Sex versus mobil! To je to, oč ve 21. století běží.
Zdroj: profimedia.cz
Sex versus mobil! To je to, oč ve 21. století běží.
Zdroj:
profimedia.cz
Kdyby mi někdo v době nástupu mobilních telefonů řekl, že během sexuálního aktu lze napjatě sledovat displej svého přístroje, případně se věnovat psaní SMS, či dokonce volání, měl bych ho za blázna. Generace takzvaných mileniálů neboli osob, které dosáhly zletilosti (evidentně nerovná se dospělosti) vstupem lidstva do 21. století, to ale vidí jinak.
Podle průzkumu společnosti SureCall totiž nemá až deset procent mileniálů problém s telefonováním během sexu. Přestože výsledky průzkumu neuvádějí, zdali panuje v tomto ohledu genderová rovnováha, představa toho, že během sexu řeší partnerka s mobilem v ruce své nehty, nákup či jinou podle jejího názoru smysluplnější aktivitu, se mi nezdá být až tak moc legrační, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jak to vidí mé bývalé a současné partnerky, pak nejsem schopen posoudit. Telefonovat během sexu jsem totiž nikdy nezkoušel a do budoucna ani zkoušet nehodlám. Nicméně pokud vás snad skutečnost, že každý desátý mileniál řeší během sexu svůj mobil, znepokojuje, vězte, že podle průzkumu agentury SureCall přiznalo ve věkové kategorii 18–34 let kombinaci sexu a mobilu 43 procent dotázaných respondentů.
Století asexuality?
Vlivný list The New York Post nepovažuje data o stále častějších prohrách sexu s mobilem za až tak moc překvapivá. Newyorské noviny vycházejí z výsledků dalšího průzkumu, podle kterého každý respondent ve věku 18–26 let potvrdil, že vzhledem k výzvám nové doby zatím nenašel ani jednou čas na sex. Přitom před deseti lety se jednalo o každého dvacátého jedince. A tak se 21. století stává pomalu ale jistě stoletím asexuality.
Podle psychoterapeutky Susanne Abse rapidně upadající sexuální aktivita mladé generace nesouvisí ani tak s náboženskými omezeními či vrozenou prudérností, jako s neschopností navazovat a budovat mezilidské vztahy. Na vině jsou, jak jinak, média bombardující průměrného daňového poplatníka nedosažitelnými ideály. Tomu nakonec nezbývá nic jiného, než se v důsledku frustrace uzavřít sám do sebe. Mobil se pak jeví jako nejlepší přítel. Zvlášť když při dostatečně velkém displeji umožňuje rozvíjet sexuální fantazie prostřednictvím pornografie. Lepší než nic, chtělo by se říct.
Jako paradoxní se ovšem jeví poznání vědců, že právě díky pornografii má generace našich spoluobčanů narozená v devadesátých letech minulého století o sexu mnohem víc informací než dnešní padesátníci. O to víc zamrzí neochota přenést teoretické poznatky do praxe.
Sex jako přitěžující okolnost?
Pokud se budou věci ubírat podle Playboye silně nežádoucím směrem, sexuálně zdatný jedince může být v dohledné budoucnosti považován za cosi takřka nemravného ve smyslu přitěžující okolnosti. Může to začít otázkou, proč se věnovat sexu s partnerkou hodinu, když totéž lze „vyřídit“ během několika minut. Po čase pak může přijít poznání, že oněch několik málo sexu obětovaných minut lze věnovat něčemu užitečnějšímu. Třeba hrátkám s mobilem.
O tom, že žijeme v časech sexu nepřejících, vypovídají i další průzkumy. Dnešní mladá generace se dělí na tzv. snapchat (jedná se o osoby narozené na konci devadesátých let minulého století) a zmiňované mileniály. Přestože to se sexuálními aktivitami mileniálů není zrovna slavné, jsou o 41 procent aktivnější než snapchat generace. Playboyové, bděte a konejte.