Jak agent se způsoby mafiána „udělal“ Zlatana Ibrahimoviće...

K osudovému setkání drsných mužů došlo v době Zlatanova působení v Ajaxu Amsterodam (2001–2004). Jak psal Švéd s bosenskými kořeny ve své knize Já jsem Zlatan Ibrahimović, jednoho dne dospěl k přesvědčení, že potřebuje agenta, který nelpí až tak moc na pravidlech. Jeho oblíbený nizozemský novinář Thijs Slegers mu doporučil firmu, která dělá pro Davida Beckhama a Mina Raiolu. Agent, kterého novinář nazval mafiánem, sice v té době nepatřil mezi největší hvězdy branže, v roce 1993 ovšem prodal z Ajaxu do Interu Milán Dennise Bergkampa a především stál za přestupem Pavla Nedvěda v Laziu Řím do Juventusu Turín v hodnotě 41 milionů eur.

Král triků

Zlatan kontaktoval Mina přes svého spoluhráče z Ajaxu Brazilce Maxwella s tím, že pokud má agent něco konkrétního, může přijet. V opačném případě nehodlá ztrácet čas. Agentova reakce přišla v podobě vzkazu, že si Zlatan může nasrat a ten se začal na schůzku těšit. „Tenhle styl vyjadřování z obecního sídliště mi sedí a předpokládal jsem, že s Minem pocházíme z podobného prostředí. Ani jednomu z nás se nic neservírovalo pod nos. Mino se narodil v jižní Itálii v provincii Salerno. Když mu byl rok, jeho rodina se přestěhovala do Nizozemska a v Haarlemu si otevřela pizzerii. Mino musel už jako kluk uklízet, umývat nádobí a pomáhat jako číšník,“ popisuje fotbalista ve své knize s tím, že v důsledku patřičné životní přípravy se Mino nikoho nebál a by připraven vytáhnout tolik triků, kolik bude potřeba.

Střet s realitou

Vzhledem k tomu, že Ibra, toužil po přestupu a dobré smlouvě, rozhodl se na svého budoucího agenta zapůsobit. Na schůzku v amsterodamském hotelu Okura si oblékl světle hnědou koženou bundu od Gucciho, vzal si zlaté hodinky, nastartoval porsche a vyrazil. Pro jistotu zaparkoval před hotelem.

Místo chlápka v obleku s jemným proužkem a zlatými hodinkami ale dorazil borec v džínách a tričku Nike, pod kterým se mu kulatil pupek, takže vypadal přesně jako jeden z mafiánů v seriálu Rodina Sopránů.

Tím ovšem Zlatanův počáteční šok neskončil. Mino objednal kupu jídla pro pět lidí a začal se cpát jako blázen. Pak spustil, mluvil ostře a k věci, Zlatan nabýval čím dál víc dojmu, že s tímhle člověkem chce pracovat. Před podáním ruky na znamení dohody však přišla další rána. „Víte, co ten namyšlený parchant udělal? Vytáhl čtyři papíry formátu A4, které si vytiskl z internetu. Byla na nich spousta jmen a čísel, například Christian Vieri: 27 zápasů, 24 gólů, Filippo Inzaghi: 25 zápasů, 20 gólů, David Trézéguet: 24 zápasů, 20 gólů. A konečně Zlatan Ibrahimović: 25 zápasů, 5 gólů,“ vzpomíná fotbalista s tím, že následoval dotaz. „Ty si myslíš, že tě s takovýma statistikama budu moct prodat?“ Fotbalista reagoval ve smyslu, že kdyby nastřílel dvacet branek, dokázala by ho prodat i jeho matka.

Hodný chlapec

Přes nestandardní průběh první schůzky se Zlatan rozhodl prakticky okamžitě angažovat Mina Raiolu jako svého agenta. Ital si stanovil velmi neobvyklé podmínky v podobě prodeje auta, zlatých hodinek a výrazného navýšení tréninkových dávek, neboť statistiky nového klienta jsou diplomaticky řečeno na úrovni exkrementu. „Měl jsem mu říct, ať táhne k čertu. Prodat svoje auta! Co je mu po nich? Zašel příliš daleko, to je bez debat. Přesto měl pravdu,“ uvádí Zlatan ve své knize. A tak dal Minovi své Porsche Turbo, nejen proto, aby se zachoval jako hodný chlapec. Jak totiž uznal, bylo dobře, že se sporťáku zbavil, protože dřív nebo později by se v něm zabil. Začal jezdit v trapném klubovém Fiatu Stilo, zlaté hodinky nahradil hroznými hodinkami Nike. Znovu začal nosit teplákové soupravy a trénoval, jak nejvíc to šlo.