Zabiják nákladů na útěku

Rodák z Brazílie, majitel francouzského, brazilského a libanonského pasu, proslul především coby boss francouzsko-japonské automobilové aliance Renault–Nissan, jejímž členem se stala v roce 2019 rovněž automobilka Mitsubishi. V zemi vycházejícího slunce byl obviněn z řady finančních deliktů, mimo jiné například z podhodnocování osobních příjmů ve finančních výkazech či využívání firemních financí pro vlastní účely. 30. prosince loňského roku se rozhodl skoncovat s domácím vězením a uletěl ve futrálu na hudební nástroj do Libanonu. Učinil tak s vědomím toho, že Libanon nemá s Japonskem uzavřenou dohodu o vydávání uprchlíků. Zatímco okolnosti útěku provázejí a budou provázet spekulace, řada faktů ze života aktuálně nejslavnějšího uprchlíka z řad top manažerů je nezpochybnitelná.

12x CARLOS GHOSN

1. Kariéru v automobilovém průmyslu zahájil Carlos Ghosn (1954) v pneumatikářském gigantu Michelin po absolvování pařížské École Polytechnique v roce 1978. Ve firmě pobyl osmnáct let, ve třiceti letech se stal provozním ředitelem jihoamerické divize Michelin. Do té doby ztrátovou společnost dovedl během necelých dvou let k zisku. V roce 1990 byl jmenován předsedou správní rady Michelin North America.
2. V roce 1996 začal pracovat pro Renault. Od té doby se datuje jeho přezdívka Zabiják nákladů, jen v Belgii přišlo po jeho příchodu o práci po uzavření tamní továrny 3000 zaměstnanců. Vzhledem k síle tamních odborů se jednalo o husarský kousek.
3. Rok 1999 se nesl ve znamení automobilové invaze do Japonska, Renault tehdy koupil 37 % v nedobře hospodařící automobilce Nissan. Zaměstnání ztratilo přes 25 000 lidí, Zabiják nákladů nešetřil ani management. Výsledky se ovšem dostavily, Nissan se v relativně krátkém čase stal na úkor Hondy druhou nejsilnější automobilkou v zemi.
4. Za svou práci si nechal Ghosn královsky zaplatit. Podle BBC činil v roce 2017 součet jeho platu, akciových výnosů bonusů 17 milionů dolarů. O rok později pak kontroloval majetek v hodnotě 120 milionů dolarů.
   

   Zabiják nákladů Ghosn si nechával své služby vyvážit pořádným balíkem peněz i bonusů.

   

   Zabiják nákladů Ghosn si nechával své služby vyvážit pořádným balíkem peněz i bonusů.
5. Vládce aliance Nissan–Renault–Mitsubishi Motors se těšil i z jiných benefitů. Podle Business Insider měl k dispozici letoun Gulfstream G650 za 67 milionů dolarů, byt v Amsterodamu (měsíční nájem 8000 eur) a dům v Bejrútu v hodnotě 12 milionů dolarů. V Tokiu pak platila automobilka Ghosnovi a jeho rodině byt s měsíčním nájmem 9000 dolarů.
6. V listopadu 2018 byl na základě výše uvedených obvinění zatčen v Japonsku. Tamní vyšetřovatelé se podle listu The Guardian obávali z Ghosnovy strany maření vyšetřování, proto pobyl několik měsíců ve vazbě. Japonská justice informovala o tom, že v letech 2011–2015 vydělal Carlos Ghosn 10 miliard jenů (asi 88,7 milionu dolarů), nicméně finanční úřad informoval pouze o polovině částky. Top manažerovi tak hrozilo kromě pokuty 10 milionů jenů i deset let vězení.
7. Pár dnů po jeho zadržení oznámili ředitelé Hiroto Saikawa (Nissan) a Osamu Masuko (Mitsubishi) konec Carlose Ghosna v jejich firmách. Na konci ledna 2019 skončil rovněž v čele automobilky Renault. Podle agentury Bloomberg použil už bývalý boss nemalé prostředky svého francouzského zaměstnavatele mimo jiné k úhradě vlastní svatební hodiny ve Versailles.
8. V lednu 2019 popřel Ghosn v rámci soudního jednání jakékoli protiprávní jednání. Žalobu označil za vykonstruovanou, postavenou na bezvýznamných a nepodložených obviněních.
9. Do domácího vězení byl propuštěn po složení kauce v hodnotě 13 milionů dolarů po 108 dnech vazby. Oděn byl do modrých montérek a baseballové čepice. Propuštění bylo podmíněno zákazem jakékoli komunikace se zahraničím.
10. Jak informoval v červenci loňského roku The Times, přestože byl Zabiják nákladů Ghosn mimo hru, čeká Nissan v rámci zvýšení efektivity hospodaření další vlna propouštění. Do roku 2023 přijde o práci 12 500 zaměstnanců.
11. Po záhadném zmizení Ghosn informoval o tom, že odmítl být dále rukojmím „zmanipulovaného japonského soudního systému, který vychází z presumpce viny, je založen na diskriminaci a odmítá respektovat základní lidská práva“. Pobývat měl v cele, ve které dřív končili odsouzení k trestu smrti. Dvakrát týdně měl k dispozici sprchu, denně mohl 30 minut cvičit.
12. 2. ledna vydal Interpol na Carlose Ghosna zatykač, v Libanonu se však vydání nemusí bát. Extop manažer je totiž mimo jiné libanonským občanem.