1. června 2021 16:14

Špionům hrana nezvoní...

A nejedná se pouze o ty ruské z KGB a GRU, kteří měli nejdřív poloniem otrávit v Anglii přeběhlého agenta Litviněnka (2006), poté způsobit výbuch muničního skladu ve Vrběticích (2014) a nakonec za další čtyři roky novičokem takřka otrávit dalšího přeběhlíka Sergeje Skripala a jeho dceru.

V této souvislosti nelze nevzpomenout na slova amerického prezidenta George Bushe z počátku 90. let minulého století, který hovořil v souvislosti s koncem železné opony o novém světovém pořádku bez špionů. Jeden z vítězů studené války však neprokázal nejlepší odhad. Na začátku srpna 1990 vpadl irácký diktátor Saddám Husajn do Kuvajtu, jeho hrůzovláda skončila definitivně po šestnácti letech na popravišti. V roce 1991 se ultrakonzervativní komunisté pokusili sesadit legitimního prezidenta SSSR Michaila Gorbačova, což se rovnalo začátku konce Sovětského svazu. Totéž nastalo, jenže za mnohem krvavějších okolností, v případě rozpadu Jugoslávie. A pak vstoupil do hry především v USA, Anglii, ve Španělsku a Francii islámský terorismus. A tak zatímco George Bush, mimo jiné bývalý ředitel CIA, považoval profesi špiona, chcete-li tajného agenta, za přežitek, stal se opak pravdou.

Neviditelný Curveball

Není od věci vědět, že tajné služby jsou financovány státem a jejich informace slouží politikům v jejich rozhodování. Fungují na základě konkrétního politického zadání a politici nakonec rozhodují o tom, jak bude s informacemi zpravodajských služeb naloženo.

Stačí například vzpomenout na rok 2003, kdy vojska pod vedením USA vpadla do Iráku. Zdrojem německé zpravodajské služby BND byl tehdy člověk s přezdívkou Curveball, mimochodem, jedná se o liftovaný úder z baseballu. Tento muž přinášel v té době žádané informace o iráckých zbraních hromadného ničení, BND mu uvěřila a jeho zkazky předávala americkým spojencům. A protože se informace shodovaly s touhou Washingtonu, byly víceméně bezvýhradně přijaty. Svět pak zaplavily fotografie velkého vítěze války z Perského zálivu, ministra zahraničí USA Colina Powella, jak se na základě obrazových materiálů snaží přesvědčit Radu bezpečnosti OSN o nezvratných důkazech existence iráckých zbraní hromadného ničení, které se nikdy nenašly. Agent Curveball, jehož informace vedly k rozpoutání války a mimo jiné také ke vzniku Islámského státu, zmizel neznámo kam, ví se však, že ho Američané nikdy neviděli.

Za vším hledej člověka

Zatímco tvůrci slavných špionů, jako Ian Fleming či John le Carré, jehož profil je součástí červnového čísla Plaboye, mohli vycházet ze vzorů v podobě Richarda Sorgeho, Kima Philbyho či Eliho Kohena, dnešní časy jsou o něčem jiném. Klasický špion sice nevymřel, na druhou stranu představa, že by dnešní agent vydržel přežívat například v prostředí islámských teroristů tak dlouho, jako například Kim Philby ve vysokých funkcích britské MI6, je iluzorní.

Na druhou stranu padl mýtus o tom, že by snad ve špionážní branži mohla nejvyspělejší technika nahradit lidský faktor. Pravda, satelity nafotí prakticky cokoli, předpoklady však musí potvrdit agent pohybující se na místě.

Pokud tomu tak není, může dojít k situaci z roku 1999, kdy Severoatlantická aliance bombardovala Srbsko. Jak vyšlo najevo, pomineme-li infrastrukturu, astronomická částka šesti miliard dolarů byla v konečném důsledku vynaložena na zničení čtrnácti obrněných cílů, což se rozhodně nerovná výsledku z kategorie oslnivých. Díky absenci lidského faktoru se totiž většinou bombardovaly makety.

Branže, která nezná spojence

Jak uvádí bývalý šéf vojenské zpravodajské služby Andor Šándor, neexistují spřátelené zpravodajské služby, ale pouze zpravodajské služby spřátelených států. Proto například americká NSA odposlouchávala německou kancléřku Angelu Merkel. Generál ve výslužbě Andor Šándor se Američanům až tak moc nediví, neboť 11. září 2001 představuje pro USA mimořádné trauma. Vyšlo totiž najevo, že někteří z atentátníků pobývali v Německu, což tamní zpravodajské službě BND jaksi uniklo. Navíc to, co zvládla bez problémů NSA, neboť dosluhující kancléřka používala nekryptovaný telefon, dokázali s velkou pravděpodobností například Rusové, Izraelci, Angličané. Na druhou stranu německá BND pro změnu odposlouchávala americké ministry zahraničí Hillary Clinton a Johna Kerryho.

Nevděčná branže

Každý špion musí při vstupu do zpravodajské branže počítat s tím, že pokud se něco povede, jedná se jednoznačně o úspěch politiků, neúspěch jde ovšem za zpravodajcem.

Vývoj zpravodajské činnosti se bude odvíjet od hrozeb. Podle Andora Šándora se nebude jednat o kopírování doby, rozhodující roli sehraje schopnost přesného odhadu nebezpečí. K tomu nutno přičíst kvalitní a vzdělané lidi, kteří budou zároveň patrioty.

(Článek o Johnovi le Carré s názvem Špion, který přišel z Londýna, je součástí červnového čísla Playboye)