návrat zpět
Co hledáte?
Smazat

reklama

reklama

Autor: profimedia.cz
People

Rozhodne o novém prezidentovi USA po dvaceti letech Nejvyšší soud USA?

Vydáno: 16.11.2020
Spojené státy jsou rozdělené, zatímco podle drtivé většiny médií vítězný kandidát demokratů Joe Biden (1942) se chystá nastěhovat do Bílého domu, dosavadní nájemník Donald Trump (1946) zatím nezačal balit a spoléhá na justici, včetně Nejvyššího soudu USA.

V souvislosti s volbami a zejména povolebním vývojem se dnes jeví jako velmi zajímavý Trumpův vítězný předvolební boj ohledně obsazení místa soudce Nejvyššího soudu USA, které se uvolnilo po smrti liberální soudkyně Ruth Bader Ginsburg. Zatímco tábor demokratů zastával názor, že tak významné rozhodnutí by měl učinit nový, případně staronový prezident (soudci jsou totiž jmenováni doživotně), Donald Trump spěchal. Jak pravil, měl obavy, aby Joe Biden v případě vítězství neprosadil některého z levicových radikálů.

Prozíravý Donald?

Nakonec uspěl, neboť americký Senát v poměru hlasů 52:48 schválil nominaci Amy Coney Barrett. Prezidenta tak nemusela rozhodit ani skutečnost, že proti hlasovala republikánská senátorka Susan Collins. Zástupkyni státu Maine sice nová soudkyně, jinak katolička, odpůrkyně umělého přerušení těhotenství a matka sedmi dětí, nevadila, byla však názoru, že hlasovat o nové soudkyni před volbami není vhodné.

V devítičlenném tribunálu Nejvyššího soudu USA je tak poměr 6:3 ve prospěch konzervativců. Ne snad, že bych chtěl Donalda Trumpa z něčeho podezírat, ale vzhledem k tomu, že volby 2020 sice nemusí, leč mohou skončit u nejvyšší soudní instance, se blesková volba soudkyně Barrett může jevit jako účelová.

Americký Senát v poměru hlasů 52:48 schválil Trumpem nominovanou Amy Coney Barrett, v devítičlenném tribunálu Nejvyššího soudu USA je tak poměr 6:3 ve prospěch konzervativců.
Autor: Rachel Malehorn CC BY 3.0 Americký Senát v poměru hlasů 52:48 schválil Trumpem nominovanou Amy Coney Barrett, v devítičlenném tribunálu Nejvyššího soudu USA je tak poměr 6:3 ve prospěch konzervativců.

Viceprezident versus guvernér

Je tomu totiž takřka přesně dvacet let, co o prezidentovi USA rozhodl podruhé v historii země právě Nejvyšší soud. Jeho verdikt definitivně ukončil volby, ve kterých se 7. listopadu 2000 utkali v souboji o post nejmocnějšího muže světa dva výrazní kandidáti. Za Demokratickou stranu bojoval o uhájení Bílého domu pozdější držitel Nobelovy ceny míru (2007) Al Gore, který působil v letech 1993–2001 jako viceprezident Billa Clintona. Republikánskou stranu zastupoval ve volebním klání syn prezidenta George H. W. Bushe a guvernér státu Texas George W. Bush.

Jednalo se o volby velmi dramatické, například ve státě Nové Mexiko vyhrál Al Gore o pouhých 0,06 procent hlasů, o méně než 1 procento pak porazil svého soka ještě ve Wisconsinu, Iowě či Oregonu. Nejdramatičtěji však probíhaly volby na Floridě, ve které bylo ve hře 25 hlasů volitelů. Asi není bez zajímavosti, že guvernérem státu byl bratr republikánského kandidáta Jeb Bush. Jednalo se o lítý boj, členové volebních komisí se navzájem obviňovali z ničení hlasů protistrany. Organizátoři z řad členů Republikánské strany prosadili nepříliš srozumitelné volební lístky znevýhodňující Ala Gora. Ten nakonec požádal o manuální přepočet hlasů a soud na Floridě jeho žádosti vyhověl. V té chvíli měl Al Gore na své straně 266 volitelů, zatímco George Bush disponoval hlasy 246 volitelů.

Takřka přesně před dvaceti lety o prezidentovi USA rozhodl podruhé v historii země právě Nejvyšší soud. Jeho verdikt definitivně ukončil volby, ve kterých se utkali dva výrazní kandidáti - George W. Bush a Al Gore.
Autor: profimedia.cz Takřka přesně před dvaceti lety o prezidentovi USA rozhodl podruhé v historii země právě Nejvyšší soud. Jeho verdikt definitivně ukončil volby, ve kterých se utkali dva výrazní kandidáti - George W. Bush a Al Gore.

Akce a reakce

Opět platil jeden ze zákonů Isaaca Newtona, podle kterého akce vyvolává reakci. George W. Bush se tak, možná vědom si spočetní převahy 5:4, obrátil na Nejvyšší soud USA, který nakonec stejným poměrem 14. prosince 2000 žádost dvojnásobného viceprezidenta o ruční přepočet hlasů zamítl. Federální soudci nakonec dospěli nejtěsnějším možným poměrem k tomu, že ruční prověrka sporných volebních lístků byla protiústavní, neboť porušovala zásadu rovného a stejného zacházení. Podle pěti soudců nemůže být přepočítávání hlasů součástí jakéhokoli nového právního řešení, neboť toto nelze realizovat před 12. prosincem, tedy termínem, ve kterém mají být jmenováno floridští volitelé.  

Nakonec tak Nejvyšší soud poprvé od roku 1876 rozhodl o tom, že George W. Bush vyhrál na Floridě o pouhých 537 hlasů. Celkově pak souboj o volitele vyzněl v poměru 271:266 ve prospěch pokračovatele politické dynastie Bushů, který se mohl začít, byť s lehkým zpožděním, připravovat na úřad 43. prezidenta USA.

Tímto skončily do té doby nejdramatičtější volby v historii USA. Po dvaceti letech se ovšem může, byť se to zatím jeví jako víceméně nepravděpodobné, začít přepisovat historie.  

Související témata: Donald Trump , Joe Biden , USA , prezident , justice , soud