návrat zpět
Co hledáte?
Smazat

reklama

reklama

Evropská unie 2014–2019
Evropská unie 2014–2019
People

Evropská unie 2014–2019

Vydáno: 22.05.2019
Tento víkend se ponese ve znamení voleb do Evropského parlamentu, Česká republika si zvolí jedenadvacet poslanců. Krátké shrnutí nejdůležitějších událostí spojených s končící europětiletkou proto nebude od věci.

My to zvládneme...

Zatímco Maďarsko stavělo pod vedením mnohonásobného premiéra Viktora Orbána na maďarsko-srbské a maďarsko-chorvatské hranici na obranu proti migrační vlně ploty, pravila první dáma EU Angela Merkel v létě 2015: „My to zvládneme.“ Zdali myslela pod pojmem „my“ pouze Německo, případně celou Unii, není známo. Každopádně k západním sousedům začaly na základě pozvání kancléřky proudit stovky tisíc uprchlíků.

Angela Merkel pronesla v létě 2015 slavnou větu: „Wir schaffen das,“ Jean-Claude Juncker si zase získal pozornost loňským odhalením čínské sochy Karla Marxe v německém Trevíru.
Autor: profimedia.cz Angela Merkel pronesla v létě 2015 slavnou větu: „Wir schaffen das,“ Jean-Claude Juncker si zase získal pozornost loňským odhalením čínské sochy Karla Marxe v německém Trevíru.

Teroristické útoky

V posledních pěti letech čelila Evropská unie nevídané vlně teroristických útoků. V lednu 2015 se vraždilo v redakci pařížského satirického týdeníku Charlie Hebdo, výsledek 12 mrtvých. V listopadu téhož roku bylo v Paříži při šesti teroristických útocích zabito 129 lidí. Březen 2016 se nesl v Bruselu ve znamení pumových útoků na letišti Zaventem a v prostorách metra, kterým padlo za oběť 32 lidí. V červenci 2016 najel v Nice do davu kamion, počet obětí 86. Na konci roku se stalo totéž v době konání vánočních trhů v centru Berlína, zemřelo 12 lidí včetně jedné Češky. Další vražedné útoky proběhly v Anglii, Švédsku, Dánsku či ve Španělsku. Ve všech případech útočili islámští teroristé.

Brexit není (zatím) brexit

V červnu 2016 rozhodli britští voliči v referendu vypsaném vládou premiéra Davida Camerona těsnou většinou o vystoupení země z EU. Od té doby sleduje svět frašku na téma brexit, v hlavní roli premiérka Theresa May a anglický parlament. Realita je nakonec taková, že po několika odkladech termínu vystoupení se musí Anglie účastnit víkendových voleb do Evropského parlamentu. Největší šanci na vítězství mají podle průzkumů zastánci brexitu.

Faktor Trump

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem v roce 2016 zamotalo eurounijním špičkám hlavu. Nejmocnější muž světa je nesporným zastáncem brexitu, USA pod jeho vedením vystoupily z Pařížské (klimatické) dohody. Poté Donald Trump ukončil jadernou smlouvu s Íránem, na zemi, do které evropské firmy nalily velké peníze, uvalil nejtvrdší sankce. Evropě vyhrožuje cly například na dovoz automobilů. Deset dnů před volbami vřele přijal v Bílém domě maďarského premiéra Viktora Orbána, který působí na standardní EU politiky jako červený hadr na býka.

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem zamotalo eurounijním špičkám hlavu.
Autor: profimedia.cz Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem zamotalo eurounijním špičkám hlavu.

Marx za komunismus nemůže

Na začátku května loňského roku odhalil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v německém Trevíru bronzovou čínskou sochu zakladatele komunistické ideologie Karla Marxe v nadživotní velikosti. Kritikům tohoto rozhodnutí politik pocházející z řad křesťanských demokratů vzkázal, že Karla Marxe je potřeba chápat v kontextu doby a vrchní komunistický ideolog za zločiny komunismu vlastně nemůže.

Z vězení do parlamentu

V polovině února stanulo před španělským Nejvyšším soudem 12 členů bývalého katalánského vedení, kteří se podle španělské ústavy podíleli na nelegálním referendu o nezávislosti Katalánska, ke kterému došlo 1. října 2017. Referendum bylo policií s mimořádnou razancí až brutalitou potlačeno. V důsledku toho se podle deníku La Vanguardia dostali do španělského parlamentu politici kandidující z vězení, neboť čtyři katalánští separatisté byli zvoleni poslanci, jeden senátorem.

Žluté vesty

Politickou kometou posledního volebního euroobdobí se stal Emmanuel Macron. Bývalý investiční bankéř a ministr hospodářství je od května 2017 francouzským prezidentem. Stoupenec společného rozpočtu EU a parlamentu eurozóny, jehož vizi Evropy přirovnávají někteří politici ke snaze vybudovat systém ve stylu SSSR, však loni doma narazil. Od 17. listopadu řeší problém radikálního hnutí žlutých vest, organizující pravidelné demonstrace, které mnohdy přerostly v občanské nepokoje, stavění barikád a rabování. Podle vůdců hnutí totiž dopadají vládní reformy především na dělnickou a střední třídu v příměstských oblastech a na venkově. A tak původně tolik ambiciózní prezident couvá.

Související témata: EU , volby , Události