Čas od 11. 6. do 11. 7. se ponese pro fanoušky fotbalu ve znamení odloženého mistrovství Evropy. Poprvé v historii se bude v rozporu se zdravým rozumem bojovat o titul v jedenácti městech stejného počtu zemí, nemalým šokem je ázerbájdžánské Baku. Alespoň že oba semifinálové zápasy a finále se odehrají v Londýně. Na základě komplikovaného klíče postoupilo 24 týmů, tradičně nechybí Česká republika.
Bývá dobrým zvykem sestavovat po každém šampionátu ideální jedenáctku, Playboy se však rozhodl jít tradičně proti proudu a dal dohromady neporazitelný tým ještě před výkopem prvního utkání Turecko–Itálie. Vsadil přitom na rozestavení 1–3–4–3 a drtivou ofenzivu.
BRANKÁŘ
Gianluigi Donnarumma 1999, Itálie, AC Milán: Přes svůj věk asi nejžádanější brankařské zboží současnosti. Mladík letos dlouho natahoval vedení týmu a milánské tifosi na skřipec, nakonec odmítl Real Madrid i PSG a nejméně příští sezonu zůstane doma. Takřka dvoumetrový brankář debutoval v nejvyšší italské soutěži v roce 2015 ve věku 16 let a 242 dnů, letos v únoru zapsal prvních 200 zápasů, což se v jeho letech nepovedlo ani jmenovci Buffonovi.
OBRANA
Luke Shaw 1995, Anglie, Manchester United: Možná existují i rychlejší krajní obránci, nicméně rudý ďábel čte skvěle hru, je velmi nepříjemný v osobních soubojích a k tomu všemu má vynikající levačku, která se bude určitě hodit při standardních situacích.
Stefan de Vrij 1992, Nizozemsko, Inter Milán: Nebýt zranění Virgila van Dijka, patřil by klíčový post ikoně FC Liverpool. Jeho krajan, který letos spoludovedl k titulu po dlouhých letech Inter Milán, však splňuje veškerá kritéria špičkového stopera. Vynikající ve vzduchu i na zemi, disponuje velmi kvalitní rozehrávkou.
Antonio Rüdiger 1993, Německo, FC Chelsea: Stoper tvrdší než žula, ostatně stačí vzpomenout na jeho střet s Kevinem De Bruynem ve finále Champions League. Potomek německého otce a matky ze Sierry Leone nastupuje s obličejovou maskou, patřičný respekt budí i bez ní. Vynikající hlavičkář.
ZÁLOHA
Mason Mount 1999, Anglie, FC Chelsea: Případ mladíka, jehož geniální přihrávka ve finále letošního ročníku Ligy mistrů doslova rozpárala obranu Manchesteru City, jasně ukazuje, jak důležité je pracovat s odchovanci. Mason po finále přiznal splnění dětského snu, což v případě bojovníka do morku kostí neznamená, že by snad v barvách národního týmu postrádal patřičnou motivaci.
Tomáš Souček 1995, Česko, West Ham United: Sen každého trenéra, fotbalista, který má na to, navázat na odkaz největších hvězd českého fotbalu. Defenzivní záložník, na svém postu absolutní světová špička. Když se k tomu připočte letošních deset branek v Premier League, nezbývá, než se hluboce uklonit a smeknout.
Kevin De Bruyne 1991, Belgie, Manchester City: Letos měl jeden z dlouhodobě nejlepších záložníků planety nejdřív vyhrát po Premier League také Ligu mistrů, pak měl přijít titul na ME. Champions League nevyšla, finále skončilo po střetu s Rüdigerem pro belgického míčového mága předčasně kvůli zle pošramocenému obličeji. Mistrovství Evropy představuje o to větší výzvu.
Harry Kane 1993, Anglie, Tottenham Hotspurs: Původně ryzí útočník to umí i jako ofenzivní záložník a na podhrotu. Ikona Tottenhamu prahne po trofejích, těch se mu však v milovaném londýnském klubu nedostává, proto po vzoru Garetha Balea touží po změně. Ve hře jsou velkokluby, jako Manchester City a Real Madrid. Harry se však nechal slyšet, že budoucnost bude řešit až po ME, na kterém se chce představit v co nejlepším světle. Není důvod nevěřit.
ÚTOK
Cristiano Ronaldo 1985, Portugalsko, Juventus Turín: Hvězdný a sebestředný Portugalec sice letos vyhrál pouze italský národní pohár, o to hladovější by měl být na evropském šampionátu, který je zřejmě jeho poslední. Byť v případě CR7 člověk nikdy neví. Navíc úřadující šampion starého kontinentu by měl mít v top 11 alespoň jednoho zástupce.
Robert Lewandowski 1988, Polsko, FC Bayern Mnichov: Nejlepší fotbalista FIFA loňského roku dal v Bundeslize 41 branek, čímž překonal výkon nepřekonatelného Gerda Müllera ze sezony 1971/1972. Víc není potřeba dodávat, belgický bombarďák Romelu Lukaku měl smůlu.
Kylian Mbappé 1998, Francie, Paris Saint-Germain: Vedle Roberta Lewandowského nejvíce pravděpodobný pokračovatel odkazu sběratelů Zlatých míčů Lionela Messiho a Cristiana Ronalda. Ve prospěch francouzského mistra světa ovšem hraje věk. Letos nezískal s miliardářským PSG předpokládaný titul, o to větší touhu bude mít uspět na ME.
