31. října 2018 22:02

Stalo se v listopadu...

Vzhledem k historickému dění v měsíci listopadu je patrné, že se ani zdaleka nejedná o měsíc, ve kterém padá pouze listí…

  1. George W. Bush podruhé prezidentem (2. 11. 2004) Vyzyvatelem republikánského prezidenta byl tentokrát člen Demokratické strany s českými kořeny John Kerry. V kampani jednoznačně dominovala témata války v Iráku a boje proti terorismu. Na přetřes přišly rovněž interrupce a sňatky osob stejného pohlaví. Nakonec se o úspěšné obhajobě G. W. Bushe rozhodlo v samém závěru v Ohiu. Voleb se účastnilo nejvíc voličů od roku 1968, na žádost americké vlády sledovali jejich průběh zahraniční pozorovatelé OSCE.
  2. Sovětská ofenziva proti Budapešti (4. 11. 1956) Začátek konce maďarského protikomunistického povstání, které vypuklo 23. října. Ještě 1. listopadu přitom maďarský premiér, později komunisty popravený Imre Nagy, vyhlásil neutralitu Maďarska a vystoupení země z Varšavské smlouvy. Zároveň požádal OSN o zásah, ke kterému však nedošlo. Boje povstalců s regulérní sovětskou armádou pokračovaly týden.
  3. Pád Berlínské zdi (9. 11. 1989) Proces destrukce největšího symbolu studené války začal nejspíš nevědomky člen politbyra NDR Günter Schabowski. Ostřílený komunista v okamžiku, kdy totalitě zvonila hrana, prohlásil cosi o tom, že by nebylo od věci možná ihned povolit cesty do zahraničí přes všechny přechody. Obyvatelé východního Berlína vyšli večer do ulic a vzhledem k tomu, že pohraničníci zachovali přísnou neutralitu, nenáviděnou zeď zbořili. Cesta do Západního Berlína byla volná.
  4. Konec první světové války (11. 11. 1918) K aktu kapitulace Německa došlo v železničním vagoně ve francouzském Compiègne. V té době určitě nikdo netušil, že ve stejný den po čtyřiadvaceti letech dokončí Německo okupaci Francie. Téhož dne podepsal rakouský císař Karel I. abdikační listinu, což se rovnalo rozpadu Rakouska-Uherska.
  5. Mariner 9 na oběžné dráze Marsu (14. 11. 1971) Přepisovala se historie dobývání kosmu. Planetární sonda Mariner 9 dosáhla oběžné dráhy Marsu. Stala se tak první kosmickou lodí, která se dostala na oběžnou dráhu jiné planety než Země.
  6. Atentát na prezidenta Kennedyho (22. 11. 1963) Stalo se tak v texaském Dallasu ve 12.30 místního času. 35. prezident USA byl zastřelen puškou. Za původce vraždy, nad kterou se dosud vznášejí otazníky, byl označen bývalý příslušník americké námořní pěchoty Lee Harvey Oswald. Vrah, který měl být součástí spiknutí, byl dva dny nato zastřelen majitelem nočního klubu v Dallasu Jackem Rubym. O rok později byl Ruby za Osvaldovu vraždu odsouzen k trestu smrti, proti rozsudku se však odvolal a v lednu 1967 zemřel na rakovinu plic. Prezidentem USA se stal v souladu s Ústavou viceprezident Lyndon B. Johnson.
  7. Angela Merkel poprvé kancléřkou (22. 11. 2005) Dcera luteránského pastora se stala první kancléřkou v německé historii. Tento post pak Angela Merkel, dlouhodobě označovaná za nejmocnější ženu světa, obhájila v letech 2009, 2013 a 2017, což z ní činí jednoho z nejúspěšnějších politiků v dějinách. Politický vaz jí nezlomila ani „politika vítání“ migrantů. V současné době je kancléřkou velké koalice s SPD.
  8. Odhlasován zánik České a Slovenské Federativní Republiky (25. 11. 1992) Na konci listopadu 1989 byl zakončen proces zahájený po volbách 8. července, kdy byla v brněnské vile Tugendhat zahájena jednání premiérů ČR a SR Václava Klause (ODS) a Vladimíra Mečiara (HZDS). 26. srpna byla tamtéž podepsána dohoda o rozdělení federace, 13. listopadu byl přijat ústavní zákon o dělení majetku. 25. listopadu pak poslanci FS přijali zákon o zániku ČSFR k 31. 12. 1992.
  9. Vznik Nobelovy ceny (27. 11. 1895) Švédský vynálezce dynamitu Alfred Nobel učinil závěť, ve které odkázal 31 milionů tehdejších švédských korun na fond každoročního oceňování vědeckých a jiných zásluh. Poprvé byla Nobelova cena udělena v roce 1901, a to v kategoriích fyzika, chemie, fyziologie nebo lékařství, literatura a mír. Od roku 1968 uděluje Švédská národní banka Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, fakticky se však nejedná o Nobelovu cenu.
  10. Teheránská konference (30. 11. 1943) Vůbec první setkání představitelů velké trojky – Stalin (SSSR), Roosevelt (USA), Churchill (Anglie) – během druhé světové války. Jednání se točila především kolem otevření druhé fronty. Churchill neuspěl se svou vizí učinit tak na Balkáně, nakonec padlo rozhodnutí na Francii. Spojenci rovněž slíbili Stalinovi tu část Polska, kterou SSSR získalo na základě paktu Molotov–Ribbentrop. Sovětský svaz se zavázal vstoupit po konci války v Evropě do války s Japonskem.