Proč si pamatovat rok 2021 (červenec–září)

Červenec: Medaile bez diváků

Druhý letní měsíc se konala kvůli koronaviru o rok odložená olympiáda v Tokiu. Ne snad, že by to dnes bylo ve srovnání s loňskem o moc lepší, pořadatelé se však odhodlali, přes odpor větší části obyvatel země, alespoň minimalizovat ztráty. Mezi největší hvězdy olympiády se zařadili držitel pěti zlatých medailí z olympijského bazénu Caeleb Dressel (USA) a rakouská ryzí amatérka, cyklistika Anna Kiesenhofer, která ovládla profesionálkami nabitý silniční závod. Neztratili se ani čeští sportovci, kteří získali celkem jedenáct medailí, z toho čtyři zlaté – Jiří Prskavec (kanoistika), Lukáš Krpálek (judo), Kateřina Siniaková – tenis). V českou exhibici se pak proměnil závod v trapu, kdy si to spolu v souboji o zlato rozdali vítězný Jiří Lipták a druhý David Kostelecký.

Česko se pak dočkalo dalšího olympijského „ocenění“ ve druhé polovině prosince. Mezi „oblíbenými podvodníky, padouchy a losery“ britského deníku Guardian se totiž na prvním místě umístil český lékař Vlastimil Voráček. Neočkovaný doktor úspěšných tenistek, který veřejně doporučoval řešit koronavirus kloktáním ústní vody, byl totiž prvním nakaženým z charterového letu olympioniků do Tokia. Pro Michala Schlegela (cyklistika), Markétu Nausch Slukovou (beachvolejbal) a Pavla Širůčka (stolní tenis) tak olympiáda vzhledem ke společnému letu skončila ještě před začátkem. Čtvrtý pozitivní beachvolejbalista Ondřej Perušič sice stihl dva zápasy, v důsledku kontumace úvodního utkání však spolu s Davidem Schweinerem nepostoupili ze skupiny.

Srpen: Tálibán dobyl Kábul

V polovině srpna obsadili, v rozporu s původními předpoklady o několik měsíců dřív, islamisté z hnutí Tálibán po dvou desetiletích bojů metropoli Kábul. A protože povstalci ovládali hranice celé země, bylo možné Afghánistán opustit pouze letecky, přičemž letiště kontrolovala armáda USA. Kábul padl prakticky bez boje, neboť místní armáda, dlouho budovaná NATO, nekladla sebemenší odpor. Zatímco prezident Ašraf Ghaní zemi opustil, ve městě zavládl totální chaos. Vůdci Tálibánu se po dobytí města dohodli s Američany o letecké evakuaci cizinců, která měla skončit do konce srpna. Na možnost prodloužení termínu reagoval mluvčí islamistů slovy o kroku rovnajícímu se prodloužení vojenské okupace země. Poslední američtí vojáci tak opustili Afghánistán skutečně 31. srpna.

Evakuace se týkala rovněž Česka, naše armáda působila v Afghánistánu od roku 2002, v zemi pracovalo přes 11 000 vojáků, 14 z nich zahynulo. Česká armáda organizovala z Kábulu odlet celkem tří speciálů, mezi evakuovanými byli rovněž afghánští tlumočníci s rodinami.

Září: Nůž ve spojeneckých zádech

I mezi spojenci platí, že o peníze jde na prvním místě. A tak i když Austrálie uzavřela v roce 2016 s Francií smlouvu na výrobu konvenčních ponorek v hodnotě 40 miliard dolarů, na základě jednání s Anglií a USA, jinak rovněž spojenci země galského kohouta, od smlouvy po pěti letech odstoupila. Místo toho si protinožci objednali osm amerických ponorek na jaderný pohon. Paříž reagovala bezprecedentním krokem v podobě povolání svého velvyslance z Washingtonu do vlasti na konzultace, přičemž podle Elysejského paláce se zrušení kontraktu rovnalo vražení nože do zad. Australský premiér Scott Morrison se nechal slyšet, že sice chápe zklamání Francie, jeho země však musí ochránit především své zájmy. Nová aliance Austrálie, USA a Velké Británie (Aukus) pak vydala prohlášení o „ochraně společných zájmů v Indo-Pacifiku“, čímž rozhodně nepotěšila Čínu. Aukus je totiž prezentován rovněž jako ponorkový pakt proti Číně, který míří na její Achillovu patu.