v posledním závodě šampionátu v Brazílii 2007 získal o jediný bod titul mistra světa, když porazil znesvářenou týmovou dvojici Fernando Alonso – Lewis Hamilton (McLaren MP4/22). Jednalo se přitom o poslední titul pro Ferrari.

I v případě Michaela Schumachera platilo pravidlo, že jen idiot nemění svá rozhodnutí. Do prosince 2009 působil sedminásobný mistr světa v roli poradce Scuderia Ferrari, poté se rozhodl pro comeback v barvách stáje Mercedes. Jednalo se sice o překvapivý, zároveň však vcelku pochopitelný krok, neboť značku s trojcípou hvězdou převzal v roli technického ředitele Ross Brawn, se kterým Michael Schumacher slavil sedm triumfu ve stájích Bennetton (1994–1995) a Ferrari (2000–2004). Italská média označila Schumachera za zrádce. V Mercedesu ve srovnání s předchozími sezonami paběrkoval, nedostal se ani jednou na stupně vítězů a prohrával s mladším stájovým druhem, pozdějším mistrem světa Nikem Rosbergem. Specialisté ovšem oceňují Schumacherovu práci na vývoji vozu, díky které nenašly monoposty Mercedes od roku 2014 sobě rovného. Na konci sezony 2012 skončil podle mnoha expertů nejlepší jezdec historie závodů formule 1 definitivně.

Krása pokračuje dál

29. prosince 2013 utrpěl sedminásobný mistr světa F1 při lyžování ve Francii těžké zranění hlavy. Od té doby je jeho zdravotní stav předmětem nesčetných spekulací. V červnu letošního roku poskytl italskému listu Corriere della Serra rozhovor jeho bývalý šéf a nejvyšší boss FIA Jean Todt. „Nenechávám ho samotného. S ním, manželkou Corinnou a zbytkem rodiny máme tolik společných nádherných zážitků. Krása toho všeho je naší součástí a pokračuje dál,“ prozradil aktuální boss Mezinárodní automobilové federace (FIA) novinářům.