28. června 2021 19:40

Brexit pět let poté...

Dne 23. června 2016 proběhlo ve Velké Británii referendum, po jehož konci se z těsného vítězství v poměru 51,9 % : 48,1 % radovali stoupenci odchodu z EU. Boris Johnson, jeden z nejaktivnějších, je dnes premiérem, jehož výsledek v posledních parlamentních volbách dal vzpomenout na výsledky premiérky Margaret Thatcher.

BoJo u příležitosti pátého výročí referenda svým Britům vzkázal, že hlasováním v referendu převzali kontrolu nad svým osudem. A jeho kabinet pro změnu převzal kontrolu nad vodami, zákony a penězi, hodlá investovat a všichni lidé uvidí, jaké jsou výhody brexitu. Přesto není od věci připomenout, jak to všechno bylo a je…

Proč vyhráli euroskeptici?

Protože většina stoupenců setrvání v EU silně podcenila schopnosti euroskeptického tábora a žila v představě, že rozhodující roli sehraje Londýn. Nakonec se tak nestalo, i když premiér Cameron, který referendum před parlamentními volbami 2015 slíbil a o rok později vypsal, nejspíš spoléhal na to, že voliči Konzervativní strany vyslyší jeho apel o setrvání Anglie v Evropské unii. Nepomohl ani superhvězdný fotbalista David Beckham, který pár desítek hodin před referendem lobboval ze všech sil ve prospěch Bruselu. S jednoznačně pádnějšími argumenty v podobě existence polského instalatéra, který bere práci domorodcům, a navíc ještě jako všichni migranti ze zemí EU zneužívá velkorysý sociální systém, přišli stoupenci brexitu. Kromě ukončení migrace těsná většina Britů uvěřila především tomu, že místo v bezedné a neprůhledné společné kase skončí peníze daňových poplatníků v domácím zdravotním systému.

Pro euroskeptiky nebylo příliš těžké trefovat se do EU, zvlášť když bruselská byrokracie dodávala střelivo v podobě nesmyslných, zdravému rozumu odporujících nařízení. Londýn navíc nesl s velkou nelibostí volbu lucemburského politika Jeana-Clauda Junckera předsedou Evropské komise, kterého prosadilo bez ohledu na názor Anglie především Německo s podporou Francie. Kromě toho ještě půl roku před referendem dojednával premiér Cameron nové podmínky pro setrvání Anglie v kritizované Evropské unii, jeho náhlé proměně v Evropana se vším všudy řada voličů konzervativců neuvěřila.

Jaká je současnost?

Těžko říct, neboť od faktického opuštění EU, ke kterému došlo 31. 12. 2020, uplynula přece jen krátká doba. Navíc EU i Anglie bojují po celou dobu s koronavirem, v této disciplíně lze těžko hledat vítěze. Nejdřív na konci ledna 2021 vypukla válka o vakcíny, když britská farmaceutická firma Astra Zeneca snížila v prvním kvartálu v rozporu s původní dohodou dodávky dopředu královsky zaplacených vakcín o víc než polovinu. Ještě v únoru letošního roku se psalo o vakcinačním triumfu a o tom, jak Británie vidí světlo na konci tunelu, na konci března dostala vakcínu proti covidu polovina dospělé populace. V polovině června se však řešilo, že i přes skutečnost, že první várku vakcíny dostalo 79 procent obyvatel a obě dávky kolují v tělech přes 50 procent, Britů, je nezbytné rozvolnění o čtyři týdny odložit. Na vině byla indická mutace neboli varianta delta.

Kromě toho se BoJo s Bruselem zatím příliš neshodl o teritoriálních vodách, rybolovu a zboží plynoucího do Severního Irska, které je sice součástí Anglie, nachází se však na území unijního Irska. Rybáři sice mají vody a ryby, jenže přišli o trh EU, a hlavně musejí bojovat s nevídaným nárůstem byrokracie.

Co sliby?

Voliči, kteří se rozhodli pro brexit v důsledku obav migrace z členských zemí Evropské unie, můžou být vcelku spokojeni. Boris Johnson udělal, co slíbil, 1. ledna letošního roku nastal konec volného pohybu osob. Druhou stranou mince je absence pracovních sil, je otázkou, jak se Britové postaví k výzvě kabinetu a začnou se rekvalifikovat například na číšníky, servírky, kuchaře…

Do konce června se musí přihlásit všichni občané EU toužící po statusu starousedlíka. Pokud tak neučiní, přijdou o výhody, jako je legální pobyt, zdravotní péče a různé přídavky. Mimochodem, ukazuje se, že místo původně odhadovaných tří milionů žije v Anglii pět milionů obyvatel členských zemí EU.

Jak to vidí Britové dnes?

Podle informací ČT24 byl u příležitosti pěti let od vyhlášení výsledků referenda realizován výzkum s cílem monitorovat dnešní nálady Britů. Výsledky ukázaly, že v případě druhého referenda by velmi těsně zvítězili stoupenci setrvání v EU, zároveň však nelze vyloučit ani zopakování výsledku z roku 2016. Království tak zůstává nadále rozdělené. Každopádně, i stoupenci brexitu nejsou nadšeni z obchodní dohody, kterou Boris Johnson uzavřel s Evropskou unií, rovněž premiér vyžaduje od Bruselu větší ústupky. Kabinet pak nepochybně těžce kouše, že zatímco se obchod se Severním Irskem propadl o 40 procent, Irsku, na jehož území se část království nachází, se v tomto ohledu mimořádně daří.

(Text o nejvýraznějších osobnostech brexitu čtěte v červencovém čísle Playboye)