31. července 2019 18:38

Lyndon Johnson: prezident z Air Force One

Celoživotní politik, který se stal prezidentem bez účasti ve volbách. Jako první a naštěstí zatím poslední převzal úřad nejmocnějšího muže planety na palubě letadla. Stalo se tak 22. listopadu 1963 po zavraždění prezidenta J. F. Kennedyho v Dallasu. Dodnes existuje teorie, ve kterou věřila rovněž vdova Jacqueline, že za vraždou prezidenta stál právě jeho nástupce.

Pan učitel

Šestatřicátý prezident USA se narodil v roce 1908 v Texasu jako nejstarší z pěti dětí. Otec prodělal spoustu peněz na spekulacích s bavlnou. V roce 1927 začal Lyndon Johnson studovat Southwest Texas State Teachers College. V době studií učil na základní mexicko-americké škole v jihotexaském městě Cotullla.

Stříbrná hvězda

Po útoku na Pearl Harbour vstoupil v té době už kongresman Johnson v hodnosti poručíka do armády. Sloužil v San Francisku a Nové Kaledonii. V červnu 1942 se účastnil útoku bombardérů B-26 na japonskou leteckou základnu Lae. Přestože byl jeho letoun zasažen, zdařil se návrat na základnu Port Moresby. O měsíc později byl generálem Douglasem McArturem vyznamenán Stříbrnou hvězdou. Jeho vojenskou dráhu přerušil rozkaz prezidenta Roosevelta, jehož byl Johnson chráněncem, po kterém se museli všichni kongresmani vrátit do svých úřadů. Následoval comeback do Sněmovny reprezentantů.

Volby na ostří žiletky

V roce 1948 kandidoval Lyndon Johnson do Senátu USA. Přestože až do té doby volil Texas automaticky kandidáty republikánů a jeho soupeřem byl populární guvernér Coke Stevenson, dokázal Johnson volby vyhrát s náskokem pouhých 87 hlasů, přičemž voleb se zúčastnil asi milion voličů.

Dotek smrti

V roce 1955, jako mimořádně úspěšný vůdce demokratické většiny v Senátu, prodělal devětačtyřicetiletý Lyndon Johnson infarkt. Později se nechal slyšet, že se jednalo o nejhorší zážitek jeho života. Po rehabilitaci přestal kouřit, zhubl a naučil se delegovat některé z povinností na své podřízené.

Totální outsider

Po prohře v demokratických primárkách v roce 1960 se Johnson postavil ke všeobecnému údivu za senátora z Massachusetts J. F. Kennedyho. Z pozice protestanta z jihu USA pomohl katolíkovi Kennedymu vyhrát proti původním předpokladům ve státech Texas a Louisiana, čímž přispěl velkým dílem k porážce republikánského kandidáta Richarda Nixona. Jeho vliv viceprezidenta byl však minimální, moc kolem sebe soustředil ministr spravedlnosti, prezidentův bratr Robert. Například během kubánské krize, kdy byl svět na pokraji jaderného konfliktu, byl sice Johnson členem poradního sboru, neúčastnil se však rozhodujících jednání.

Léčba Johnsonem

S mistrovstvím sobě vlastním využíval prezident Johnson své výšky nad 190 cm, v případě nutnosti neváhal povstat a hledět na oponenty spatra. Do kategorie „léčba Johnsonem“ spadaly rovněž sliby, mimořádně pozitivní hodnocení průměrných, leč aktuálně potřebných jedinců. V případě potřeby nebyl sebemenší problém s přitlačením na pilu.

Suverénní vítězství

V roce 1964 se Lyndon Johnson účastnil prezidentských voleb, ve kterých čelil kandidátovi republikánů Barrymu Goldwaterovi. Přestože do boje nevstupoval z pozice favorita, vyhrál ve 44 státech a získal 61, 05 procenta. Jedná se o nejdrtivější volební triumf v historii prezidentských voleb. Tvrdí se, že na Johnsonově vítězství měla velký podíl Claudie „Lady Bird“ Johnson, která dobyla jih země, především pak strategicky nesmírně důležitý Texas, svým pekanovým koláčem.

Hořký konec

Přes značné úspěchy na domácí scéně především v oblasti občanskoprávní, zůstane Lyndon Johnson v paměti jako prezident, který zatáhl USA v roce 1964 do vleklého konfliktu se Severním Vietnamem. Stalo se tak v srpnu 1964 v reakci na incident v Tonkinském zálivu. V roce 1967 začala jeho popularita strmě padat, v březnu 1968 oznámil, že nehodlá prezidentský post obhajovat. Když jeho viceprezident Hubert Humphrey prohrál ve volbách s Richardem Nixonem, odešel v roce 1969 na svůj ranč v Texasu. Dohody o konci války, která byla podepsána na konci ledna 1973 v Paříži, se Lyndon Johnson nedožil, na začátku roku nezvládl další infarkt.

(Profil Lyndona Johnsona čtěte v srpnovém Playboyi)