návrat zpět
Co hledáte?
Smazat

reklama

reklama

Autor: profimedia.cz
People

Frakce Rudé armády: kupředu ultralevá...

Vydáno: 18.05.2020
V polovině května 1970 založila parta mladých nespokojených západoněmeckých občanů organizaci Rote Armee Fraktion (RAF). Skupina známá též jako Baader-Meinhof-Gruppe se pak během víc než čtvrtstoletí zapsala do dějin terorismu.

První větší impulz k založení organizace s cílem konce „starého řádu“ přišel v červnu 1967. Stalo se tak v souvislosti s návštěvou íránského šáha Muhammada Rezy Pahlavího v Západním Berlíně. Monarchovu vizitu provázely bouřlivé demonstrace, během kterých byl zastřelen šestadvacetiletý student Benno Ohnesorg. Oleje do ohně pak přililo prohlášení vedení nemocnice, ve kterém se po dohodě s bezpečnostními orgány psalo, že student skonal nikoli v důsledku střelné rány, ale zlomeniny lebky. Střílející policista nakonec stanul před soudem, byl však osvobozen. Atmosféra houstla, do toho byl v dubnu 1968 rovněž v Západním Berlíně postřelen levicový aktivista Rudi Dutschke, kterého deník Bild, součást koncernu Axela Springera, obvinil z touhy zahájit občanskou válku a zavést v zemi komunismus. Došlo na další demonstrace a střety s policií.

První větší impulz k založení organizace přineslo zastřelení šestadvacetiletého student Benna Ohnesorga v průběhu demonstrací.
První větší impulz k založení organizace přineslo zastřelení šestadvacetiletého student Benna Ohnesorga v průběhu demonstrací.

Na vlně marxismu-leninismu

V roce 1969 byla v Mnichově založena první teroristická organizace Southern Front, v jejímž čele stanul Fritz Teufel. V té době již měli zakladatelé RAF, milenci Andreas Baader a Gudrun Ensslin, za sebou první akce v boji proti zločinnému kapitalismu, když spolu s dalšími dvěma soudruhy zapálili v dubnu 1968 dva obchodní domy ve Frankfurtu nad Mohanem. Policie dopadla žháře po několika dnech, soud je pak poslal na tři roky do vězení. Na základě odvolání dosáhl advokát jejich propuštění z vazby, Baader s Ensslin přešli do ilegality. Záhy padlo rozhodnutí o vzniku městské guerilly. Ideovým základem se staly spisy Carlose Marighelly, brazilského spisovatele, marxistického revolucionáře a především teoretika partyzánské taktiky ve městech, jejíž fungování popsal v knize Minimanual do Guerrilheiro Urbano. V dubnu 1970 byl Baader znovu zatčen, ve stejný čas přišla posila v podobě levičácké novinářky Ulrike Meinhof. Nová členka se zasloužila o Baaderův útěk z ledabyle střežené vazby, záminkou se stala schůzka za mřížemi kvůli sepsání knihy o chovancích dětských domovů. Stalo se tak 14. května, datum je považováno za den vzniku RAF.

Zakladatelé RAF, milenci Andreas Baader a Gudrun Ensslin (dvojice vpravo), měli za sebou první akce už v dubnu 1968, když spolu s dalšími dvěma soudruhy zapálili dva obchodní domy.
Autor: profimedia.cz Zakladatelé RAF, milenci Andreas Baader a Gudrun Ensslin (dvojice vpravo), měli za sebou první akce už v dubnu 1968, když spolu s dalšími dvěma soudruhy zapálili dva obchodní domy.

Střední východ, manifest, první oběť

V červnu 1970 odletěli členové Rote Armee Fraktion za zkušenostmi na Střední východ, v roli školitelů se představili členové v té době teroristické Organizace pro osvobození Palestiny vedené pozdějším nositelem Nobelovy ceny míru (!) Jásirem Arafatem. Po krátkém pobytu v Sýrii skončila zhýčkaná městská mládež v v jordánském výcvikovém táboře al-Fatah. Jak ukazuje povedený film Baader Meinhof Komplex, islámští teroristé si s německými kolegy zrovna nesedli. Následoval návrat do vlasti.

V roce 1971 se RAF zabývala víceméně kriminální činnosti. Její členové kradli auta, přepadali bankovní pobočky a podařilo se jim uloupit přes 300 tisíc marek. K tomu občasné pumové útoky a žhářství. V dubnu publikovala RAF svůj manifest. Za další tři měsíce zastavila policie vůz BMW, jehož posádku tvořili hledaní teroristé Werner Hoppe a Petra Schelm. Zatímco prvně jmenovaného zadržela policie, zahájila Schelm palbu. Ta byla opětována a teroristka neměla šanci.

Jak ukazuje povedený film Baader Meinhof Komplex, islámští teroristé si s německými kolegy zrovna nesedli.
Autor: Constantin Film Jak ukazuje povedený film Baader Meinhof Komplex, islámští teroristé si s německými kolegy zrovna nesedli.

Přituhuje, přituhuje…

Na vzniklou situaci reagovala na podzim 1971 policie. Počítačové databáze byly zahlceny stovkami tisíc jmen potenciálních teroristů. Muži zákona nešetřili na razanci, při jedné z akcí byli zastřeleni dva nic netušící občané, jejichž „provinění“ spočívalo ve vizuální podobě s hledanými teroristy.

RAF reagovala 11. května, terčem pumového útoku „na počest“ Petry Schelm se stalo důstojnické kasino americké armády ve Frankfurtu. Jeden z důstojníků byl zabit, dalších třináct osob těžce zraněno. Akce byla prezentována jako odveta za americké konání ve Vietnamu. O den později explodovala další puma v policejní budově v Augsburgu, výbuch zranil pět policistů. 15. května vyletělo do vzduchu vozidlo federálního soudce, při útoku byla zraněna jeho manželka. Za další čtyři dny informoval anonym RAF zaměstnance vydavatelství Axel Springer v Hamburku o umístění bomby. Osazenstvo budovy nereagovalo, výsledkem bylo 36 zraněných. V tomto případě se mělo jednat o trest za proamerickou orientaci. Krvavý květen 1972 skončil bombovým útokem na velení americké armády v Heidelbergu, při kterém zahynuli tři vojáci.

Terčem pumového útoku „na počest“ Petry Schelm se stalo důstojnické kasino americké armády ve Frankfurtu.
Terčem pumového útoku „na počest“ Petry Schelm se stalo důstojnické kasino americké armády ve Frankfurtu.

Akce a reakce

Německá policie připravila odvetný úder nebývalé razance. Během sedmidenní razie skončila na počátku července za mřížemi generalita RAF ve složení Baader, Ensslin, Meinhof, Meins a Raspe. Všichni byli odsouzeni na doživotí a skončili v přísně střežené věznici Stammheim poblíž Stuttgartu v totální izolaci. Holger Meins zkusil vyjednávat prostřednictvím hladovky, které nakonec v listopadu 1974 podlehl. V rámci odvetných opatření popravili členové RAF v Západním Berlíně předsedu soudu Güntera von Drenkmanna.

Tím ovšem boj spravedlnosti uniknuvších členů RAF zdaleka neskončil. Na konci dubna 1975 přepadlo šestičlenné komando Holgera Meinse západoněmeckou ambasádu ve Stockholmu. Výměnou za propuštění dvanácti rukojmí požadovali teroristé svobodu pro pětadvacet vězněných souvěrců. Když se švédská policie odmítla stáhnout z bezprostředního okolí, byl pro výstrahu zastřelen vojenský atašé Andreas von Mirbach. Německá administrativa přesto odmítla s teroristy vyjednávat, reakcí byla poprava jednoho rukojmí. Policie vzala ambasádu útokem, ještě předtím však odpálili agresoři nálože, o život přišla další čtyři rukojmí plus dva teroristé.

9. května 1975 spáchala Ulrike Meinhof ve vězení sebevraždu, na jejím pohřbu se sešly čtyři tisícovky sympatizantů. Na počátku února 1977 získala RAF nového vůdce – čerstvě z vězení propuštěnou Brigitte Mohnhaupt. Přesně za dva měsíce byl zastřelen spolu se svým řidičem a bodyguardem generální prokurátor Siegfried Buback. 30. července 1977 došlo při pokusu o únos k vraždě ředitele Dresdner Bank Jürgena Ponta.

Mezi oběti běsnění soudruhů z RAF patří německý generální prokurátor Siegfried Buback zastřelený společně s řidičem a bodyguardem.
Autor: profimedia.cz Mezi oběti běsnění soudruhů z RAF patří německý generální prokurátor Siegfried Buback zastřelený společně s řidičem a bodyguardem.

Somálské fiasko

V říjnu 1977 nabyla snaha o propuštění vězněných špiček RAF mezinárodních rozměrů. Na podporu německých soudruhů unesli čtyři teroristé z organizace Lidová fronta pro osvobození Palestiny letadlo společnosti Lufthansa létající na trase Mallorka – Frankfurt nad Mohanem. Po strastiplné cestě přistál letoun s 86 rukojmími na palubě v somálském Mogadišu, ještě předtím teroristé-únosci popravili pilota Jürgena Schumanna. Kromě propuštění Baadera a spol. požadovali Palestinci svobodu pro dva v Turecku vězněné krajany. Zatímco němečtí vyjednavači drželi únosce v představě možného úspěchu jejich mise, dorazilo do Mogadiša západoněmecké protiteroristické komando GSG 9 posílené a dva výsadkáře z anglických SAS. Pak přišla na řadu záchranná mise. Jediná přeživší teroristka Lejla Chálid nebyla potrestána, před třemi lety dokonce za nadšených ovací levicových poslanců vystoupila na půdě Europarlamentu. Během své přednášky přirovnala Izrael k nacistickému Německu.

Na osvobození letadla reagovala trojice Baader, Ensslin a Raspe sebevraždou. Německý teroristický podzim roku 1977 ukončil únos a vražda Hannse Martina Schleyera, prezidenta Německého svazu zaměstnavatelů a Federace německého průmyslu. Přestože se jednalo o přesvědčeného nacistu a člena jednotek SS, nese Schleyerovo jméno sportovní hala ve Stuttgartu.

Na osvobození letadla uneseného spřízněnými teroristy z organizace Lidová fronta pro osvobození Palestiny reagovala trojice Baader, Ensslin a Raspe sebevraždou.
Autor: Bundesarchiv / Wegmann Na osvobození letadla uneseného spřízněnými teroristy z organizace Lidová fronta pro osvobození Palestiny reagovala trojice Baader, Ensslin a Raspe sebevraždou.

Hodně krvavý účet

Eliminací otců a matek zakladatelů kauza RAF definitivně neskončila. Zatímco zbylí vězňové pořádali hladovky, pokračovatelé jejich odkazu bojovali. V letech 1985 až 1988 došlo z jejich strany k vraždám několika vysoce postavených manažerů a členů státní správy plus jednoho amerického vojáka. Spolu se souvěrci z francouzské Action Directe zlikvidovali v lednu 1985 generála země galského kohouta Reného Audrana. V srpnu 1985 realizovalo německo-francouzské teroristické bratrstvo pumový útok na americkou vojenskou základnu poblíž Frankfurtu, výsledek dva mrtví. Za tři roky selhal pokus o atentát na ministra hospodářství Hanse Tietmeyera.

V dubnu 1992 oznámilo vedení RAF konec útoků na lidské cíle. 20. dubna 1998 vydalo prohlášení o ukončení činnosti na úbytě skomírající Rote Armee Fraktion. Definitivně tak skončila éra organizace, jejíž činnost si vyžádala 34 obětí, zatímco teroristé zaznamenali ztrátu 20 bojovníků.

V únoru 2007 byla podmínečně propuštěna k pěti doživotím odsouzená bývalá šéfová Brigitta Mohnhaupt. Další rok potkal podobný osud Christiana Klara. Poslední propuštěnou teroristkou RAF se stala v roce 2011 Birgit Hogefeld.

Související témata: Rote Armee Fraktion , terorismus , zahraničí , Německo