14. srpna 2019 19:15

David Schovánek: Dakar je vždycky těžký...

Jak oznámili pořadatelé Rallye Dakar, po jihoamerické éře 2010–2019 se bude po dobu minimálně pěti let konat nejslavnější dálková soutěž planety v dosud motoristicky nepříliš políbené Saúdské Arábii. Mezi účastníky nebude chybět ani navigátor posádky Martina Šoltyse z týmu Tatra Buggyra Racing David Schovánek.

Playboy: Do začátku Rallye Dakar zbývá necelých pět měsíců, čas se krátí... Schovánek: Letí to rychle, chystám se na čtvrtý Dakar. Proto vím, že prázdniny rychle skončí, přijde čas testování a další přípravy. Letos to bude zajímavější o fakt, že se poprvé pojede v Saúdské Arábii.

Playboy: V čem spočívá příprava navigátora? Schovánek: Stejně jako u zbytku posádky je potřeba v první řadě zapracovat na fyzické kondici. Kvůli navýšení plicní kapacity chodím běhat, hodně pracuji na svalstvu horní části těla. Dakar totiž může být také mnohahodinové házení lopatou, člověk dostane zabrat. Házení lopatou vyžaduje švih, dynamiku, chce to natrénovat správný grif. Ideální je chodit někam na stavbu, člověk by si ještě mohl přivydělat nějakou korunu. Dělám si pochopitelně legraci, na druhou stranu, zkuste si někdy vyhrabat při tropické teplotě auto zapadlé do písku.

Playboy: Loni jste nahradil slavného mnohonásobného vítěze Josefa Kalinu. U pilotů se hovoří o jezdeckých stylech. Platí to i pro navigátory? Schovánek: Neřekl bych, že jde o styl. Každopádně musí navigátor mít dobrou orientací a schopnost zvolit co nejrychleji v dané chvíli nejlepší možné řešení. A hlavně jsou to zkušenosti.

Playboy: Navigátorem se člověk narodí, nebo se jím může stát? Schovánek: Nejsem navigátor na plný pracovní úvazek. Řekl bych, že mám dobrý orientační smysl, což je základ úspěchu. Jinak to beru jako zábavu.

Playboy: Ale v okamžiku, kdy se posadíte do auta, je na vás zbytek posádky závislý. Schovánek: Každý člen posádky je závislý na tom druhém. Vyjádření o zábavě jsem bral tak, že naštěstí můžu dělat to, co mě baví. Každopádně se musím připravovat naprosto profesionálně, protože motoristický sport, zvlášť pak Dakar, chyby nepřipouští.

Playboy: Nabízí práce navigátora nějaký prostor pro improvizaci, nebo se prostě čte mapa a děj se vůle boží? Schovánek: Mapa je samozřejmě základ, schopnost improvizace se ale hodí. Loni jsme se například dostali do jednoho totálně zacpaného úseku, musela se hledat úniková varianta.

Playboy: Ačkoli všechnu slávu shrábnou piloti, posádka je v rukách navigátora. Uvědomuje si to i Martin Šoltys? Schovánek: Jasně, ale pochopitelně platí, že když se vyhraje, je to zásluha pilota. A pokud to z nějakého důvodu nevyjde, může za to navigátor. Ale už jsem si zvykl.

Playboy: Tuším už trojnásobný dakarský vítěz Nikolajev začínal jako mechanik, nemáte do budoucna jezdecké ambice? Schovánek: Teď bych z pozice navigátora rád konečně dokončil Dakar. Pak se uvidí. Nic nezavrhuji, jsem typ člověka, který rád přijímá výzvy.

Playboy: Na druhou stranu, je Dakar loterie? Schovánek: Vzhledem k tomu, že jsme jeli třikrát a ani jednou závod nedokončili, musím souhlasit.

Playboy: Patříte do kategorie závodníků, kteří si na konci každého ročníku říkají, že to nemají zapotřebí a definitivně končí, aby začali v dubnu dumat nad financemi, přípravou? Schovánek: Ano, patřím. První rok jsem si říkal, co na Dakaru vlastně dělám a jestli mi to utrpení za to vůbec stojí. Pak se člověk vrátí domů, s postupem času si začne říkat, že ono to zase nebylo tak strašné a proč to teda ještě jednou nezkusit…

Playboy: Letos jste zažil peruánský Dakar, v lednu vás čeká, jako všechny ostatní účastníky, premiérový ročník v Saúdské Arábii. Všichni budou najednou na stejné startovní čáře? Schovánek: Největší kouzlo i prokletí Dakaru spočívá v tom, že přes veškerou přípravu vlastně nikdy nevíte, co na vás čeká. Takže Saúdská Arábie je sice pouští království, ale prý to bude samá pista, máme se těšit na kamenité cesty. Uvidíme. Tak 40 procent Dakaru má být poušť, pak přijdou na řadu pisty. Nevadilo by mi to, protože nemám rád duny, kdy se jede na azimut. Každopádně, Dakar, ať se koná kdekoli, je vždycky těžký. Saúdská Arábie nebude určitě výjimkou potvrzující pravidlo.