28. července 2020 19:20

Sperma, tekutina živá...

Zatímco Benjamin Kuras ve svém textu mimo jiné spekuluje o světě bez mužů, neboť někdo údajně vymyslel přípravek umožňující ženám množit se bez zástupců silnější části lidstva, vycházím z dosavadní praxe, že bez spermatu to nepůjde.

Takže rozmnožování a budoucnost lidstva jsou prakticky v každém věku na nás! Pravda, podle výzkumů klesá ve zralejším věku schopnost muže oplodnit partnerku, neboť objem semene se snižuje na 2,6 ml a počet spermií klesá na 35 milionů, tím bychom se však neměli nechat odradit. Obecně se totiž klade při hodnocení nálezů spermatu větší důraz na vitalitu a pohyblivosti spermií než na jejich počet.

Mladá, hezká, chytrá…

Na rozdíl od Benjamina Kurase sice ještě nevím, jak je to se sexem po šedesátce, zároveň ale nejspíš nelze zpochybňovat, že nálezy spermiogramu se s přibývajícím věkem zhoršují. Na druhou stranu pokles plodnosti není v případě mužů tak razantní, jako je tomu u něžnější části lidstva. Pravděpodobnost toho, že čtyřicetiletá, jinak po všech stránkách dokonalá dáma otěhotní, je ve srovnání s ženou pouze o pět let mladší o 50 procent menší. Po pětačtyřicítce je pak kvalita vajíček snížená natolik, že šance na těhotenství jsou i prostřednictvím asistované reprodukce mizivé. Proto se doporučuje použít vajíčka od dárkyně mladší pětatřiceti let.

Z výše uvedeného je zřejmé, že ideální matka dítěte muže zralého věku by měla být mladá, hezká a v neposlední řadě pokud možno na patřičné intelektuální úrovni. Říká se sice, že kdo hledá, najde, ale…

Věk neošálíš…

Podle některých zdrojů nedisponují spermie zralého muže tak kvalitní dědičnou informací, jako je tomu v případě mladších jedinců. Jak praví výsledky seriózních výzkumů, mají tyto teorie reálný základ, neboť s postupujícím věkem se kromě úbytku objemu ejakulátu a koncentrace spermií rovněž snižuje kvalita DNA ve spermiích. Proto byť lze u mužů předpokládat schopnost zplodit s mladou partnerkou potomka i ve vyšším věku, dochází s věkem k fragmentaci DNA rovnající se zvýšenému riziku vzniku monogenních mutací v genech, které se projeví řadou vad dítěte popsaných jako Pfeifferův, Crouzonův či Alportův syndrom.

V poslední době se v odborných kruzích často diskutuje o tom, zdali potomkům zralejších otců nehrozí ve větších míře duševní poruchy. Na otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Některé studie k otázce výskytu schizofrenie uvádějí, že onemocnění dětí starších mužů není častější, než tomu bývá obvykle.

Podle některých zdrojů se vyšší věkový rozdíl mezi partnery může rovnat zvýšenému riziku depresí, fobií a dalších psychických problémů dítěte. Vzhledem k tomu, že se volba matky dřívějšího data narození nedoporučuje, nemá muž toužící ve zralém věku po rodině vlastně moc na výběr. Navíc je otázka, co se skrývá pod pojmem „vyšší věkový rozdíl“.

Řešením včasná archivace

V souvislosti s výše uvedeným vychází, že nejlepší variantou pro muže toužícího zplodit potomka ve zralém věku je včasná archivace spermatu. Úspěšný proces zmrazení spermií, díky kterému dochází k jejich přežívání, se úspěšně prakticky provádí už od padesátých let minulého století, kdy se objevila tzv. kryoprotektiva. Ne všechny spermie sice přežijí proces rozmrazení, ale vzhledem k tomu, že se jich při normálním nálezu mrazí vysoký počet, jejich další použití technikami asistované reprodukce přináší vysokou šanci na dosažení těhotenství. Navíc v čase, kdy se muži dožívají vyššího věku, vzrůstá i potenciální požadavek uchování spermií s optimálním potenciálem pro možné budoucí použití. Zejména vezmeme-li v potaz, že u mužů neexistují pro zmrazení spermatu žádná věková omezení.

(Článek s bondovským názvem Jeden svět nestačí čtěte v srpnovém Playboyi)