V říjnovém čísle mimo jiné svou práci válečné reportérky popisuje Lenka Klicperová, ve 20 otázkách pak první dáma česká dámské módy Tatiana Kováříková přiznala, že už nestihne obléknout celý svět. Armádní generál Jiří Šedivý se po odchodu do výslužby vyprofiloval v jednoho z nejuznávanějších a nejrespektovanějších bezpečnostních a vojenských odborníků. Co nám prozradil v interview? Fenoménem je tentokrát režisér James Cameron, který je považován i za jednoho z nejvlivnějších lidí současnosti. A nechybějí samozřejmě krásné ženy...
„Na jednom se všichni shodovali: s Čechy se nebude nikdo radit. Ti prostě budou postaveni před rozhodnutí svých ochránců. Ani Jeníčkovi s Mařenkou, když je vyhnali do lesa, se nedostalo horšího zacházení,“ pravil kdysi britský premiér Winston Churchill v souvislosti s Československem a mnichovskou dohodou z 29. září 1938. Po jedenaosmdesáti letech platí totéž v Sýrii.
Ve středu 9. října zaútočila turecká armáda na severovýchod Sýrie, do té doby ovládaný kurdskými válečníky, kteří území dobyli v lítých bojích s Islámským státem. Podle prvních prohlášení Donalda Trumpa sice USA s útokem nesouhlasí, ale vlastně se nedá nic moc dělat. Evropská unie přišla s prohlášeními, jejichž obsahu se může turecký prezident Erdogan vysmát. Je si totiž velmi dobře vědom členství Turecka v NATO. A má taky jasno v tom, že zbytek Severoatlantické aliance nemá sebemenší zájem si to s Ankarou rozházet. Zvlášť kvůli jakémusi národu, který stejně nikdy neměl vlastní zemi. Pravda, Kurdové sice poskytli USA v souboji s Islámským státem neocenitelné služby, ale vděk a politika jsou přece odnepaměti dva diametrálně odlišné pojmy.
Povstalci ze Syrské národní armády (dříve Svobodná syrská armáda) útočí po boku turecké armády na kurdské pozice v severovýchodní Sýrii. Z Kurdy kvůli ofenzivě opuštěného zajateckého tábora uprchlo asi 800 manželek a dětí bojovníků Islámského státu.
Zdroj: profimedia.cz
Povstalci ze Syrské národní armády (dříve Svobodná syrská armáda) útočí po boku turecké armády na kurdské pozice v severovýchodní Sýrii. Z Kurdy kvůli ofenzivě opuštěného zajateckého tábora uprchlo asi 800 manželek a dětí bojovníků Islámského státu.
Zdroj:
profimedia.cz
TROCHA HISTORIE
Server www.cnn.com přinesl v květnu tohoto roku časovou osu popisující vývoj událostí v Kurdistánu.
1918 | Turecko: Konec první světové války rovná se zároveň konci na hlavu poražené Osmanské říše.
1918 | Irák: V kurdské provincii Mosul jsou v listopadu objevena rozsáhlá naleziště ropy. Území záhy obsadili Britové.
1920 | Turecko: Sévreská smlouva zbavuje Osmanskou říši 4/5 původního území. Zároveň vyzývá k uznání nových, nezávislých států včetně Kurdistánu. Turecký parlament však smlouvu nikdy neratifikuje.
1923 | Turecko: Spojenci a Turecko uzavírají ve švýcarském Lausanne mírovou smlouvu, Turecko se stává nezávislým národem. Spojenci pak opouštějí myšlenku nezávislého Kurdistánu, region o rozloze přes 100 tisíc čtverečních kilometrů je rozparcelován mezi několik zemí.
1923 | Irák: Bývalý kurdský guvernér šejk Mahmud Barzanji zahájil povstání proti Britům, v severním Iráku vyhlásil království s epizodní délkou trvání.
1943–1945|Irák/Írán: Kurdský nacionalista Mustafa Barzani velí k povstání, záhy získává kontrolu nad oblastmi Erbil a Badian v dnešním Iráku. Po rozdrcení povstání se Barzani a přeživší povstalci stahují na území obývaná Kurdy v Íránu. Tam se spojí s bojovníky vůdce íránských Kurdů Qaziho Muhammada.
1946 | Írán: S podporou SSSR vzniká v lednu Mahábádská republika. V témže měsíci loutkový stát Moskvy zároveň zaniká.
1946 | Irák: Je založena Kurdská demokratická strana Iráku (KDP).
1957 | Sýrie: Při žhářském útoku je v kině upáleno 250 kurdských dětí. Z akce jsou obviněni arabští nacionalisté.
1958 | Sýrie: V platnost vstupuje zákaz vydání veškerých tiskovin v kurdštině.
1958 | Irák: Po revoluci vchází v platnost nová ústava. Podle té jsou Arabové a Kurdové „partneři žijící v jedné vlasti“.
1961 | Irák: KDP organizuje povstání v severní části Iráku. Bagdád reaguje zákazem strany.
1970 | Irák: Výsledkem mírové dohody mezi iráckou vládou a Kurdy je kurdská autonomie, kurdština se stává vedle arabštiny oficiálním jazykem.
1975 | Alžírsko: Prezident Iráku Saddám Husajn a íránský šáh Mohammad Reza Páhlaví uzavírají smlouvu, na jejímž základě se Irák vzdává nároků na řeku Šatt al-Arab. Írán pak na oplátku přestává podporovat separatistické tendence iráckých Kurdů. Na konci sedmdesátých let však Bagdád násilně vysídluje Kurdy z jejich původních oblastí, na jejich místo přicházejí Arabové. Jedná se především o území na irácko-íránské hranici.
1975 | Irák: Bývalý vůdce KDP Džalál Talabání zakládá Vlastenecký svaz Kurdistánu – PUK. Další rok zahajují straníci ozbrojený boj proti vládě.
1980 | Irák: Začíná irácko-íránská válka. Kurdové jsou rozděleni, KDP podporuje Írán, PUK zůstává víceméně neutrální. Za další dva roky začíná jednání o kurdské autonomii.
1984 | Turecko: PPK rozjíždí vlnu teroristických útoků, hned na úvod jsou zabiti dva vojáci. Konflikt postupně proniká na území Sýrie, Iráku a Íránu
1988 | Irák: Irácká armáda používá v rámci operace Anfál chemické zbraně. Je zničeno přes 4000 vesnic, počet zabitých Kurdů se odhaduje na 100 tisíc! Světová veřejnost je zděšena osudem totálně „zplynované“ vesnice Halabja.
1990–1991 | Irák: Saddám Husajn napadá sousední Kuvajt, přes milion Kurdů prchá do Turecka a Íránu.
1991 | Irák: Poté, co na konci února Irák kapituluje, začíná povstání Kurdů, milice získávají kontrolu nad celým územím iráckého Kurdistánu. Spojenci v čele s USA odmítají povstalce podpořit, irácká armáda nakonec povstání brutálně potlačuje. Dva milionů Kurdů míří do Turecka, Ankara však zavírá hranice. V dubnu po politickém zásahu USA, Anglie a Francie získávají Kurdové autonomii.
1992 | Irák: Během operací proti PPK vstupuje na území iráckého Kurdistánu asi 20 000 tureckých vojáků. Situace se opakuje o tři roky později.
1996 | Irák: Irácká armáda zahajuje ofenzivu proti kurdským městům Kirkúk a Erbil.
Říjen 1997 | Turecko: USA označují PPK za teroristickou organizaci, po pěti letech se přidává i EU. Mezitím je v keňském Nairobi unesen tureckými speciálními jednotkami vůdce PPK Abdullah Öcalan. Zatímco turecká armáda bojuje proti PKK, Ankara vzhledem k tlaku EU pomalu ustupuje, v roce 2004 vysílá státní televize poprvé v kurdštině.
2005 | Irák: Prezidentem země se v dubnu stává Kurd Džalál Talabání. Nová irácká ústava dává Kurdistánu status autonomního regionu.
2006 | Turecko: V srpnu a září otřásá Tureckem vlna pumových útoků. K atentátům se hlásí teroristická organizace Svobodní kurdští sokoli. Další rok vstupuje armáda opět na území Iráku, cílem jsou základny PKK. „Čisticí“ operace pokračují rovněž v letech 2011–2012, jedná se o reakci na zabití 24 tureckých vojáků na hranici s Irákem.
2012 | Turecko: Prezident Erdogan sděluje světu, že se případným útokům ze strany PKK vedeným ze syrského území dostane adekvátní reakce. Na konci roku jsou zahájeny mírové rozhovory s PKK. K smrti odsouzeny Öcalan, jehož trest byl později změněn na doživotí, píše z vězení, že zbraně musí mlčet. Jeho dopis se čte na půdě parlamentu.
2014 | Irák: Ve hře je Islámský stát, vláda v Bagdádu ztrácí kontrolu nad značnou částí území. Na scénu vstupují pešmergové, příslušníci kurdských milicí odpovídající za obranu iráckého Kurdistánu. Prezidenti Iráku a iráckého Kurdistánu podepisují „ropnou“ dohodu. Zisk z prodeje ropy je dělen v poměru 50:50, Bagdád dodává Kurdům americké zbraně.
2015 | Sýrie: V lednu oznamuje velení kurdských Lidově obranných jednotek (YPG) dobytí města Kobani.
2015 | Turecko: V „metropoli“ tureckých Kurdů Diyarbakiru se čte dopis, jehož autorem je vězněný Abdullah Öcalan. Bývalý vůdce PPK vyzývá bojovníky k složení zbraní, o svá práva mají bojovat jen politickou cestou.
2015 | Turecko: Kurdská lidově demokratická strana získává v parlamentních volbách 13 %, což se rovná 80 křeslům v 550členném parlamentu.
2015 | Sýrie: Kurdové hlásí dobytí města Tal Abyad, které se nachází v bezprostřední blízkosti hranice s Tureckem.
2015 | Sýrie: Kurdové oznamují dobytí města Ain Issa ležícího asi 30 km od bašty teroristů Islámského státu Rakka.
2016 | Irák: Turecko vojenské letectvo bombarduje kurdské pozice v severoiráckém Haftaninu. Má se jednat o reakci na teroristický útok, při kterém zahynulo 28 lidí. Kurdové odpovědnost odmítají.
2016 | Turecko: Výbušnina umístěná v autě zabila v Ankaře 37 lidí. K útoku se přihlásila teroristická organizace Svobodní kurdští sokoli (TAK).
2016 | Sýrie: Kurdové vyhlašují v severovýchodní části země autonomní oblast pod vlastní správou. Ankara i Damašek se s tímto počinem odmítají smířit, hovoří o začátku snahy o vytvoření samotného kurdského státu.
2016 | Turecko: Po neúspěšném pokusu o státní převrat vyhlásil prezident Erdogan dva roky trvající výjimečný stav. Součástí jsou represe vůči organizacím i osobám, které mají, případně by mohly mít něco společného s PPK.
2017 | Irák: 92,73 % obyvatel iráckého Kurdistánu se vyslovilo v nezávazném referendu pro nezávislost na Bagdádu.
2019 | Sýrie: Kurdské síly v Sýrii oznamují dobytí Baghúzu, posledního opěrného bodu Islámského státu v zemi.