Z ropných plošin podmořský ráj?

Zatímco nevábně vypadající, pomalu rezavějící část plošiny vyčnívající nad vodou irituje místní obyvatelstvo i turisty, druhá část ocelové konstrukce ukrývající se téměř 120 metrů pod hladinou moře, nabízí zajímavý pohled v podobě barevných ryb, krabů a hvězdic. Právě existence malého podmořského ráje může podle vědců vyřešit problém nefunkčních plošin, jejichž likvidace je přitom ekonomicky mimořádná náročná, přičemž nechání na pospas přírodě představuje vážnou hrozbu pro mořské ekosystémy. Naštěstí část plošiny nacházející se pod hladinou představuje ideální platformu pro korálové útesy a může fungovat jako bohatý mořský biotop.

Mořský ráj?

Nutno říci, že stoupenci vize proměny části nevyužitých ropných plošin v útesy si pro splnění představ snad ani nemohli vybrat líp, neboť právě Kalifornie je státem USA s nejambicióznějšími klimatickými cíli. Do roku 2030 mají být emise sníženy ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent, zatímco do roku 2045 musí veškerá elektřina pocházet ze sta procent z čistých zdrojů. Kromě toho jsou obyvatelé Kalifornie známi svým odporem k podmořské těžbě ropy a výhled na nevábně vypadající ropnou věž drtivou většinu z nich děsí.

Začátky možné přeměny ropných plošin v útesy se v USA datují do roku 1984, kdy Kongres schválil zákon o rybářství, kterým vyzval jednotlivé státy z oblasti Mexického zálivu – Alabamu, Floridu, Louisianu, Mississippi a Texas – k vypracování plánů na proměnu v té době 500 ropných plošin v umělé útesy. Po vytěžení vrtu musí dojít k jeho utěsnění, pak přichází na řadu odstranění celé plošiny nebo likvidace její vrchní části s tím, že ta spodní se promění v umělý útes. Jako ekonomicky podstatně výhodnější se pro ropné společnosti jeví druhá varianta, která se navíc těší finanční podpoře státu. Postupem času se tak opuštěné ropné plošiny v Mexickém zálivu mají stát vyhledávaným místem pro potápění, šnorchlování a rybolov.

Doma je doma

Vědkyně Emily Hazelwood a Amber Sparks založily v roce 2014 v Kalifornii organizaci Blue Latitudes s cílem zvýšit povědomí o využití opuštěných ropných plošin. V současné době jsou na turné, ve kterém přesvědčují o výhodnosti řešení. „Snažíme se vysvětlit, že ochrana oceánů není ani zdaleka spojena pouze s velrybami,“ vysvětluje Amber Sparks, jejíž organizace zaznamenala úspěchy v Thajsku a západní Africe v podobě vybudování tuctu umělých útesů rovnajících se záchraně stejného počtu velkých mořských ekosystémů.

Mořský biolog Milton Love se věnuje studiu podmořského života v blízkosti umělých útesů vytvořených z ropných plošin a na základě svých poznatků tvrdí, že se jedná o vůbec nejvhodnější prostředí na rozmnožování ryb na světě, které mnohdy předčí i přírodní útesy.

Jeho kolega z Kalifornské státní univerzity Chris Lowe názor podpořil experimentem, když označil pohybovými senzory ryby původně žijící u bývalých ropných plošin. Ryby pak přemístil k 18 kilometrů vzdálenému přírodnímu útesu a sledoval jejich pohyb. Čtvrtina se vrátila prakticky okamžitě, zbytek v čase rozmnožování. „Doma je doma, ryby považují nově vzniklou platformu za biotop,“ dodal. Jak dále Chris Lowe uvádí, ropné plošiny poskytují komfort, kterého se mořští živočichové v případě přírodních útesů hned tak nedočkají. Díky své výšce umožňují rybám se v čase dospívání přesunout do hlubších vod a nemusí opustit před vydáním se na volné moře svoje původní stanoviště. Přitom některá z ropných zařízení mají spodní část vyšší než Eiffelova věž v Paříži, například plošina Harmony dosahuje hloubky 365 metrů.