Před deseti lety vypukla globální ekonomická krize

Tvůrci Oscarem oceněného dokumentárního snímku Finanční krize hovoří o globální ekonomické katastrofě, která vyšla v konečném účtování na 20 bilionů dolarů. Slavný investor Warren Buffett, který v konečném důsledku na krizi, jak jinak, vydělal, přirovnal pád Lehman Brothers a následné dění k útoku na Pearl Harbour.

Začátek konce

Před vyhlášením bankrotu byla Lehman Brothers čtvrtou největší investiční bankou a obchodníkem s cennými papíry v USA. Ještě v roce 2007 se tehdy ještě vážená finanční instituce umístila na prvním místě žebříčku nejobdivovanějších investičních firem magazínu Fortune. V době krachu banka zaměstnávala 26 tisíc lidí v 61 pobočkách po celém světě.

Přitom ještě na začátku roku 2008 to na bankrot nevypadalo. Šéf banky Richard Fuld, přezdívaný Gorila, který si za osm let v čele podniku, který přivedl ke krachu, vydělal téměř 500 milionů dolarů, tvrdil, že nejhorší má Lehman Brothers za sebou. Vycházel přitom z toho, že se jeho obchodníkům dařilo prodávat mizerné hypotéky za cenu prvotřídních cenných papírů, banka dokonce dvakrát navýšila kapitál.

Začátek konce Lehman Brothers se přitom začal psát už v roce 2004. Tehdy banka koupila společnost BNC Mortgage specializovanou na hypotéky pro nepříliš solventní klienty. Posléze si pořídila společnost Aurora Loan Service poskytující hypotéky bez doložení příjmů. Na začátku vypadalo vše optimisticky. Banka měla permanentní přísun úvěrů, ty „balila“ do cenných papírů. Pro vysvětlení, princip tzv. zabalení pohledávky spočívá v balení aktiv do formy dluhopisu a jeho následném prodeji. Věřitel získá peníze a nemusí čekat, až mu dlužník zaplatí. Tím omezuje riziko svého podnikání. Investor, který si takto zabalené pohledávky, rovnající se pravidelnému příjmu, koupí, dostane slušný výnos. Tento stav trvá do doby, než se objeví problém…

Na pokraji propasti

Obtíže Lehman Brothers nespočívaly pouze v hypotékách. V polovině roku 2007 investovala banka takřka dvě miliardy dolarů do výstavby komerčních skladů. Kromě toho ve firmě, kterou pro tento účel založila, držela 80% podíl. Brzy se bohužel ukázalo, že skladové prostory jsou v dobách globální ekonomické krize takřka k ničemu. V květnu 2008, kdy banka potřebovala hotovost, měla v nerentabilních projektech vázáno 40 miliard dolarů.

Vedení Lehman Brothers zareagovalo tím, že na jaře 2008 zvýšilo hned dvakrát kapitál. Podařilo se prodat akcie za 10 miliard dolarů. Dále byl v plánu prodej divize asset managementu (správy aktiv) a vyvedení rizikových úvěrů a toxických aktiv do samostatných firem.

Když nic z toho nevyšlo, obrátilo se vedení banky na stát. Cílem snažení bylo přesvědčit centrální banku, aby posvětilo transformaci Lehman Brothers v komerční banku. Centrální banka však plánovanou operaci odmítla.

Osudový víkend

V pátek 12. září 2008 došly Lehman Brothers veškeré finanční zdroje. Na víkend svolali ministr financí Henry Paulson a šéf FED v New Yorku Timothy Geithner (pozdější ministr financí ve vládě Baracka Obamy 2009–2013) ve snaze zachránit Lehman Brothers krizové jednání ředitelů velkých bank. O krachující banku stále velkého jména projevila zájem anglická Barclays Bank. Její majitelé však vcelku pochopitelně požadovali po americké vládě záruky, což Henry Paulson odmítl. Přesto angličtí bankéři vyšli z celé operace vítězně. Pár dnů po vyhlášení bankrotu totiž koupili za 1,75 miliardy dolarů severoamerickou investiční divizi Lehman Brothers, což se rovnalo ceně pouhého sídla v New Yorku.

V průběhu víkendu vyšlo navíc najevo, že vláda USA nemá pro případ bankrotu záložní plán. Účastníci schůzky, která nevedla v konečném důsledku k ničemu, se nakonec sebrali a vyrazili do sídla Federálního rezervního systému v New Yorku. Zatímco jedna část hovořila v souvislosti s koncem banky o blížícím se Armagedonu, existovaly názory, že případný krach zklidní trhy. Bohužel platila varianta číslo jedna. Svůj podíl na tom má rovněž ministr financí Paulson, který nekontaktoval další vlády. Navíc nikdo z jeho týmu nejspíš neznal zahraniční insolvenční legislativu. V USA tak netušili, že podle britských zákonů musela pobočka banky v Londýně vzápětí po vyhlášení bankrotu 15. září okamžitě zastavit veškeré transakce a zavřít. Správci hedgeových (nezajištěných) fondů, které měly u londýnské pobočky Lehman Brothers uložena aktiva, zjistili, že se k nim nedostanou. Následovala lavinová reakce.

Bankovní Armagedon

Pád Lehman Brothers nastartoval mimořádný výprodej aktiv. Investoři ztratili víru v důvěryhodnost bank, snížili očekávání jejich zisků a přehodnotili hodnotu akcií. To vedlo k výprodeji nejen v bankovním sektoru, ale také v ostatních oblastech. Banky samotné navíc potřebovaly posílit likvidní kapitál, proto začaly s výprodejem aktiv. A jakmile začaly prodávat banky, přidali se i další investoři. Na burzách nejen v USA nastaly panické výprodeje. Během jednoho dne tak došlo ke ztrátám ve výši 900 miliard dolarů. Globální ekonomická krize mohla propuknout v plné síle.