Titulku březnového vydání opanovala portugalská fotografka Ana Dias se "svou" dívkou Michelle a už poněkolikáté dokazuje, že je fotografkou par excellence právě pro Playboy. V interview Terezie Tománková potvrzuje svou profesionalitu už jen tím, že si nezve do studia k debatám pouze názorové souvěrce, ale poskytuje prostor všem stranám napříč politikou. V rubrice Fenomén vzpomínáme na nedávno zesnulého ineligentního a pragmatického diplomata Henryho Kissingera. Je schopný ho někdo nahradit? Na 20 otázek odpovídá Jiří Urban, který svou energii po konci kariéry baleťáka plně věnuje matalové kapele Dymytry. Březnové vydání je plné i dalších dnes už klasických rubrik a samozřejmě nechybějí ani krásné ženy...
Alespoň se tak píše v textu publikovaném na serveru v této chvíli už neúspěšného kandidáta Demokratické strany na post prezidenta USA, multimiliardáře Michaela Bloomberga.
Jak je známo, před pokusy na lidech, kterých se mimochodem v rámci testů léků na COVID-19 rovněž nedostává, je nezbytné prověřit výsledky výzkumů na zvířatech. Nečastěji se tak děje na laboratorních myších. Ovšem v případě vývoje účinné vakcíny proti koronaviru platí, že není myš jako myš. V tomto případě jsou totiž zapotřebí laboratorní hlodavci geneticky modifikovaní genem ACE2, díky kterému vykazuje virus větší virulenci a tím pádem je vhodnější pro studium jeho účinků. Pro vysvětlení, virulence rovná se individuální vlastnost viru, která vyjadřuje stupeň patogenity určitého mikrobiálního kmene ve srovnání s ostatními kmeny daného kruhu.
Kde nic tu nic
Bohužel, zatímco COVID-19 běsní po světě, transgenních myší ACE2 s geneticky modifikovaným organismem, při jehož budování jsou užity metody genetického inženýrství k předání určitých genů jednoho organismu na druhý, se zoufale nedostává. Globální čísla o výskytu neexistují, prodejci hlásí vyprodáno. A tento stav bude trvat minimálně měsíc. „V současné době nevím o nikom, kdo má životaschopnou kolonii těchto myší,“ říká v rozhovoru pro Bloomberg Businessweek Stanley Perlman, profesor Lékařské fakulty Iowské univerzity. „Všichni ze všech sil hledají, ale kde nic tu nic.“
A podle všeho nebude hned tak líp. Přestože v roce 2003 paralyzoval koronavirus SARS po dobu několika měsíců Čínu, Hongkong a další části Asie, padly transgenní myši za oběť ekonomicky výhodnějším výzkumům onkologických chorob, hepatitidy či poruch metabolismu.
Transgenních myší ACE2 s geneticky modifikovaným organismem se zoufale nedostává.
Zdroj: profimedia.cz
Transgenních myší ACE2 s geneticky modifikovaným organismem se zoufale nedostává.
Zdroj:
profimedia.cz
Spásou zmražené sperma?
Mezi největší globální dodavatele laboratorních myší patří Jaksonova laboratoř z amerického Maine, v jejímž „menu“ se nachází 11 tisíc (!) druhů hlodavců. Když se v lednu letošního roku zjevil COVID-19, nebyla však skladem jediná vhodná myš. Naštěstí se někdo z laboratoře rozpomněl na specialistu na koronaviry profesora Perlmana, který získal věhlas použitím transgenních myší v těžkých časech SARS. Profesor sice žádné živé hlodavce neměl, jejich udržování při životě je totiž finančně náročné, pro případ stavu krajní nouze však prozíravě zamrazil sperma. Doslova životadárný ejakulát putoval v průběhu února do Jacksonovy laboratoře. Teď je nutné pouze čekat, neboť k vrhu potřebuje oplodněná myš tři týdny, dvojnásobek času pak trvá dosažení stavu, ve kterém může dojít ke genetické modifikaci. V současné době bere Jacksonova laboratoř první předobjednávky, čínská společnost Cyagen Biosciences Inc. hlásí možné dodávky nejdřív v průběhu dubna.
I málo lepší než nic…
Také krize kolem transgenních myší dává za pravdu vědcům, podle kterých není uvedení účinné vakcíny proti COVID-19 rozhodně krátkodobou záležitostí. Proto se hledají alternativy. Například v Coloradu probíhají testy na fretkách, křečcích, morčatech a králících, zmiňovaná zvířata sice nevykazují stejné schopnosti jako transgenní myši, mohla by však alespoň částečně posloužit v rámci překlenovací doby. Nacházíme se totiž ve stavu, kdy i málo je lepší než nic.