30. července 2018 15:29
Jan Kratochvíl

9 důvodů, proč si pamatovat Tour de France 2018

7. července odstartoval na ostrově Noirmoutier 105. ročník nejslavnějšího etapového závodu planety v silniční cyklistice Tour de France. Po třech týdnech jsou známa jména vítězů, nastal čas připomenutí stěžejních událostí, díky kterým by letošní ročník neměl hned tak upadnout v zapomnění.

  1. Obhájce na poslední chvíli Ještě na začátku července to vypadalo, že čtyřnásobný vítěz a aktuálním šampion Giro d’Italia Chris Froome bude mít smůlu. S anglickým supermanem se totiž od loňského podzimu táhla kauza překročení povoleného množství léku na astma. A tak se pořadatelé rozhodli uplatnit pravidlo odmítnout start jezdce nebo týmu, jejichž přítomnost by poškodila pověst závodu. Nakonec vrcholný světový orgán cyklistiky UCI akceptoval závěr Světové antidopingové agentury, podle kterého se ve Froomově případě, na rozdíl od několika stejných kauz, nejednalo o doping. A tak pořadatelé, zřejmě vědomi si síly stáje Sky, rozhodli, že přes předchozí silná prohlášení nebudou Froomovi bránit ve startu.
  2. Tour de France versus fotbal Přestože patří Tour mezi nejsledovanější sportovní akce planety, musí se pořadatelé smířit s faktem, že jednou za čtyři roky koliduje termín akce s mistrovstvím světa ve fotbale. Organizátoři proto takticky posunuli start ve srovnání s běžnými ročníky o týden.
  3. Bez české účasti Vzhledem k tomu, že se chlebodárci našich nejlepších silničních cyklistů Zdeňka Štybara (Quick – Step Floors) a Romana Kreuzigera (Mitchelton-Scott) rozhodli využít jejich schopností na Giro d’Italia, nebojoval letos ve Francii ani jeden český závodník. Stalo se tak poprvé od roku 2012.
  4. Zkáza sprinterů Dvanáctá etapa končící na alpském vrcholu Alpe d’Huez rozhodla do značné míry o vítězství Petera Sagana v bodovací soutěži. Kvůli nesplnění časového limitu skončil jeho největší soupeř Fernando Gaviria, stejně dopadl i vítěz předchozích dvou etap Dylan Groenewegen a další elitní sprinter André Greipel. Ještě předtím se nevešel do časového limitu Marcel Kittel. A také s 30 etapovými triumfy nejlepší sprinter a druhý nejčastější vítěz na Tour de France Mark Cavendish.
  5. Rozvod, pád, zelený dres Mistr světa posledních tří let a letošní vítěz Paříž–Roubaix Peter Sagan si přijel na Tour de France pro zelený trikot vítěze bodovací soutěže, o který byl loni obrán pořadateli. Od první etapy pak nepřipouštěl sebemenší pochybnosti o zdárném naplnění svého cíle. V průběhu soutěže oznámil rozchod s manželkou a matkou svého syna. V sedmnácté etapě přežil hrůzostrašný pád, etapu dokončil v silně potlučeném stavu. I když se zranění s postupem času stále víc „probírala“, dokázal v časovém limitu dokončit i devatenáctou horskou etapu a dojel si do Paříže pro šesté vítězství, čímž vyrovnal dosavadní rekord Erika Zabela.
  6. Ani jedna obhajoba Po delší době se letos nekonala na Tour de France jediná obhajoba. Loňský vítěz Froome se musel spokojit s třetím místem, žlutý dres vítěze si odvezl jeho stájový druh Geraint Thomas. Zelený dres si vzal zpět po loňské nesmyslné diskvalifikaci Peter Sagan, obhájce Michael Matthews odstoupil kvůli nemoci před pátou etapou. Králem vrchařů se pak stal domácí borec Julian Alaphilippe.
  7. Nový šampion Překvapivým, ale zaslouženým vítězem se stal Geraint Thomas, původní superdomestik Chrise Frooma. Nic proti Froomovi, ale zatímco jeho způsob závodění na Tour nudil, Thomas rozhodl o svém triumfu drtivou ofenzivou. Do žlutého se Velšan oblékl v jedenácté horské etapě, aby o den později jako vůbec první jezdec historie vyhrál z pozice průběžného lídra královskou etapu končící stoupáním nejvyšší kategorie v lyžařském středisku Alpe d’Huez.
  8. Pokračování britské dominance Když v roce 2012 vyhrál Tour de France bývalý dráhařský šampion Bradley Wiggins, stal se prvním Britem v seznamu vítězů nejslavnějšího závodu. Od té doby ztratili poddaní Jejího Veličenstva královny Alžběty II. triumf na Tour pouze jednou. Stalo se tak v roce 2014, kdy vyhrál žralok z Mesiny Vincenzo Nibali.
  9. Lawson Craddock Pokud vám jméno amerického cyklisty nic neříká, nic se neděje. Cyklista z Texasu totiž dojel poslední. Na celé věci by nebylo nic zaznamenání hodného, pokud by Lawson hned v první etapě nespadl a nezlomil si lopatku. Jeho slzám po konci časovky, kdy bylo jasné zdárné doražení francouzské mise, se proto nemohl nikdo divit.