Zdroj: Y. Leclercq CC BY-SA 4.0
Zdroj:
Y. Leclercq CC BY-SA 4.0
19. května 2012 se spolu ve finále Champions League utkaly týmy FC Bayern Mnichov a Chelsea. Dlouho hrálo vše do karet Mnichovským, hrálo se na jejich stadionu Allianz Arena a ještě dvě minuty před koncem vedli 1:0. Pak se ale do vzduchu zavěsil po rohu Didier Drogba (1978) a šlo se do prodloužení. V nastavovaném čase ještě lapil Petr Čech penaltu Robbenovi.
O držiteli nejcennější klubové trofeje tak nakonec rozhodovala penaltová loterie. Opět se předvedl Čech, který chytil dvě střely. Před poslední sérií bylo jasno, pokud Drogba promění, bude se Chelsea těšit z prvního vítězství v Champions League. Ostrostřelec z Pobřeží slonoviny se nemýlil a modrá část Londýna mohla začít s oslavami. Přesto se nejednalo o jeho nejslavnější zápas. Ten, kterým Didier Drogba odvrátil v rodné zemi občanskou válku, se odehrál v říjnu 2005 v Súdánu.
Ve finále Champions League 2012 mezi FC Bayern Mnichov a Chelsea vsítil Didier Drogba rozhodující penaltu. Přesto se nejednalo o jeho nejslavnější zápas.
Ve finále Champions League 2012 mezi FC Bayern Mnichov a Chelsea vsítil Didier Drogba rozhodující penaltu. Přesto se nejednalo o jeho nejslavnější zápas.
Rozdělená země
Před patnácti lety byla ve hře účast na mistrovství světa v Německu 2006. Postupová matematika přitom hovořila jasnou řečí, Pobřeží slonoviny musí získat v posledním utkání skupiny na půdě Súdánu víc bodů než Kamerun v domácím zápase s Egyptem. Přestože vedle kapitána Drogby (Chelsea) nastupovali zkušení fotbalisté jako Yaya Touré (Olympiakos Pireus), Kolo Touré (Arsenal), Emmanuel Eboué (Arsenal), Didier Zokora (AS Saint-Étienne), dopadla obě vzájemná utkání ve prospěch Kamerunu. Další výsledky rozhodly o tom, že se o letenky do Německa hrálo do posledního kola.
V západoafrické zemi přitom zuřila od září 2002 občanská válka. Zatímco vláda prezidenta Laurenta Gbagba ovládala jih země, povstalci bojující pod názvem Nové síly Pobřeží slonoviny kontrolovaly sever. Po dvou letech se situace relativně zklidnila, na konci kvalifikace se však Pobřeží slonoviny znovu nacházelo na pokraji propuknutí dalšího válečného konfliktu.
V kvalifikaci na MS 2006 tým vedený Drogbou dvakrát porazil Egypt (v obou utkáních kapitán „slonů“ skóroval), ale v zápasech s Kamerunem podlehl. To, společně s výsledky ostatních utkání, udrželo souboj o vítěze africké skupiny 3 otevřený až do závěru.
Zdroj: profimedia.cz
V kvalifikaci na MS 2006 tým vedený Drogbou dvakrát porazil Egypt (v obou utkáních kapitán „slonů“ skóroval), ale v zápasech s Kamerunem podlehl. To, společně s výsledky ostatních utkání, udrželo souboj o vítěze africké skupiny 3 otevřený až do závěru.
Zdroj:
profimedia.cz
Drama do poslední sekundy
Kapitán Didier Drogba v té době působil rok v Chelsea, kam přestoupil za 24 milionů liber z Olympique Marseille. V týmu pobyl celkem devět let, během kterých vybojoval čtyři tituly šampiona Premier League, na kontě má stejný počet vítězství v FA Cupu. K tomu tři triumfy v Ligovém poháru. O jeho podílu na vítězství Chelsea v Champions League byla zmínka v úvodu.
Zápasy Kamerun–Egypt a Súdán–Pobřeží slonoviny se hrály souběžně. Ve druhém utkání to bylo vcelku jednoznačné, Drogbův tým vyhrál 3:1. Na stadionu v kamerunském Yaoundé se ale jednalo o jiný příběh. Domácí vedli od 20. minuty, nicméně Egypt jedenáct minut před koncem vyrovnal. Rázem postupovalo Pobřeží slonoviny. Jenže v Kamerunu se prodlužovalo, „sloni“ proto neoslavovali a sledovali infarktový závěr. V páté minutě nastaveného času odpískal rozhodčí ve prospěch Kamerunu penaltu. Míč si ale kupodivu nepostavil na značku pokutového kopu hvězdný střelec FC Barcelony Samuel Eto’o, ale obránce Interu Milán Pierre Womé. „Byl jsem připraven, ale Pierre mi řekl, že si věří,“ prozradil později v rozhovoru pro Times Samuel Eto’o. Místo v síti ale nakonec míč skončil na levé tyči a rozhodčí ukončil zápas.
Zápas Súdán–Pobřeží slonoviny byl vcelku jednoznačný, „sloni“ si odnesli vítězství 3:1. V souběžně hraném zápasu Kamerun–Egypt se prodlužovalo a až po ukončení do poslední vteřiny infarktového utkání za stavu 1:1 se mohl Drogba s týmem radovat z postupu.
Zdroj: profimedia.cz
Zápas Súdán–Pobřeží slonoviny byl vcelku jednoznačný, „sloni“ si odnesli vítězství 3:1. V souběžně hraném zápasu Kamerun–Egypt se prodlužovalo a až po ukončení do poslední vteřiny infarktového utkání za stavu 1:1 se mohl Drogba s týmem radovat z postupu.
Zdroj:
profimedia.cz
Vítězové na kolenou
Zatímco kamerunští lvi padli na trávník, Womé odjížděl ze stadionu, před kterým stáli hodiny po zápase rozzuření fanoušci, pod policejní ochranou, na Pobřeží slonoviny propukly nevídané oslavy. „Celá země, každý dům, na severu, na jihu, slavil. Najednou jsme všichni zapomněli na to, že žijeme v rozdělené zemi a na spadnutí je nová občanská válka,“ popisoval atmosféru po premiérovém postupu tehdy dvacetiletý student z metropole Abidjan Hassan Omar.
Do šatny celku Pobřeží slonoviny pronikl televizní štáb. Didier Drogba si vzal mikrofon a v přímém přenosu poklekl se svými spoluhráči na kolena. Poté vyzval znesvářené strany k podepsání mírové smlouvy. Záznam jeho vystoupení běžel donekonečna v televizi, stal se hitem na YouTube. Po několika měsících se tak skutečně stalo.
Postup domácích fotbalistů na mistrovství světa v Německu 2006 spojilo rozdělené Pobřeží slonoviny, kde byla na spadnutí občanská válka. Na snímku Didieru Drogbovi uděluje ocenění tehdejší prezident Laurent Gbagbo.
Zdroj: profimedia.cz
Postup domácích fotbalistů na mistrovství světa v Německu 2006 spojilo rozdělené Pobřeží slonoviny, kde byla na spadnutí občanská válka. Na snímku Didieru Drogbovi uděluje ocenění tehdejší prezident Laurent Gbagbo.
Zdroj:
profimedia.cz
Víc než fotbal
Tím ale příběh kapitána hodný Hollywoodu neskončil. Po mistrovství světa v Německu, na kterém sice jeho tým porazil Srbsko a Černou Horu, ale po prohrách s Nizozemskem a Argentinou balil kufry, došlo na zápas Pobřeží slonoviny–Madagaskar. Původně se mělo hrát v metropoli Abidjan. Didier Drogba, ač sám pocházel z jihu země, prosadil přesunutí utkání na stadion v povstalecké baště Bouaké na severu. Ve hře bylo totiž mnohem víc než fotbal.
Zápas měl nepříliš dramatický průběh, domácí favorit se dostal do vedení 4:0. Těsně před koncem si vzal Didier Drogba míč na vlastní polovině, nabral rychlost a už ho nikdo nezastavil. O radost se běžel podělit s nadšenými fanoušky. Pobřeží slonoviny zachvátila znovu euforie, stav národní jednoty vydržel bohužel pouze několik let. Přesto zůstává hvězdný fotbalista, který před dvěma lety ukončil kariéru, mužem, který sjednotil zemi.