návrat zpět
Co hledáte?
Smazat

reklama

reklama

Autor: profimedia.cz
People

Pastorius: operace, která nebyla

Vydáno: 09.12.2019
Sedmého prosince 1941 napadlo Japonsko bez předchozího vyhlášení války Pearl Harbor. Po bok svému spojenci se postavilo okamžitě Německo, Adolf Hitler začal záhy dumat nad tím, jak USA, zemi s děsivou průmyslovou silou, co nejvíc destabilizovat. Nakonec z toho byl docela legrační příběh.

Nejdřív Hitler zaúkoloval šéfa výzvědné služby Abwehr, na konci války strunou od klavíru popraveného Wilhelma Canarise. Admirál přišel s nápadem v podobě naverbování Němců narozených v USA a jejich transportu do Ameriky. Následovat měly teroristické útoky zaměřené na infrastrukturu země, zvláštní pozornosti se měly těšit židovské podniky. Hitlera záměr nadchl, operace dostala název po Pastoriovi, zakladateli Germantownu v Pensylvánii.

Plánováním útoků na infrastukturu USA pověřil Hitler admirála Wilhelma Canarise.
Autor: Bundesarchiv CC-BY-SA 3.0 Plánováním útoků na infrastukturu USA pověřil Hitler admirála Wilhelma Canarise.

Smělý plán

V první vlně operace Pastorius mělo dojít k vyřazení niagarské vodní elektrárny. Na seznam byl dále zařazen komplex Hell Gate Bridge zajišťující železniční spojení mezi New Yorkem a Novou Anglií. Canarisovi plánovači neopomenuli ani podniky na výrobu hliníku v Tennessee, Illinois a New Yorku. Srovnána se zemím měla být rovněž továrna na zpracování kryolitu, tavidla teploty tání bauxitu ve Filadelfii.

V následující fázi se mělo stát terčem teroristických útoků letiště, metro, železniční depa, obchodní domy, restaurace. Podle původních plánů měla Operace Pastorius trvat dva roky.

Osm statečných

Náborem záškodníků byl pověřen Canarisův náměstek Walter Kapp, který původně vybral dvanáct vhodných uchazečů. Čtyři z nich byli shledáni jako akce nevhodní, zbylých osm bylo posláno v dubnu 1942 do školicího centra Abwehru nacházejícího se zhruba 50 kilometrů od Berlína. Na přísně utajeném místě prošli všichni standardním výcvikem sabotérů. Mezi instruktory se nacházeli i členové spřátelené Irské republikánské armády.

Operace Pastorius byla postavena na reálných základech. Každý z vybrané osmičky sabotérů žil po nějaký čas v USA. Ve dvou případech se dokonce jednalo o americké občany, kteří sloužili v armádě, případně v národní gardě. Abwehr vytvořil každému z nich novou identitu, zařídil řidičské průkazy, rodné listy, pasy, karty sociálního zabezpečení. Po ukončení školení odjeli všichni do francouzského města L’Orient, odkud byli ponorkami Kriegsmarine přepraveni do USA.

Osmička záškodníků byla po absolvování náležitého výcviku nedaleko Berlína dopravena do USA ponorkami Kriegsmarine.
Autor: profimedia.cz Osmička záškodníků byla po absolvování náležitého výcviku nedaleko Berlína dopravena do USA ponorkami Kriegsmarine.

Infiltrace německé komunity

Šéfové obou týmů disponovali částkou 50 000 dolarů na výdaje. Každý z agentů měl 9000 dolarů plus kapesné 400 dolarů. Jednalo se o pravé peníze, Abwehr nechtěl přes schopnost výroby dokonalých padělků podstupovat riziko.

Kromě toho byly oba týmy vybaveny seznamy Američanů německého původu sympatizujících s nacisty. S jejich pomocí měla být infiltrována německá komunita v USA a postupně budována zpravodajská síť. Pak měl Kappe v plánu poslat do země další týmy, na konci všeho měla být zřízena americká centrála pro sabotáže a špionáž. Smělé plány přitom vycházely z faktu, že Američané byli plně vytíženi boji s Japonci v oblasti v Tichomoří.

New York, New York...

Canarisova osmička se před transportem do USA rozdělila do dvou týmů po čtyřech lidech. První, kterou vedl George John Dasch, se vylodila 13. června 1942 na Long Islandu. Uniformy a materiál zakopali sabotéři na pláži. Pak vyrazili do nedalekého města Amagansett, nastoupili do vlaku a vyrazili směr New York. Ještě předtím však museli agenti vyřešit drobný zádrhel. Plánovači operace totiž nepočítali s tím, že v půl třetí ráno narazí záškodníci na pláži na hlídkujícího příslušníka pobřežní stráže Johna Cullena. Navíc vysvětlení, že čtveřice mezi sebou německy hovořících mužů chytá ryby bez rybářského náčiní, se nejevila jako příliš uvěřitelná. Korunu všemu pak nasadil Dasch ve chvíli, kdy se rozhodl Cullena uplatit částkou 260 dolarů. Hlídač sebral peníze s tím, že zapomene na všechno, co viděl, a okamžitě informoval nadřízené. Pobřežní hlídka sice dorazila pozdě, objevila však stopy po kopání, našla výbušniny i německé uniformy. Nic netušící Canarisovi agenti se v New Yorku rozdělili a 14. června ubytovali ve dvou hotelech.

Osm vybraných mužů, kteří měli zatřást americkou ekonomikou. Nahoře první tým ve složení (zleva): Dasch, Burger, Heinck a Quirit, dole druhý tým (zleva): Kerling, Thiel, Haupt a Neubauer.
Osm vybraných mužů, kteří měli zatřást americkou ekonomikou. Nahoře první tým ve složení (zleva): Dasch, Burger, Heinck a Quirit, dole druhý tým (zleva): Kerling, Thiel, Haupt a Neubauer.

Chabá reakce

Hned následující den oznámil Dasch spolubydlícímu Ernestu Burgerovi, že kašle na Německo a hodlá spolupracovat s Američany. Burger dostal na vybranou, buď bude spolupracovat, nebo poletí z okna. Dasch pak kontaktoval FBI, jenže americká reakce byla velmi chabá. Šéf týmu se proto posadil do vlaku a odjel do Washingtonu. Tam mu jeho příběh uvěřili poté, co předal peníze. Navíc kohosi z FBI napadlo spojit se s Long Islandem. Během několika hodin skončil celý elitní tým Abwehru ve vězení. Vzhledem k tomu, že Dasch neměl informace o vylodění druhého týmu, věděl však, že se všichni mají setkat 4. července 1942 v Cincinnati, byl převezen do svého původního hotelu Mayflover v New Yorku a bedlivě sledován. Mezitím agenti FBI zjistili, že neviditelný inkoust, kterým byla napsána jména sympatizantů nacistů v USA, reaguje na amoniak. 

Fiasko na pokračování

Druhý tým vedený Edwardem Kerlingem byl 16. června dopraven ponorkou na pláž Ponte Vedra na Floridě. Na pláži zakopali agenti materiál plus uniformy a autobusem dorazili do Jacksonvillu. Pak nasedli na vlak a dostali se do Cincinnati, kde se tým rozdělil na dvě dvojice, které odjely do New Yorku a Chicaga. Podle původní dohody se mělo všech osm agentů setkat 4. července v Cincinnati a začít pracovat na konkrétních akcích.

Kerling přijel s Wernerem Thielem do New Yorku a kontaktoval svého dávného známého Helmuta Leinera. Zmiňovaný byl ovšem součástí seznamu agentů Abwehru a těšil se proto ze sledování. Po několika dnech byli oba Němci zatčeni.

Poslední dva předpokládaní sabotéři zůstali v Chicagu. První z nich, Herbert Haupt, ve městě gangsterů vyrůstal od svých pěti let, přesto nezískal v roce 1940 americké občanství. Ve snaze přechytračit FBI šel na jednu ze stanic s tím, že by se rád v USA oženil. Agenti přikyvovali, nechali Haupta jít a doufali, že je přivede k dalším nacistickým sympatizantům. Když se tak nestalo, Herberta zatkli. Němec uznal, že spadla klec a prozradil posledního účastníka komické mise Hermanna Neubauera ubytovaného v hotelu Sheridan Plaza. K jeho zatčení došlo po návratu z kina, hotel za celu rázem vyměnil i v této chvíli již nepotřebný Dasch.

Všichni agenti byli v rychlém procesu odsouzeni k trestu smrti. Pouze Daschovi a Burgerovi byl prezidentem Rooseveltem rozsudek zmírněn.
Autor: U.S. Army Signal Corps Všichni agenti byli v rychlém procesu odsouzeni k trestu smrti. Pouze Daschovi a Burgerovi byl prezidentem Rooseveltem rozsudek zmírněn.

Krátký proces

Agenti, kteří měli otočit život Ameriky naruby, byli lapeni, ředitel FBI Hoover se dmul pýchou. Vzhledem k delikátnosti situace se jednalo o utajený proces. Role soudců byla svěřena sedmi generálům US Army, žaloby se chopil sám generální prokurátor USA Francis Biddle. Přestože měli obžalování obhájce, jednalo se o vskutku krátký proces. Agenti byli odsouzeni 27. července, tedy něco málo přes týden po dopadení, k trestu smrti. S výjimkou Dasche a Burgera, kterým prezident F. D. Roosevelt změnil trest na 30 let, respektive doživotí, skončili všichni na elektrickém křesle. Ještě předtím však odsoudili veřejně nacismus, což rozpálilo Hitlera doběla. Canaris dostal rozkaz ukončit veškeré připravované operace proti USA.

Dasch s Burgerem byli posléze deportováni do Německa, s cejchem zrádců se však oběma žilo těžce. Dash se pokoušel několikrát o návrat do USA, šéf FBI byl však pokaždé proti. V roce 1959 vydal nacistický agent ve výslužbě knihu Osm špiónů proti Americe, zájem byl však mizivý. Zemřel v roce 1992 v Německu.

Související témata: operace Pastorius , druhá světová válka , Německo , USA , terorismus , 2 světová válka