Putin: demokracie a společenské tlachání o počasí...

VLADIMIR VLADIMIROVIČ PUTIN 1999–2020

1. Aktuálně se jedná o 2. a 4. prezidenta Ruské federace (2000–2008, 2012–?) a 6. a 10. předsedu vlády Ruské federace (2000, 2008–2012). Kdyby se Putinovi podařilo šéfovat Státní dumě, ruské obdobě naší PS, vyrovnal by se působením ve třech ústavních funkcích Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi.
2. Dvojnásobný ruský premiér a prezident se narodil 7. října 1952 v Sovětském svazu. Jeho matka pracovala za druhé světové války v továrně a přežila blokádu Leningradu. Otec po vypuknutí války narukoval a sloužil v ponorkové flotile. Oba starší bratři zemřeli před jeho narozením. V časech SSSR to byl mimořádně ambiciózní mladík, pochopitelně ateista. Na víru se obrátil v 90. letech minulého století, stalo se tak po autonehodě jeho manželky Ljudmily, se kterou má dcery Jekatěrinu a Marii. V roce 2014 bylo manželství rozvedeno.
3. V současné době je ruský boss prezentován jako oddaný člen ruské pravoslavné církve, s jejímiž špičkami udržuje velmi kladné až vřelé vztahy. Ostatně předání moci Putinovi posvětil poslední den roku 1999 patriarcha Alexij. Hlavně z tohoto důvodu si členky punkové skupiny Pussy Riot vybraly v únoru 2012 za místo konání své exhibice katedrálu Krista Spasitele, v chrámu pak zapěly skladbu Bohorodičko, vyžeň Putina.
   

   Ruský boss je prezentován jako oddaný člen ruské pravoslavné církve.

   

   Ruský boss je prezentován jako oddaný člen ruské pravoslavné církve.
4. V roce 1970 se stal Vladimir Putin studentem Právnické fakulty Leningradské státní univerzity. Během vysokoškolského studia vstoupil do Komunistické strany SSSR. V roce 2016 se nechal slyšet, že s myšlenkou komunismu nemá problém a stranickou knížku má dosud doma. Do hledáčku KGB padl ještě před promocí v roce 1975. Se vstupem do služeb organizace neměl sebemenší problém, dokonce hovořil o vysoké motivaci.
5. V letech 1985–1990 působil ve službách KGB v Drážďanech. Na území NDR se věnoval průmyslové špionáži a náboru agentů pro východoněmeckou tajnou službu Stasi. Manželka Ljudmila pracovala ve stejné době jako zahraniční korespondentka z Československa. Putin svoji choť navštěvoval, obyvatelé Jevan na něj vzpomínají jako na tichého a slušného muže.
   

   Manželka Ljudmila, svatbu měli v roce 1983, pracovala jako zahraniční korespondentka z Československa. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK

   

   Manželka Ljudmila, svatbu měli v roce 1983, pracovala jako zahraniční korespondentka z Československa. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
6. Ze služeb KGB odešel Vladimir Putin po patnácti letech v roce 1990 v hodnosti podplukovníka. V důchodu dlouho nepobyl, záhy začal spolupracovat se svým bývalým profesorem z právnické fakulty a starostou Petrohradu Anatolijem Sobčakem. Jeden z architektů Gorbačovovy „glasnosti“ a „perestrojky“ je považován za Putinova mentora. V roce 1996 odešel do Moskvy, za další dva roky byl jmenován ředitelem FSB, nástupnické organizace KGB.
7. Dnešní prakticky neomezený vládce Ruska se projevil jako zdatný válečník. Po jeho jmenování premiérem v srpnu 1999 otřásla Moskvou série pumových útoků, čečenský konflikt se přenesl do hlavního města, obyvatelstvo požadovalo odvetu. Přišla záhy, ještě v září 1999 překročila ruské armáda v rámci protiteroristické operace hranice Čečenska. Prakticky do dvou týdnů byli wahhábismus vyznávající Dagestánci a Čečenci v čele se Šamilem Basajevem poraženi. Nutno říci, že vítězství provázely masakry, které se nevyhnuly ani civilnímu obyvatelstvu. Během osmi dnů srpna 2008 porazilo Rusko Gruzii ve válce v Jižní Osetii. Totéž platilo i v případě Abcházie.
8. Po vyřešení čečenského problému začal Vladimir Putin vládnout na základě doktríny, podle které je „slabý stát pro demokracii stejnou hrozbou jako despotismus“. 31. prosince 1999 se Boris Jelcin vzdal funkce prezidenta ve prospěch svého v té době ještě chráněnce. Vladimir Putin se tak stal bez prezidentských voleb majitelem atomového kufříku. Prezidentem byl zvolen v květnu 2000.
   

   31. prosince 1999 se Boris Jelcin vzdal funkce prezidenta ve prospěch svého v té době ještě chráněnce.

   

   31. prosince 1999 se Boris Jelcin vzdal funkce prezidenta ve prospěch svého v té době ještě chráněnce.
9. Vzápětí prosadil přes Státní dumu posílení prezidentských pravomocí a razantně omezil vliv gubernátorů a oligarchů. Gubernie byly nově územně strukturovány tak, aby etnicky odpovídaly celé federaci. Pak se Putin začal vypořádávat a vypořádal s oligarchy s mediálními ambicemi, nejznámějšími z nich se stali Vladimir Gusinskij a Boris Berezovskij.
10. Vzápětí přišla řada na oligarchy éry Borise Jelcina, kteří nebyli srozuměni s Putinovou vizí ve smyslu: Co jste za Jelcina sebrali, klidně si nechte. Stačí, pokud zaplatíte daně a zapomenete na politiku. Nejznámějším případem je miliardář, svého času držitel 44 procent akcií ropného gigantu JUKOS, Michail Chodorkovskij. Osudným se mu mimo jiné stala snaha vybudovat soukromý ropovod do Číny, financování opozice a přehnaná vstřícnost k Západu. V roce 2003 byl zatčen, po deseti letech, rok před vypršením trestu, došlo k jeho propuštění. Evropský soud pro lidská práva přiznal Chodorkovskému odškodnění za pochybení ruské strany ohledně práv ve vazbě a vězení, zároveň však potvrdil, že se mu nepodařilo prokázat politickou motivaci jeho stíhání.
11. Jakés takés vztahy se Západem zbortil Putin během dvou let. V roce 2013 udělila Moskva politický azyl zběhlému analytikovi CIA a NSA Edwardu Snowdenovi. O rok později, v důsledku tzv. majdanu, uzmulo Rusko vojenskou silou, byť podpořenou výsledkem referenda, Krym. Téměř s jistotou lze říci, že Putinova administrativa podporuje proruské povstalce na východě Ukrajiny.
    

    V roce 2013 udělila Moskva politický azyl zběhlému analytikovi CIA a NSA Edwardu Snowdenovi.

    

    V roce 2013 udělila Moskva politický azyl zběhlému analytikovi CIA a NSA Edwardu Snowdenovi.
12. Přes problematické vztahy s demokratickým světem se za vlády Vladimira Putina stalo Rusko pořadatelem ZOH 2014 a mistrovství světa ve fotbale 2020.
13. V roce 2017 spatřil světlo světa čtyřdílný dokument amerického oscarového režiséra Olivera Stonea s názvem Svět podle Putina. Servilita ze strany levicového, leč silně respektovaného filmaře nejspíš zarazila i samotného Vladimira Vladimiroviče.
14. O vztahu několikanásobného ruského prezidenta a premiéra k demokracii vypovídá citát ruského liberálního ekonoma, bývalého předsedy opozičního hnutí Jabloko Grigorije Javlinského: „Když se sejde se světovými lídry a přijde řeč na demokracii, Putin to vnímá jako společensky zdvořilé tlachání o počasí.“