Na titulní straně říjnového vydání září Sandra, vámi zvolená vítězka castingu Hledáme Playmate 2024. O své cestě za úspěchem vypráví exkluzivně pro Playboy Daniel Vávra, autor herních klasik a bestsellerů. Playboy také zjistil, co inspiruje olympijského kanoistu Martina Fuksu, čím se stal tak kontroverzní Elon Musk i proč máme strach z umělé inteligence. A to není zdaleka vše. Najdete tu luxusní automobily, tipy na zdravý životní styl, něco k zamyšlení a samozřejmě krásné ženy...
S impeachmentem, lidově řečeno s odvoláním prezidenta, jako by se v posledních desetiletích roztrhl v USA pytel. Zatímco mezi neúspěšnými pokusy o sesazení prezidentů Andrewa Johnsona (1868) a Billa Clintona (1998), uplynulo 130 let, dělí impeachmenty Billa Clintona a Donalda Trumpa pouhých 22 let.
Pří vší úctě k Trumpovi, který je obviněn ze zneužití úřadu a obstrukcí Kongresu, byl případ manžela jeho sokyně Hillary z posledních prezidentských voleb mnohem úsměvnější. Jeho historie se začala psát před pětadvaceti lety.
Prohlídka, která se zvrhla
V červnu 1995 nastoupila jedenadvacetiletá Monica Lewinsky do Bílého domu jako neplacená stážistka. Prezident zaregistroval její existenci o měsíc později. V listopadu byla Monica přemístěna do západního křídla a dočkala se placeného místa v Úřadu pro legislativní záležitosti. 15. listopadu se oba potkali náhodně na chodbě a Clinton se jí dotázal, zdali nemá zájem o prohlídku soukromé studovny patřící k Oválné pracovně. Mezi listopadem 1995 a březnem 1996 proběhlo celkem sedm schůzek, během kterých si nejmocnější muž planety užíval se stážistkou sexuálních hrátek.
Po čase putovala Monica z Bílého domu do Pentagonu, důvodem bylo „nevhodné a nezralé chování“ spolu s nepozorností. V té chvíli vstoupila do hry sedmačtyřicetiletá Linda Tripp. Bývalá zaměstnankyně Bílého domu z dob vlády George Bushe staršího nejdřív poslouchala a po čase si začala nahrávat telefonáty, ve kterých si Monica stěžovala na slábnoucí zájem prezidenta o její služby. Slečna Lewinsky se cítila izolovaná, s prezidentem se letmo viděla jen v listopadu u příležitosti jeho znovuzvolení. V lednu 1997 čekala pět hodin na ulici, jen aby spatřila přicházet Billa s chotí Hillary po boku na inaugurační ples. Přesto si nepřipouštěla konec románku. Zvlášť když Bill Clinton poté ještě dvakrát svolil, aby mu předvedla svou náklonnost v praxi.
Monica, Kathleen, Paula…
V květnu prezident USA románek definitivně ukončil a nejspíš nabyl dojmu, že tím je to všechno vyřízené. Jenže Linda Tripp byla jiného názoru. Zvlášť když v Bílém domě náhodou v srpnu narazila na Kathleen Willey. Další atraktivní zaměstnankyně Clintonovy administrativy vycházela z Oválné pracovny rudá, rozcuchaná, její rty postrádaly nezbytnou rtěnku.
V říjnu se pak Linda setkala s reportéry magazínu Newsweek, kterým přehrála několik tajně pořízených rozhovorů s Monikou Lewinsky. K tomu 17. prosince 1997 oslovila právníky Pauly Jones. Bývalá Clintonova zaměstnankyně totiž právě žalovala u civilního soudu prezidenta ze sexuálního obtěžování. K tomu mělo dojít v době jeho působení na postu guvernéra Arkansasu. Podle verze Pauly pobývala 8. května 1994 s guvernérem na party v hotelu Excelsior v Little Rocku. Člen Clintonovy ochranky jí měl říct, že by se s ní guvernér rád setkal ve svém apartmá. Bill prý šel hned na věc, po úvodních narážkách si sundal oděv a počal se chlubit svou erekcí. Paula mu měla sdělit, že není tímto typem dívky a odešla. Clinton se sice nikdy nepřiznal, leč v lednu 1999 zaplatil bývalé zaměstnankyni v rámci mimosoudního vyrovnání 850 tisíc dolarů. 375 tisíc dolarů šlo z jeho kapsy, zbytek vyřešila pojišťovna.
Paulini právníci se domluvili s Lindou ve smyslu, že jejich klientka bude vypovídat pod přísahou před soudem, což pak umožní následně předvolat Moniku. Když se tak stalo, Monica se setkala s prezidentem a dostala od něj dárečky. Přitom podepsala místopřísežné prohlášení o tom, že s prezidentem nikdy nic neměla.
Člen Clintonovy ochranky měl Paule Jones říct, že by se s ní guvernér rád setkal ve svém apartmá. Bill prý šel hned na věc.
Zdroj: profimedia.cz
Člen Clintonovy ochranky měl Paule Jones říct, že by se s ní guvernér rád setkal ve svém apartmá. Bill prý šel hned na věc.
Zdroj:
profimedia.cz
Muž Clintonem posedlý
Linda se však nevzdala a oslovila nezávislého vyšetřovatele Kennetha Starra, účastníka kauzy Whitewater. Jednalo se o obchodování s pozemky v době prezidentova „guvernerování“. Přestože projekt zkrachoval, Clintonovi vydělali a čelili podezření z nezákonných aktivit při zametání stop. Rozsudek z března 2002 však vyzněl v jejich prospěch.
Linda Tripp při schůzce 12. ledna 1998 Starrovi sdělila, že má informace o tom, jak její kamarádka lhala pod přísahou o svém vztahu s prezidentem, kterého navíc před schůzkou navštívila a je tedy možné, že jím byla ovlivněna.
Vyšetřovatel se pustil do akce, hned následující den se s Monikou za účasti agentů FBI sešel v hotelu Ritz Carlton. Přestože bývalá stážistka trvala na tom, že mezi ní a prezidentem k ničemu sexuálnímu nedošlo, Starra nepřesvědčila. 16. ledna 1998 proto požádal úřad generálního prokurátora o svolení vyšetřovat křivou přísahu a bránění vyšetřování ze strany Moniky Lewinsky v kauze Pauly Jones.
Žádný sex, spiknutí pravice
21. ledna 1998 pronikly informace o možném vztahu prezidenta a stážistky na veřejnost. Prezident sexuální vztah s Monikou popřel, stejně tak obvinění, že by ji snad měl nutit lhát pod přísahou. První dáma pak hovořila o obrovském spiknutí pravice.
Na začátku února Ken Starr prohlásil, že vyšetřování probíhá velmi rychle a bylo dosaženo významného pokroku. Bill Clinton svolal tiskovku, v jejímž průběhu všechny ujistil, že nikdy neuvažoval o odstoupení, neboť by tímto zklamal lid své země a zradil důvěru.
Je to komplot!
V následujících měsících nabrala kauza na razanci. Zatímco Moničin právník stále vyjednával o imunitě pro svou klientku, vypovídala 10. března Kathleen Willey po dobu čtyř hodin o prezidentově sexuálním harašení. I když prošla zdárně testem na detektoru lži, Bill Clinton vše úspěšně zatloukl.
Na konci měsíce zorganizoval Bílý dům pro Clintona první oficiální tiskovku od vypuknutí skandálu. V jejím průběhu prezident nařkl Kennetha Starra z toho, že je součástí organizovaného a dobře financovaného komplotu proti jeho osobě. Moničin právník přišel s otevřeným dopisem, ve kterém obvinil Starra z toho, že jeho prvořadým cílem je vyvolat senzaci spočívající ve skandálním popisu sexuálního konání dvou dospělých lidí. Zároveň vyšlo najevo, že Lindě kdosi vyhrožoval smrtí a proto byla přesunuta do bezpečí. Na konci června informovala CNN o tom, že Kenneth Starr je ochoten poskytnout Monice plnou imunitu.
Modrá nebyla pro Billa dobrá
Zatímco se Kenneth Starr na počátku července 1998 radoval z rozhodnutí Odvolacího soudu, podle kterého můžou tajní agenti svědčit před velkou porotou, řešila protistrana to, zdali Linda při nahrávání rozhovorů s Monikou bez jejího svolení neporušila zákon a záznamy jsou tudíž nepřípustné.
Na konci července 1998 dokončili právníci Moniky Lewinsky dohodu o imunitě. Prezident Clinton se pak zavázal, že stane před soudem dobrovolně. Asi netušil, že v laboratořích FBI jsou Moničiny tmavomodré šaty se stopami jeho ejakulátu. Sperma se dostalo na oděv 28. února 1997, šaty však neputovaly do pračky, ale byly pečlivě uschovány. O jejich existenci věděl díky Lindě také reportér Newsweek Michael Isikoff. Vzhledem k nemožnosti získat prezidentovu DNA však nepokračoval v pátrání.
6. srpna svědčila bývalá stážistka před soudem. Vypověděla, že toužila po vaginálním styku, prezident však pokaždé odolal. Za jedenáct dnů stanul před velkou porotou i Bill Clinton. Po výslechu přiznal v televizi sexuální poměr.
Po druhém Moničině výslechu putovalo do Sněmovny reprezentantů přes výhrady demokratů 18 krabic obsahujících 3183 stran výsledků vyšetřování. Přes 400 stránek z takzvané Starrovy zprávy se dostalo na internet. A tak se veřejnost dozvěděla o doutníku, který prezident nejdřív vložil do Moničiny vaginy a pak vykouřil.
Monica Lewinsky vypověděla, že toužila po vaginálním styku, prezident však pokaždé odolal.
Zdroj: Clinton White House
Monica Lewinsky vypověděla, že toužila po vaginálním styku, prezident však pokaždé odolal.
Zdroj:
Clinton White House
Orální sex není sex
Pár dnů před Vánocemi 1998 nakonec Sněmovna reprezentantů schválila dva ze čtyř článků impeachmentu. Prošla obvinění z křivé výpovědi před Kennethem Starrem a z maření spravedlnosti. Naopak padla obžaloba z křivé výpovědi v případě sexuálního obtěžování Pauly Jones a článek týkající se překročení pravomocí prezidenta. Proceduru impeachmentu přebral v lednu stočlenný Senát, ve kterém chybělo republikánům 12 hlasů.
Neveřejný proces začal 15. ledna 1999. Zasedání řídil William Rehnquist, shodou okolností autor knihy o neúspěšném pokusu impeachmentu prezidenta Andrewa Johnsona z roku 1868. Proces probíhal šest dnů v týdnu s výjimkou neděle, senátoři se v rozporu s přáním Bílého domu dohodli na možnosti výslechu svědků. Prezidentský úřad měl na obhájení svých pozic 24 hodin, po 16 hodinách se dostalo senátorům a žalobě.
Clintonovi právníci přišli nakonec s originálním vysvětlením. Bill Clinton sice provozoval s Monikou Lewinsky orální sex, ale vlastně s ní nic neměl! Veškerou aktivitu totiž vyvíjela stážistka, zatímco prezident byl pasivním účastníkem. A tak 12. února 1999 Bill Clinton nakonec proces sesazení ustál. A rozsudek, že orální sex není sex, stačí se přitom chovat pasivně, nepochybně přivítala i silnější polovina lidstva.