Černobyl v tom není (bohužel) sám

Kyštym | SSSR | 29. září 1957

Bezprostředně po druhé světové válce postavil Sovětský svaz, ve snaze posílit svůj jaderný arzenál, desítky světu utajených a nikým nekontrolovaných zařízení. Jedno z nich vzniklo v Ozjorsku, uzavřeném městě Čeljabinské oblasti. Kritický den došlo k havárii v kombinátu pro zpracování jaderného odpadu Majak. Po explozi radioaktivního materiálu se nad regionem objevil jaderný mrak zasahující kolem 450 čtverečních kilometrů. S evakuací asi 10 tisíc obyvatel se začalo po týdnu. Vláda komunistické velmoci se snažila zahrát incident do autu, na místě havárie vznikla přírodní (!) rezervace Východní Ural. V roce 1979 ruský biolog a disident Žores Medveděv na základě vlastních výzkumů na nehodu upozornil. Za dalších jedenáct let došlo k odtajnění spisů vyšetřujících jadernou katastrofu. Podle odhadů zemřelo v důsledku záření asi 200 lidí, další tisíce bojovaly s neznámými nemocemi.

Windscale | Anglie | 10. října 1957

Jak se ukázalo necelé dva týdny po katastrofě v Kyštymu, na lidi nekašlou pouze Sověti. Na počátku všeho stál šlendrián obsluhy, rozpálené termočlánky způsobily požár, v jehož důsledku unikly do okolí jaderné elektrárny v nemalé míře radioaktivní látky. Zatímco v civilizovaných zemích následuje po obdobné události pokud možno co nejrychlejší hermetické uzavření oblasti a především evakuace obyvatelstva, nařídila anglická vláda pití mléka. Mezitím se radioaktivní materiál rozšířil nad území Německa, Norska a Belgie. Podle některých zdrojů zemřelo v důsledku havárie asi 200 lidí.

Three Mile Island | USA | 28. března 1979

Přestože si jaderná havárie nevyžádala žádné ztráty na lidských životech, bývá v rozporu s logikou nazývána americkým Černobylem. Přitom právě obě nehody ukazují na diametrálně odlišný přístup SSSR a USA v budování jaderných elektráren. V Three Mile Island totiž zafungoval ocelový obal reaktoru. Panice pak zabránil tehdejší americký prezident James Carter, který dorazil na místo havárie po několika dnech. Jinak havárie vznikla v důsledku výpadku čerpadel nejaderného okruhu a několika po sobě jdoucích špatných rozhodnutí operátorů.

Fukušima I | Japonsko | 11. března 2011

Po Černobylu druhá havárie, které se dostalo na stupnici INES nejvyššího stupně 7. Zásadní roli sehrála mimořádně nepříznivá shoda okolností v podobě ničivé vlny tsunami a velmi silného zemětřesení v Tokiu. Během havárie došlo k poškození tří tlakových nádob reaktoru, vodík vzniklý v důsledku obnažení paliva v reaktoru způsobil tři mohutné exploze. Štěpné produkty zamořily široké okolí, včetně úrodné zemědělské půdy, zároveň muselo být evakuováno přes 150 tisíc obyvatel. Podle veřejně dostupných zdrojů nezemřel nikdo v důsledku ozáření, asi 1000 lidí však zahynulo v důsledku evakuace. V září rozhodl soud o nevině tří manažerů jaderné elektrárny.

(Článek Černobylská vůně tragédie vychází v říjnovém čísle Playboye)