14. ledna 2020 19:40

Gangster K. má asi smůlu

Není to tak dávno, co Česká republika neúspěšně požadovala vydání Radovana Krejčíře z JAR. Leč časy se mění, po čtyřech letech strávených v jihoafrickém vězení žádá o návrat do vlasti sám Krejčíř, kterému se představa dalších jedenatřiceti roků za mřížemi nezamlouvá.

Rodná země však dává od zločince ruce pryč, podle ministra vnitra a šéfa ČSSD Jana Hamáčka představuje jeho převoz do ČR bezpečnostní riziko. Takže snad až po odpykání celého trestu. Zdá se, že gangster K. má smůlu. Vzhledem k nedávné minulosti se nemůže příliš divit.

Žralokův rozjezd

Před listopadem 1989 si student VŠB Radovan Krejčíř (1968) přivydělával jako ilegální soukromý směnárník valut, aby po listopadu založil společnost Corado. Jejím prostřednictvím skoupil tisíce kuponových knížek a začal úspěšně investovat. V roce 2010 Vrchní soud v Olomouci rozhodl o tom, že i když bylo z firmy Corado později vyvedeno 271 milionů korun, nikdo nespáchal trestný čin.

Za nabyté finance postavil Krejčíř mimo jiné za takřka půl miliardy korun v roce 1995 v Černošicích vilu částečně zapuštěnou do skály. Součástí stavby bylo také akvárium se žralokem. Minulý týden se vila dražila, nevyšel ani šestý pokus. Do elektronické aukce s vyvolávací cenou 28,1 milionu korun se totiž nikdo nepřihlásil.

Přituhuje, přituhuje…

V roce 1996 se Radovanem Krejčířem začala poprvé zabývat policie. Stalo se tak v souvislosti s údajně podvodnou koupí 55 000 kusů akcií společnosti Teplárny Otrokovice, transakci měl provázet podvod za 75 milionů korun.

V roce 2001 byl Krejčíř spolu s otcem Lambertem a několika dalšími společníky obžalován z vytunelování ostravské firmy Staviva, tentokrát mělo jít o škodu v řádech stovek milionů korun. V okamžiku hrozby vazby skočil Krejčíř do kufru vozu nejmenovaného podnikatele a zmizel v Polsku. Odtud si zaletěl do Vídně, vyzvedl v bance peníze a po cestě na policii přibral právníka.

O rok později sebrala policie Krejčíře přímo na ulici a přišlo obvinění v souvislosti se směnkami za šest milionů korun. Obětí měl být tehdejší šéf fotbalového klubu FC Zbrojovka Brno Jaroslav Bubla. Zároveň došlo k domovní prohlídce Krejčířovy vily. V jejím průběhu policie objevila za falešnou stěnou tajnou místnost. V té byly mimo jiné písemné dokumenty, které podnikatele spojovaly s řadou trestných činů. Nechyběl ani seznam kriminalistů a příslušníků tajných služeb, kteří měli být na podnikatelově výplatní listině.

Otec zmizel neznámo kam

Orgány činné v trestním řízení obvinily Krejčíře z miliardového podvodu. Ve vazbě pobyl podnikatel do jara 2003. Těsně před tím, než složil do té doby historicky nejvyšší kauci v dějinách české justice v hodnotě 28 milionů korun, totiž využil jeho advokát Tomáš Sokol dvojí výklad pasáže o prodloužení vazby a Ústavní soud jeho námitce vyhověl.

V době Krejčířova pobytu ve vazbě zmizel záhadně jeho otec Lambert. V roce 2010 vypovídal Krejčíř ohledně kauzy v JAR, kde uvedl, že jeho otec měl být zavražděn a rozpuštěn v kyselině sírové v souvislosti s tzv. Grossovou směnkou. Téhož roku Útvar pro odhalování organizovaného zločinu vyšetřování zastavil.

Podnikatel Petr Šebesta, který měl proti Krejčířovi svědčit pod utajenou identitou, obdržel z vazby vzkaz, že na každé prase je řezník. V roce 2003 byl zastřelen na Vystrkově.

Falešná Grossova směnka

Po propuštění z vazby se Radovan Krejčíř pustil do další akce. Hlavní roli svěřil celníkovi, který měl ve firmě Tukový průmysl zabavit za asistence notáře v hotovosti 250 milionů falešných švýcarských franků, což se v přepočtu rovnalo šesti miliardám korun. Poté měl být celník zavražděn a peníze měly zmizet. Krejčíř hodlal nárokovat zabavenou částku u státu, kterému v té době dlužil na daních asi tři miliardy korun.

Vykonavatelem vraždy měl být za milion eur těšínský „podnikatel“ Radek Zwierzyna, který se však rozhodl pro spolupráci s policií. Za to se mu dostalo zařazení do programu na ochranu svědků. Brzo však vyšlo najevo, že korunní svědek dlužil víc než třiceti osobám 60 milionů korun, což nabouralo jeho důvěryhodnost.

Záhy vyšlo najevo, že před parlamentními volbami v roce 2002 měl Radovan Krejčíř přes svého obchodního partnera Jakuba Konečného půjčit ČSSD 60 milionů korun. Směnku na dlužnou částku údajně avaloval tehdejší místopředseda ČSSD Stanislav Gross. Směnka se pak vskutku objevila, byla však označena jako falešná. Kromě toho zmizel v roce 2005 neznámo kam také Jakub Konečný, kterého Krejčíř označil za policejního informátora.

Policejní super fiasko

V polovině června 2005 asi hodinu po půlnoci vpadli do Krejčířovy vily příslušníci elitního Útvaru rychlého nasazení. Podnikatele zatkli, nasadili mu pouta a odjeli. Policisté, kteří v domě zůstali, zadrženému sdělili, že po domovní prohlídce skončí v cele předběžného zadržení. Pak mu na jeho žádost sundali pouta. Po čase museli policisté přivolat správce budovy, neboť bylo nutno odpojit počítačový systém, na který bylo napojeno akvárium s již zmiňovaným žralokem. Jeden z policistů pak zatoužil po toaletě. Domácí pán mu nabídl doprovod. Zatímco strážce zákona vykonával svou potřebu, Krejčíř sebral klíče, odemkl branku a zmizel. Z Černošic měl odjet autem do Polska, odtud pokračoval letecky do Istanbulu a Dubaje. V SAE se setkal se svou rodinou. Společně odletěli na Seychely, jejichž občanství už stačil pro sebe a své bližní prozíravě koupit v roce 1996.

Odlet a zatčení

Na Seychelách pobyl Radovan Krejčíř do 21. dubna 2007, poté zamířil do JAR. Po příletu byl zatčen, byť do Johannesburgu přiletěl s notně pozměněnou vizáží a pasem na jméno Egbert Jules Savy.

Česká strana začala záhy vyjednávat o jeho vydání. V roce 2008 rozhodly jihoafrické justiční orgány o tom, že pokud nebude s konečnou platností vyřešena otázka politického azylu, nebude vydání na pořadu dne.

A tak si Radovan K. po propuštění z vazby koupil dům ve čtvrti pro boháče Bedfordview. Záhy se pustil do systematického budování rozsáhlé sítě kontaktů, vedle příslušníků podsvětí se na jeho výplatní listině měli objevit vysoce postavení policisté včetně jednoho generála.

V roce 2007 uzavřel v Pretorii životní pojistku v přepočtu na 31 milionů korun, z níž měl v případě vážné nemoci inkasovat 12,4 milionu. Za tři roky přišel s onkologickou diagnózou a nechal si od pojišťovny vyplatit 11,6 milionu korun. Podle policie se jednalo o pojistný podvod, když falešné laboratorní vzorky měl dodat jeho osobní lékař Martin Tupy, původem Slovák.

V roce 2009 měl Krejčířův právník George Michaelides zastřelit soukromého detektiva Kevina Trytsmana. Za další rok bylo poblíž Pretorie nalezeno v celofánové fólii zabalené tělo Uwe Gembally, majitele známé německé tuningové firmy. V jeho luxusních vozech podle všeho pravidelně putovala směrem ke Krejčířovi z Evropy hotovost, jedna zásilka však nedorazila. V roce 2010 měl uprchlý podnikatel zorganizovat vraždu majitele sítě striptýzových klubů Emmanuela „Lollyho“ Jacksona. V tomto případě se dokonce objevil svědek v podobě nájemného vraha Georgianose Louky z Kypru. Kromě toho se Krejčíř podle policie podílel na vraždě obchodníka s diamanty Cyrila Beeky a Libanonce Sama Issy.

Smělý plán

V listopadu 2013 se Radovan Krejčíř ocitl ve vazbě. Stalo se tak na základě podezření z vraždy jeho bývalého vymahače dluhů, pokusu o vraždu soukromého detektiva Paula O’Sullivana a policisty Nkosana Ximby. Dále přibylo obvinění o mučení Bhekiho Lukheleho, jehož bratr zvaný The Doctor zmizel s pětadvaceti kilogramy Krejčířova pervitinu určeného pro australský trh v hodnotě 40 milionů korun.

V průběhu září 2014 se rozneslo, že je Krejčíř ochoten za pomoc při útěku zaplatit v přepočtu 10 milionů korun. Spolu se slavným paralympionikem Oscarem Pistoriem, obviněným z vraždy své partnerky, hrál ve vězení fotbal a zatoužil po společném angažmá v Chelsea. Na konci roku našli v jeho cele paměťové karty a mobilní telefony.

Touha po rodné hroudě

Rok 2015 nezačal pro Krejčíře nejlépe, Kypřan Louka před soudem potvrdil, že mužem, který při sporu s majitelem sítě striptýzových klubů Lollym Jacksonem zmáčkl v květnu 2010 spoušť, byl Krejčíř. Ten přesto, když Louka v květnu zemřel na rakovinu, kondoloval jeho rodině. V únoru byl obžalován z vraždy Sama Issy popraveného třiceti kulkami ve chvíli, když v autě na semaforu čekal na zelenou. Třináctého téhož měsíce byl obviněn z přípravy vraždy soukromého detektiva a policisty plus z vraždy vymahače dluhů.

Během května se nechal uprchlý podnikatel slyšet, že i když se má ve vězení údajně skvěle, nebránil by se návratu do Česka. Krejčířova změna názoru údajně vyděsila českou policii, neboť existovala reálná obava, že po jeho dopravení zpět do vlasti by někteří svědci z obav o své zdraví a život mohli změnit své výpovědi.

V říjnu se v médiích objevila informace, podle níž plánoval Krejčíř útěk. Pomocí úplatků ve výši 430 milionů korun měl uprchnout vrtulníkem a letadlem do Svazijska, pak do Mosambiku a nakonec měl zmizet v Argentině. Krejčíř chtěl uniknout v uniformě vězeňské stráže, zatímco další vězňové podílející se na útěku dostali role živých štítů. Jeden z nich nakonec plán vyzradil a policie zasáhla den před plánovaným útěkem. Při razii nalezla v Krejčířově cele pistoli, nůž, šroubováky, deset mobilů, paralyzéry, uniformu vězeňské správy. A taky notes se jmény všech vyšetřovatelů jeho kauzy.

Naděje umírá poslední

Dne 23. února 2016 vynesl soudce Colin Lamont verdikt: Radovan Krejčíř byl za držení drog a obchod s nimi plus únos a pokus o vraždu odsouzen k pětatřiceti letům vězení. Po vynesení rozsudku se usmíval a podivoval se, že je to tak málo, aby se vzápětí odvolal. Proces byl podle jeho názoru nespravedlivý, soudce zaujatý. V případě soudce nebyl možná daleko od pravdy, neboť státní zástupce žádal 28 let, Colin Lamont však osm přihodil. Tak už to prostě někdy chodí.