Novinář, profese na odstřel?

1. Veronica Guerin (Irsko, 1958–1996) Stálice irské investigativní žurnalistiky, specialistka na drogové gangy, byla zastřelena v červnu 1996 na křižovatce v Dublinu šesti ranami dvou střelců na motorkách. Vykonavatelé Paul Ward a Brian Meehan byli odsouzeni v letech 1998 a 1999 na doživotí, proti zosnovateli akce, šéfovi jednoho z gangů Johnu Gilliganovi, však neexistoval dostatek důkazů. V roce 2001 byl odsouzen v souvislosti s jiným zločinem na 28 let. Později byl Gilliganovi trest snížen na 20 let, v roce 2013 byl propuštěn na svobodu. Vražda Veroniky Guerin způsobila legislativní převrat, který na jistou dobu paralyzoval tamní drogovou scénu.
2. Anna Politkovská (Rusko, 1958–2006) Odpůrkyně politiky Vladimira Putina byla zastřelena 7. října, tedy v den jeho narozenin. Stalo se tak ve výtahu domu, ve kterém bydlela se svou rodinou. Neznámý muž v kukle zabil novinářku pěti ranami do hlavy. První soud s vrahy proběhl v roce 2009, všichni obžalovaní však byli zproštěni viny pro nedostatek důkazů. V roce 2012 byl z podílu na vraždě usvědčen a k jedenácti letům odsouzen policista Dmitrij Pavljučenkov. V červenci 2014 byli na doživotí odsouzeni Lom Ali-Gajtukajev (organizátor) a Rustan Machmudov (vykonavatel). Bratři střelce, Džabrail a Ibrahim, byli odsouzeni za pomoc při přípravě vraždy ke 12, respektive 14 letům vězení. Identita zadavatelů zůstala utajena.
3. Ivo Pukanić (Chorvatsko, 1961–2008) Majiteli týdeníku Nacional se stalo osudným rozkrytí praktik černohorské tabákové mafie, včetně propojení na politické špičky, plus ochota svědčit u soudu. Ivo Pukanić byl spolu s šéfem marketingu svého listu Nikem Franjićem zavražděn v centru chorvatské metropole Záhřeb bombou odpálenou na dálku umístěnou v jeho voze. Organizátorem akce byl jeden z šéfů srbského podsvětí Sreten Jocić zvaný Amsterodam. Mafián, který se skrýval před policií v domě bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiće, měl za vraždu zaplatit 1,5 milionu eur. V listopadu 2010 vynesl soud rozsudek, šest lidí bylo za vraždu odsouzeno celkem na 150 let. Zadavatel popravy Željko Milovanović byl v nepřítomnosti odsouzen ke 40 letům, zbytek usvědčených dostal tresty v rozmezí od 15 do 33 let.
4. James Wright Foley (USA, 1973–2014) Vražda v přímém přenosu. Novinář zemřel obzvlášť brutálním způsobem, jeho tělo bylo odděleno nožem od trupu. Bezprostředně před vraždou musel přečíst „poselství“, ve kterém vyzval spoluobčany, aby „povstali vůči skutečným vrahům, americké vládě, neboť jeho smrt je pouze výsledkem její lhostejnosti a zločinnosti“. Jak vyšlo později najevo, katem Jamese Foleyho byl anglický občan Mohammed Emwazi, jinak zvaný Džihádista John. Absolvent vysoké školy, počítačový programátor zemřel v roce 2016 při útoku dronu na město Rakká.
5. Charlie Hebdo (Francie, 2015) Největší masová vražda novinářů v historii. 7. ledna 2015 vtrhli do redakce satirického týdeníku Charlie Hebdo v Paříži bratři Said a Chérif Kouachiovi vyzbrojeni automatickými zbraněmi a granátomety. Během svého běsnění zavraždili devět novinářů, údržbáře a dva policisty. Později je zlikvidovala speciální jednotka francouzské policie GIGN v tiskárně severně od Paříže.
6. Kim Wall (Švédsko, 1987–2017) Vražda z kategorie hororových. Přitom Švédka nepatřila k investigativním novinářům, psala reportáž o největší amatérské ponorce na světě o hmotnosti 40 tun a délce 18 metrů. K vraždě došlo během společné plavby s dánským konstruktérem plavidla Peterem Madsenem. Když se objevily kusy novinářčina těla, Madsen nejdřív tvrdil, že oběti spadl na hlavu těžký poklop. Pak se měla Kim Wall nadýchat oxidu uhelnatého, proti oběma verzím však svědčilo patnáct bodných ran na těle novinářky. Nakonec Madsen přiznal, že její mrtvé tělo rozřezal, naházel do moře a ponorku nechal záměrně ztroskotat. Podle obžaloby novinářku uškrtil nebo jí podřízl hrdlo. Na ostatcích se měl sexuálně ukájet, proto byl obžalován rovněž z hanobení ostatků. Vrah byl odsouzen na doživotí bez možnosti propuštění na podmínku.
7. Daphne Caruana Galizia (Malta, 1964–2017) Novinářka se věnovala kauze Panama Papers, přičemž informovala o nejbližším okolí maltského premiéra Josepha Muscata. Ten pak musel v důsledku obvinění vypsat předčasné volby, které však s přehledem vyhrál. Čtyři měsíce nato Daphne Galiziu, které se přezdívalo One Woman Wikileaks, zabil výbuch bomby nastražené v jejím voze. Syn obvinil z vraždy vládu, vyšetřování se účastnili specialisté z FBI a forenzní vyšetřovatelé z Nizozemska. Mimochodem, stejně jako letos tehdejší premiér Slovenska Robert Fico, nabídl jeho maltský protějšek za informace vedoucí k dopadení pachatele milion eur. Nakonec byli obviněni tři muži.
8. Ján Kuciak (Slovensko, 1990–2018) Dvojnásobná vražda, která zapříčinila pád vlády premiéra Roberta Fica a vzbudila celosvětový rozruch. Vlivný německý list Die Welt v souvislosti s vraždou napsal, že se má jednat o varování všem novinářům píšícím o věcech, které se někomu nelíbí. Novinář serveru Aktuality.cz byl zastřelen se svou snoubenkou Martinou Kušnírovou na konci února dvěma ranami do hrudi. Stalo se tak ve vesnici Veľká Mača nedaleko Trnavy. Ján Kuciak se snažil rozkrýt daňové podvody. V posledním, nedokončeném textu popisoval, jak lidé z bezprostředního okolí premiéra Fica podnikají a směle čerpají evropské dotace na východním Slovensku, přičemž jsou napojeny na kalábrijskou mafii ’Ndrangheta.

(Celý text článku Smrt nechodí po horách, ale po novinářích, najdete v květnovém čísle Playboye)