Pětiseteurové bankovce odzvonilo

Tímto krokem má být uštědřen těžký direkt organizovanému zločinu, militantním skupinám a hlavně teroristům. Docela zajímavé konstatování, přihlédneme-li k tomu, že zločinci ve všech filmech i knihách vyžadují malé, neoznačené bankovky. Kromě toho, na základě několik let starých zkušeností z gigantického letiště ve Frankfurtu nad Mohanem vím, jaké to je, snažit se platit pětiseteurovkou. Personál totiž na mě, mírumilovného člověka, zavolal policii.

Minimální překážka

„Podle mého názoru je rušení pětiseteurové bankovky pouze zastíráno tím, že slouží jako nástroj pro nezákonné aktivity. Důkazem toho jsou dva následující roky, po které bude bankovka v oběhu,“ konstatoval už před dvěma lety Petr Zámečník z Vysoké školy ekonomické, jinak také šéfredaktor odborného serveru Investujeme.cz. „Pokud by chtěl někdo ze zúčastněných hovořit v této souvislosti o náročnosti celé operace, rád bych připomenul, že měnová odluka České republiky a Slovenska proběhla mnohem rychleji. Přitom se jednalo o výrazně náročnější proces, než je stažení jedné z mnoha bankovek, které lze uskutečnit v řádech týdnů.“

Podle Petra Zámečníka pak ani konec pětiseteurové bankovky bohužel nezmění nic na skutečnosti, že terorismus bude financován v závislosti na úhlu pohledu stejně snadno či obtížně jako dnes. „Jen se budou ve větším množství používat bankovky nižší nominální hodnoty, větší objem finančních prostředků bude představovat pro nezákonné aktivity jen minimální překážku.“

Presumpce viny versus svoboda

„Vyřazení bankovky tak velké denominace ztíží život také lidem, kteří přišli k penězům poctivě a z nějakého důvodu – například aktuálního záporného úročení či jeho hrozby – si chtějí peníze uložit u sebe doma. Tato motivace stojí podle centrální banky Švýcarska za značnou oblibou tamní tisícifrankové bankovky, jejíž hodnota přesahuje o nějakých 40 procent hodnotu pětiseteurovky. Přesto se Švýcaři tuto bankovku rušit nechystají,“ říká renomovaný ekonom Lukáš Kovanda. Zároveň však uznává, že bankovky velké kupní síly můžou nahrávat teroristům, zločincům a korupčníkům. „Záleží tedy do značné míry na tom, zda stát vidí ve svých občanech spíš korupčníky, teroristy a organizované zločince, nebo poctivé lidi. Zda koketuje s presumpcí viny, či na piedestal staví svobodu. V eurozóně zjevně to první, ve Švýcarsku to druhé.“