Co byste mohli vědět o UFC

Co byste mohli vědět o UFC Zdroj: profimedia.cz

Nejkomentovanější sportovní událostí první poloviny října byl vzhledem k doposud nevídanému konci nejspíš zápas o titul mistra světa MMA organizace UFC mezi vítězným Rusem Chabibem Nurmagomedovem a kouzla zbaveným irským provokatérem Conorem McGregorem. Několik informací o historii nejvlivnější organizace světa oktagonu proto není určitě od věci.

Kleci zvonil umíráček

Stalo se tak v roce 1996, když do boje vytáhl letos v srpnu zesnulý senátor John McCain. Jednomu z dlouhodobě nejvlivnějších mužů americké politiky se podařilo prosadit zákaz MMA ve 36 státech USA. Svou averzi vysvětloval mimo jiné tím, že se u bojů v kleci, na rozdíl od boxu, nejedná o plnohodnotný sport, ale o cosi připomínající kohoutí zápasy.

Premiérový vítěz Royce

První turnaj Ultimate Fighting Championship se uskutečnil v roce 1993 v Coloradu. Klání se účastnilo osm borců různých bojových umění, vítězem se nakonec stal zápasník brazilského džiu-džitsu Royce Gracie (1966), který si před třemi lety zahrál ve filmu Král Škorpion: Cesta za mocí. Ve finále Royce sestřelil přesným kopem do hlavy zápasníka sumo.

Bratři na scéně

V roce 2001 došlo k zlomovému okamžiku v historii UFC. Majitelem organizace se stala skupina ZUFFA ve vlastnictví Lorenza Fertitty a jeho bratra Franka. Jednalo se o ostřílené muže, kteří se prosadili ve světě nekompromisního hazardního byznysu. Prezidentem společnosti byl jmenován Dana White. Transakce vyšla nové majitele na dva miliony dolarů.

Lorenzo Fertitta (vlevo) a prezident UFC Dana White. Zdroj: profimedia.cz

Konec japonské konkurence

V době nákupu ze strany ZUFFA sice měla UFC silnou pozici v USA, z globálního hlediska na tom byla ovšem lépe japonská Pride Fighting Championships. Postupem času se však začala karta obracet. V důsledku podezření na propojení s japonskou mafií Yakuza přišla Pride o klíčové sponzory a kontrakt s televizní společností Fuji TV. Naopak UFC se podařilo uzavřít smlouvu s TV Spike, pořad The Ultimate Fighter se těšil raketovým tempem narůstající oblibě. V roce 2007 skončila japonská konkurence v propadlišti dějin.

Expanze na pokračování

V říjnu 2010 oznámil prezident Dana White převzetí federace World Extreme Cagefighting (WEC) orientované na zápasy v nižších hmotnostních kategoriích. Poslední turnaj zorganizovala WEC na konci roku, mistři pérové a bantamové váhy José Aldo a Dominick Cruz se stali automaticky mistry UFC. Dílo totální konkurenční zkázy bylo završeno v březnu 2011, kdy UFC ovládla Strikeforce, největšího rivala na americkém trhu. Naposled se v barvách této organizace bojovalo v lednu 2013. Poté přešli všichni lepší bojovníci v čele s hvězdnou Rondou Rousey k UFC.

Ženy v kleci

Přestože majitelé neměli původně o ženské zápasy zájem, měsíc po konci Strikeforce zorganizovala UFC historicky první zápas o titul ženské šampionky. V utkání večera se Ronda Rousey, jinak bronzová medailistka v džudu z olympiády v Pekingu 2008, utkala s vyzyvatelkou Liz Carmouche. Budoucí příležitostná herečka Ronda vyhrála v čase 4:49 minuty. Jak se ukázalo během necelých pěti minut, ženská válka diváky pobavila. V následujícím roce UFC uzavřela dohodu s ženskou organizací MMA, Invicta Fighting Championships.

Když už jsme u žen, mezi menšinovými investory UFC najdete rovněž jména tenistek Marii Šarapovové a Sereny Williams. Škoda, že o vzájemný souboj v kleci nemají nejspíš obě dámy zájem.

První šampionkou UFC se stala Ronda Rousey (vlevo). Zde v souboji s Holly Holm. Zdroj: profimedia.cz

Prachy, jenom prachy

V roce 2011 podepsala UFC kontrakt s vlivnou televizní společností Fox News, která za vysílací práva zaplatila 700 milionů dolarů. MMA se tímto krokem definitivně posunula mezi těžké váhy amerického sportu. Prestiž organizace posílil i obrovitý pivot Shaquille O’Neal, jeden z nejslavnějších basketbalistů americké historie totiž přijal nabídku stát se ambasadorem jejich zápasů.

2. prosince 2014 pak společnosti Reebok a UFC oznámily na společné tiskové konferenci uzavření šestileté exkluzivní smlouvy. Ta vstoupila v platnost následující rok. Stalo se tak u příležitosti zápasu, ve kterém porazil Conor McGregor technickým knokautem Chada Mendese.

V roce 2014 přiřknul Forbes UFC desáté místo v žebříčku nejhodnotnějších sportovních značek planety, cenu organizace magazín odhadl na 1,65 miliardy dolarů. Prezident UFC Dana White se na jaře téhož roku nechal v rozhovoru pro Financial Times slyšet, že hodnota jím řízeného byznysu se rovná částce 3,5 miliardy dolarů.

Bratři skrblíci

Bratři Fertittové však z pozice majoritních vlastníků razili zásadu, že peníze kazí mladé lidi. A tak zatímco v lize amerického fotbalu NFL se mezi hráče dělí 47 % zisku organizace, v případě UFC je to 7 %. Jak se v této souvislosti nechal slyšet Lorenzo Fertitta, pokud se někomu zdá, že v UFC vydělává málo peněz, může se spolu s manažerem stavit.

Zlatá klec

V červenci 2016 změnila UFC většinového majitele. Tím se stala společnost WME–IMG, která zaplatila za svůj podíl čtyři miliardy dolarů. Vzhledem k pořizovací ceně dva miliony dolarů mohli Frank a Lorenzo Fertittové hovořit o byznysu století. Navíc si spořivá bratská dvojice udržela blíže nespecifikovaný podíl. Stejně tak je tomu i v případě Dany Whitea, který zůstal prezidentem UFC, přičemž své bankovní konto posílil o nikoli zanedbatelných 360 milionů dolarů. Konsorcium investorů z Abú Dhabí si udrželo svůj desetiprocentní podíl. Byznys ve zlaté kleci jede dál a nabírá na rychlosti.