Vrazi nechodí po horách, ale po politicích...

Abraham Lincoln | USA, 1809–1865

16. americký prezident, vítěz občanské války Severu proti Jihu, vešel do historie jako prezident, který zakázal otrokářství. To se mu stalo v průběhu druhého prezidentského období osudným. Pouhých pět dnů po ukončení války, 14. dubna 1865, ho během divadelního představení ve Fordově divadle střelil zezadu do hlavy herec John Wilkes Booth. Lincoln zemřel den po atentátu. Vrah, stoupenec Jihu, byl lapen vojáky po dvanácti dnech a zastřelen.

František Ferdinand d’Este | Rakousko-Uhersko, 1863–1914

Následník rakousko-uherského trůnu byl spolu se svou chotí Žofií Chotkovou zastřelen po předchozím nepovedeném bombovém útoku 28. června 1914 v Sarajevu. Vrahem byl mladý Srb Gavrilo Princip, a protože nitky vedly k velení srbské rozvědky, poskytl atentát Rakousko-Uhersku vítanou záminku k vyhlášení války Srbsku. První světová válka mohla začít.

Alois Rašín | Československo, 1867–1923

První československý ministr financí, tvůrce měnové odluky a muž, který stabilizoval finance, byl postřelen 5. ledna 1923 ranou do zad v blízkosti svého bydliště v Žitné ulici. Zemřel 18. února v Podolském sanatoriu na infekci. Vrah, devatenáctiletý komunista Josef Šoupal, byl odsouzen k 18 letům vězení.

Mahátma Gándhí | Indie, 1869–1948

Muž, který dovedl Indii nenásilnou formou k nezávislosti, na jeho počest je 2. říjen slaven jako Světový den nenásilí. Vraždu zorganizovali radikálové z řad hinduistů, nespokojeni s Gándhího údajnými ústupky Pákistánu. První pokus o pumový atentát v polovině ledna Gándhí přežil, 30. ledna byl však zastřelen při večerní procházce v Novém Dillí. Vrah byl odsouzen k trestu smrti a v listopadu 1949 popraven.

J. F. Kennedy | USA, 1917–1963

Vražda prvního katolického prezidenta v historii USA, ke které došlo 22. listopadu 1963 v Dallasu, vzbuzuje dodnes emoce. Vražedným nástrojem byla puška, střílelo se ve 12.30 hod. Za střelce byl označen Lee Harvey Oswald. Domnělý vrah se ale nikdy nepřiznal, neměl k tomu ostatně ani dost času, neboť po dvou dnech byl za podivných okolnostní popraven majitelem baru Jackem Rubym. Každopádně po Lincolnovi, Garfieldovi a McKinleyemu se stal J. F. K. čtvrtým a zatím naštěstí posledním (Ronald Reagan pokus o atentát přežil) prezidentem USA zavražděným v době funkčního období.

Robert F. Kennedy | USA, 1925–1968

Bratr zavražděného J. F. K. a bývalý ministr spravedlnosti měl v roce 1968 nakročeno k vítězství v primárkách a zisku nominace Demokratické strany v prezidentských volbách. 5. června 1968, po vítězství v primárkách v Jižní Dakotě a Kalifornii, ho v losangeleském hotelu Ambassador postřelil čtyřiadvacetiletý Sirhan Bishara Sirhan, původem z Palestiny. Robert Kennedy zemřel následující den v nemocnici.

Anvar as-Sádát | Egypt, 1918–1981

Držitel Nobelovy ceny míru z roku 1978, egyptský prezident, který vyjednal mírovou smlouvu s Izraelem, se stal 6. října 1981 obětí atentátu spáchaného čtyřmi příslušníky armády. Stalo se tak během vojenské přehlídky oslavující úspěšnou operaci armády v průběhu Jomkipurské války. Útočnici hodili směrem k Sadatovi tři granáty a poté začali střílet do davu z ručních palných zbraní. Kromě prezidenta zabili dalších jedenáct lidí.

Indíra Gándhí | Indie, 1917–1984

Indické premiérce se stala osudnou Operace modrá hvězda, během které indická armáda obsadila Zlatý chrám v Amritsaru, nejznámější svatyní Sikhů usilujících o nezávislost Paňdžábu. 31. října byla zastřelena svými dvěma sikhskými bodyguardy. Za sedm let byl zavražděn její nejstarší syn a tehdejší premiér Indie Rádžív Gándhí.

Jicchak Rabin | Izrael, 1922–1995

První Žid narozený na historickém území Izraele, který se stal premiérem. Roli předsedy vlády zastával i 4. listopadu 1995, kdy byl na konci mírové demonstrace s názvem Ano míru, ne násilí, pořádané v Tel Avivu, zastřelen ortodoxním pravicovým Židem Jigalem Amirem. Vrah svůj čin později vysvětlil snahou zastavit mírový proces a zachránit tak židovský národ.

Zoran Djindjić | Srbsko, 1952–2003

Zatímco na konci února 2003 tehdejší srbský premiér pokus o atentát, kdy do jeho vozidla najel náklaďák, přežil, 12. března už v jeho prospěch štěstěna neúřadovala. V 12:23 hodin Zorana Djindjiće popravil odstřelovač. Následovalo vyhlášení výjimečného stavu, při zatýkání bylo zastřeleno několik bossů podsvětí. Jak vyšlo najevo, objednavatelem vraždy byl velitel speciálních policejních jednotek Milorad Ulemek, střelcem jeho zástupce Zvezdan Jovanović.

Bénazír Bhutto | Pákistán, 1953–2007

Dvojnásobná premiérka, dcera bývalého pákistánského prezidenta, dorazila do vlasti z osmiletého exilu v říjnu 2007. Ještě předtím, než se z pozice vůdkyně opozice mohla zúčastnit voleb, ve kterých byla favoritkou, navštívila Bhutto 20. prosince mítink v Rávalpindí. Atentátník političku zasáhl do krku a do hrudníku, sám se pak odpálil a zabil dalších šestnáct lidí.

Joanne Cox | Anglie, 1974–2016

Anglická poslankyně za Labouristickou stranu se stala obětí atentátníka v červnu 2016. Proimigrantskou političku přepadl, pobodal a postřelil dvaapadesátiletý anglický neonacista Thomas Mair. Stalo se tak v čase vrcholící kampaně před referendem o setrvání Anglie v EU, přičemž Cox byla velkou odpůrkyní brexitu.