Španělská chřipka versus Covid-19

Opravdu zlá doba

Španělská chřipka vypukla v posledním roce první světové války, které padlo za oběť 20 milionů lidí. Místem vzniku pandemie byly podle všeho přeplněné vojenské výcvikové tábory na západní frontě a o rozšíření se postaraly prakticky neexistující hygienické podmínky charakterizující zákopovou válku. Nakažení vojáci pak dokonali po návratu do svých zemí dílo zkázy.

Na desítkách milionů mrtvých se podepsalo i načasování. Bezprostředně po konci války do té doby nevídaných rozměrů byly ekonomiky válčících zemí orientovány na válečné úsilí. Na systém veřejného zdravotnictví nebyly finanční zdroje, návštěvy lékařů, hospitalizace a léky byly záležitostí privilegovaných movitých vrstev. Na druhou stranu i v tomto případě platilo, že každé zlo může být k něčemu dobré. Právě pandemie španělské chřipky urychlila celosvětově vývoj veřejných zdravotních systémů. Zejména díky tomu je dnes Covid-19 podle věhlasného kardiochirurga, profesora Jana Pirka další druh chřipky ve své podstatě pod kontrolou.

Jako lehce paradoxní se jeví skutečnost, že nemoc nese název podle země, která si zachovala během první světové války neutralitu. Na „vině“ byli v tomto případě španělští novináři, kteří na rozdíl od svých kolegů ve válčících zemích nemuseli respektovat pravidla vojenské cenzury a o devastujícím viru informovali jako první.

Když cytokiny běsní

Španělská chřipka zabíjela mladé muže a ženy v dobré kondici, zatímco oběti Covidu-19 se rekrutují především z řad seniorů s oslabeným imunitním systémem. Virus španělské chřipky totiž porážel imunitní systém prostřednictvím tzv. cytokinové bouře. Jedná se o stav, kdy cytokiny (bílkoviny vydávající tělu signál o nezbytnosti obrany) zaplaví tělo v takovém množství, že dochází k poškození cév, které začnou propouštět plazmu. Z napadeného těla unikají tekutiny, krev plus částice viru. Španělská chřipka tak zabíjela desítky milionů lidí nikoli prostřednictvím samotného viru, ale septického šoku.

V čase vypuknutí španělské chřipky nebyla hromadná letecká doprava snad ani v plenkách, přeprava probíhala prostřednictvím železnice a lodí. Nemoc se tak na rozdíl od Covidu-19 šířila celosvětově měsíce a roky, a o to děsivější byly její následky.

Pokud něco koronavirus a španělskou chřipku spojuje, jedná se o metody úspěšného boje. Například na Aljašce se španělská chřipka vyhnula obyvatelstvu jedné vesnice u Bristolského zálivu. Už při první zmínce o možnosti nákazy byly totiž z preventivních důvodů uzavřeny veškeré školy, vstupy do vesnice, zakázána veškerá shromáždění. Evidentně na Aljašce reagovali před víc než stovkou let rychleji, než tomu bylo letos na severu Itálie.