Co je dobré vědět o Tomáši Pojarovi

Neskrývá, že jak diplomacie, tak politika jsou o pokrytectví a umění možného. Za největší hráče na dlouhodobě třaskavém blízkovýchodním poli považuje USA, Izrael, Rusko, Čínu, Turecko, Saúdskou Arábii a Egypt. Kurdům přeje Tomáš Pojar vlastní stát, zároveň si však uvědomuje, že na to Turecko nikdy nepřistoupí. Izrael pak vidí v Rusku právem vlivného blízkovýchodního hráče, proto má jasno v tom, že je nezbytné, aby si Jeruzalém vyříkal věci s Moskvou napřímo, a to především v oblastech, ve kterých hrozí potenciální rusko-izraelský vojenský střet. Evropská unie Izrael nemusí, neboť se neztotožňuje s vizí národního státu, který je postaven na náboženství a schopnosti bránit vlastní existenci vojenskou silou. A na narůstající vlně antisemitismu na starém kontinentu se sice podle názoru bývalého diplomata podílejí blízkovýchodní přistěhovalci, zároveň však poukazuje na studie z Francie. V zemi galského kohouta totiž prezentují hluboký antisemitismus nikoli Syřané, ale Alžířané a Maročané. Antisemitismus tak není založen na válkách s Izraelem, ale na islamistických trendech.

(Interview s Tomášem Pojarem čtěte v květnovém čísle Playboye)