COVID-19: za mnohým hledej myš...

Jak je známo, před pokusy na lidech, kterých se mimochodem v rámci testů léků na COVID-19 rovněž nedostává, je nezbytné prověřit výsledky výzkumů na zvířatech. Nečastěji se tak děje na laboratorních myších. Ovšem v případě vývoje účinné vakcíny proti koronaviru platí, že není myš jako myš. V tomto případě jsou totiž zapotřebí laboratorní hlodavci geneticky modifikovaní genem ACE2, díky kterému vykazuje virus větší virulenci a tím pádem je vhodnější pro studium jeho účinků. Pro vysvětlení, virulence rovná se individuální vlastnost viru, která vyjadřuje stupeň patogenity určitého mikrobiálního kmene ve srovnání s ostatními kmeny daného kruhu.

Kde nic tu nic

Bohužel, zatímco COVID-19 běsní po světě, transgenních myší ACE2 s geneticky modifikovaným organismem, při jehož budování jsou užity metody genetického inženýrství k předání určitých genů jednoho organismu na druhý, se zoufale nedostává. Globální čísla o výskytu neexistují, prodejci hlásí vyprodáno. A tento stav bude trvat minimálně měsíc. „V současné době nevím o nikom, kdo má životaschopnou kolonii těchto myší,“ říká v rozhovoru pro Bloomberg Businessweek Stanley Perlman, profesor Lékařské fakulty Iowské univerzity. „Všichni ze všech sil hledají, ale kde nic tu nic.“

A podle všeho nebude hned tak líp. Přestože v roce 2003 paralyzoval koronavirus SARS po dobu několika měsíců Čínu, Hongkong a další části Asie, padly transgenní myši za oběť ekonomicky výhodnějším výzkumům onkologických chorob, hepatitidy či poruch metabolismu.

Transgenních myší ACE2 s geneticky modifikovaným organismem se zoufale nedostává. Zdroj: profimedia.cz

Transgenních myší ACE2 s geneticky modifikovaným organismem se zoufale nedostává. Zdroj: profimedia.cz

Spásou zmražené sperma?

Mezi největší globální dodavatele laboratorních myší patří Jaksonova laboratoř z amerického Maine, v jejímž „menu“ se nachází 11 tisíc (!) druhů hlodavců. Když se v lednu letošního roku zjevil COVID-19, nebyla však skladem jediná vhodná myš. Naštěstí se někdo z laboratoře rozpomněl na specialistu na koronaviry profesora Perlmana, který získal věhlas použitím transgenních myší v těžkých časech SARS. Profesor sice žádné živé hlodavce neměl, jejich udržování při životě je totiž finančně náročné, pro případ stavu krajní nouze však prozíravě zamrazil sperma. Doslova životadárný ejakulát putoval v průběhu února do Jacksonovy laboratoře. Teď je nutné pouze čekat, neboť k vrhu potřebuje oplodněná myš tři týdny, dvojnásobek času pak trvá dosažení stavu, ve kterém může dojít ke genetické modifikaci. V současné době bere Jacksonova laboratoř první předobjednávky, čínská společnost Cyagen Biosciences Inc. hlásí možné dodávky nejdřív v průběhu dubna.

I málo lepší než nic…

Také krize kolem transgenních myší dává za pravdu vědcům, podle kterých není uvedení účinné vakcíny proti COVID-19 rozhodně krátkodobou záležitostí. Proto se hledají alternativy. Například v Coloradu probíhají testy na fretkách, křečcích, morčatech a králících, zmiňovaná zvířata sice nevykazují stejné schopnosti jako transgenní myši, mohla by však alespoň částečně posloužit v rámci překlenovací doby. Nacházíme se totiž ve stavu, kdy i málo je lepší než nic.