návrat zpět
Co hledáte?
Smazat

reklama

reklama

Autor: profimedia.cz
People

Odposlechy mezi spojenci: Nic nového pod sluncem

Vydáno: 03.06.2021
S posledním dnem měsíce lásky přišel spojenecký skandál. Podle dánských médií pomáhali tamní tajní agenti kolegům z americké národní bezpečnostní agentury (NSA) odposlouchávat některé evropské politiky. Stát se tak mělo v letech 2012 – 2014, kdy byl viceprezidentem Barracka Obamy dnešní prezident Joe Biden.

Mimochodem, prakticky totéž zvěstovaly dokumenty, které poskytl v roce 2013 médiím přeběhlý agent National Security Agency (NSA) a Central Inteligence Service (CIA) Edward Snowden. Terčem monitorování komunikace ze strany prověřené americko-anglické odposlouchávací aliance se tehdy měli stát mimo jiné nejmocnější žena světa, německá kancléřka Angela Merkelová a prezident Francie Francois Holland. Washington sice Hollandovy odposlechy popřel, přesto prezident Obama svůj francouzský protějšek ujistil o tom, že platí jeho závazek „skoncovat s praktikami minulosti neakceptovatelnými mezi spojenci.“ Co se odposlechů dosluhující kancléřky týče, v červnu 2015 zastavilo německé státní zastupitelství vyšetřování vedené kvůli podezření, že NSA odposlouchávala její mobilní telefon. Podle nejvyššího státního zástupce se nepodařilo objasnit pozadí událostí do takové míry, aby bylo možno předložit případ soudu.

Za vším hledej NSA

O založení Národní bezpečností agentury (NSA) se sídlem v Marylandu, rozhodl v roce 1952 Harry S. Truman. Předpokládá se, že aktuálně pracuje ve službách největší špionážní organizace na světě něco kolem 45 000 zaměstnanců. Její dnešní aktivity jsou zaměřeny primárně na nevojenské cíle.

Hlavní základna NSA na území USA se nachází poblíž Seattle, velká pozemní stanice je rovněž v západní Virginii. Vůbec největší elektronickou odposlouchávací základnou planety je ovšem NSA Field Station F83 v severoanglickém hrabství Yorkshire. Další zařízení se nachází na území Německa (Bad Aibling), Kanady, (Leitrim), Austrálie, (Shoal Bay, Geraldom), Nového Zélandu (Waihopai), Japonsko (Misawa).

Největší elektronickou odposlouchávací základnou planety je NSA Field Station F83.
Autor: Matt Crypto Největší elektronickou odposlouchávací základnou planety je NSA Field Station F83.

Vesmírné vysavače

V roce 1970 začala NSA využívat služeb systému Echelon, nejefektivnějšího globálního systému na odposlech veřejné komunikace. V době začátků se monitorovala pouze komunikace probíhající přes telekomunikační družice, kterou posléze zpracovali analytici.  S postupem času se do hry dostaly vojenské satelity odposlouchávající jak telekomunikační satelity, tak běžné bezdrátové spoje. V této souvislosti se začalo hovořit o „vesmírných vysavačích elektronické komunikace.“ V roce 1981 se NSA a britská GCHQ pustily do budování globální sítě „wide are network“, do poloviny devadesátých let byla tato síť, která je propojena transoceánskými kabely a vesmírnými linky, rozsáhlejší než internet. V roce 1984 se k systému Echelon oficiálně připojily Kanada, Austrálie a Nový Zéland. 

Podle veřejně dostupných zdrojů zachytí Echelon denně tři miliardy zpráv, přičemž telefonní a internetové údaje představují cca 90% lapených informací. Větší část putuje do centrály NSA. Do hry pak vstupují gigantické počítače zvané Dictionary. Tyto začnou třídit informace na základě klíčových slov a adres. Pokud zpráva obsahuje jakékoli podezřelé termíny, Dictionary zachytí komunikaci během minuty a půl. Součástí počítače jsou kanálové filtry, které dle předem stanovených kritérií některé záznamy odstraní, další pošlou dál. Z miliónů získaných vstupů se jich dostane po filtraci k analytikům v průměru deset.

Chvála investigativcům

V roce 1991 odvysílala britská komerční televize pořad World in Action zabývající se fungováním Dictionary. V pořadu vystoupili příslušníci britské služby GCHQ (Government Communications Headquarters), organizace je svou pracovní náplní prakticky totožná s NSA. Mimo záznam se hovořilo o tom, že činnost pečlivě vybraných zaměstnanců neměla nikdy nic společného s národní bezpečností. Mezi častou „potravou“ Dictionary patřila diplomatická korespondence, různé obchodní smlouvy, dokonce i pozdravy k narozeninám. Součástí systému Echelon je také zařízení na rozeznávání hlasů Voicecast.

O existenci globální odposlouchávací sítě Echelon se ovšem veřejnost dozvěděla ještě předtím, a to prostřednictvím investigativních novinářů. Prvním z nich byl Duncam Campbell, který se od roku 1975 úzce specializuje na problematiku odposlechů a v roce 1988 napsal pro britský list New Statesman článek „Somebody´s Listening.“ Poté televizní stanice táže země Chanell Four odvysílala Campbellův pořad „Dispatches.“

Informace o Echelonu vynesla rovněž správkyně počítačových systémů Margaret Newsham. V letech 1974 – 1984 působila v anglické NSA Fiel Station F83, kde z titulu své funkce odpovídala za systémy pro zpracování informací přenášených ze zpravodajských satelitů. Před stálým kongresovým výborem pro zpravodajství vypověděla, že byla svědkem zneužívání systému Echelonu pro sledování osob. Předchůdkyně Edwarda Snowdena poté neskrývala obavy o svůj život, novinářům vyprávěla, kterak má pod polštářem pistoli a o její bezpečnost se stará německý ovčák.

Šest let pak pracoval na své knize Secret Power (1996) detailně popisující fungování systému Echelon novozélandský novinář a publicista Nicky Huger.

Britská služba GCHQ (Government Communications Headquarters) je organizace svou pracovní náplní prakticky totožná s NSA. GCHQ CSO Morwenstow je pak vládní satelitní pozemní stanice a odposlechové středisko na severním pobřeží Cornwallu.
Autor: Nilfanion CC BY-SA 3.0 Britská služba GCHQ (Government Communications Headquarters) je organizace svou pracovní náplní prakticky totožná s NSA. GCHQ CSO Morwenstow je pak vládní satelitní pozemní stanice a odposlechové středisko na severním pobřeží Cornwallu.

Spojenci s ručením omezeným   

Systém Echelon je ovšem rovněž o byznysu. Například v roce 1993 odposlouchávala NSA komunikaci mezi francouzským výrobcem letadel Airbus a vládou Saudské Arábie ohledně kontraktu na letadla. Zakázku za pět miliard dolarů ovšem nakonec získal americký Boeing. Když se v roce 2000 na půdě Evropského parlamentu řešilo podezření, že USA na základě informací NSA krade evropským spojencům nejnovější poznatky ohledně vývoje nových technologií, vystoupil v europarlamentu bývalý ředitel CIA z let 1993 – 1995 James Wolsey. Starému kontinentu se víceméně vysmál, neboť většina evropských technologií podle něj za krádež ani nestojí. Pravda, NSA sice odposlouchávala představitele Airbusu, ale informace o úplatcích, které měli Francouzi nabízet, neposkytli Boeingu, nýbrž vládě ropou nasáklého pouštního království. A také ministerstvu obchodu USA. Prezident Bill Clinton se pak měl nechat slyšet ve smyslu, že co je dobré pro Boeing, to je dobré pro Ameriku.

V roce 2000 zahájila Francie soudní proces proti USA a Anglii pro porušení zákonů na ochranu osobnosti. V Německu požadovali poslanci Bundestagu vyšetřování nezávislé komise, neboť podle  odhadu ztrát v důsledku americké průmyslové špionáže, činily německé roční ztráty na ukradených vynálezech a patentech minimálně 10 miliard dolarů. Padl návrh na vytvoření evropského sekretariátu pro sledování aktivit Echelonu. Vztah řady evropským zemí ke „spojencům“ a „partnerům“ z USA a Anglie ochladl.

Zdatní pokračovatelé

Pak ovšem přišlo 11. září 2001. V USA přijali v reakci na teroristický útok zákon Patriot Act, který umožňoval masový sběr dat. Vše fungovalo až do okamžiku, kdy se na scéně objevil do té doby neznámý, v rámci hierarchie NSA i CIA nikterak vysoko stojící analytik, Edward Snowden.

Mimo jiné vyšlo najevo, že pokračovatelé odposlouchávacího systému Echelon nesou jméno Prism a Tempora. Pracovní náplní systémů je zachycování veškeré komunikace a výměna získaných informací. Na rozdíl od Echelonu se oba programy zaměřují rovněž na monitorování bezdrátové komunikace a internetu.

Co se internetu týče, vzhledem k tomu, že se značné část přenosové kapacity nachází na území USA, má být „vysávání“ internetu pro NSA nekomplikovanou záležitostí. Národní bezpečnostní agentura má pak zákonem povoleno zaznamenávat pouze komunikaci, jejíž alespoň jeden konec leží na hranici USA.

Poté, co v létě 2013 poskytl Edward Snowden médiím tajné informace o nelegálních aktivitách NSA, slíbil prezident Obama zjednání nápravy.
Autor: @that_snowden Poté, co v létě 2013 poskytl Edward Snowden médiím tajné informace o nelegálních aktivitách NSA, slíbil prezident Obama zjednání nápravy.

Vlk se nažral...

Poté, co v létě 2013 poskytl Edward Snowden médiím tajné informace o nelegálních aktivitách NSA, slíbil prezident Obama zjednání nápravy. Americký Senát schválil v reakci zákon omezující hromadný sběr dat o telefonní komunikaci mezi tajnými službami. Místo NSA data shromažďují a uchovávají telekomunikační firmy a NSA do nich může nahlížet pouze se svolením soudu. Prakticky tak skončil zákon zvaný Patriot Act. Na druhou stranu bude masivní sběr dat pokračovat a jedním ze základních předpokladů pro jmenování soudce v USA je patřičný patriotismus. A jak je známo, disponuje NSA, nemalým přesvědčovacím potenciálem.  

Související témata: odposlechy , tajné služby , NSA , CIA , politika , Echelon , GCHQ , prism , Tempora , Edward Snowden , odposlech