návrat zpět
Co hledáte?
Smazat

reklama

reklama

Autor: profimedia.cz
People

Biden versus Trump 2 : 1

Vydáno: 14.10.2020
Pokud covid-19 nerozhodne jinak, proběhne 3. listopadu v USA nejočekávanější politická událost letošního roku v podobě souboje o post nejmocnějšího muže planety. V dlouho očekávaném střetu titánů se spolu utkají obhájce Donald Trump (1946) a viceprezident éry Baracka Obamy, Joe Biden (1942).

Je nesporné, že veškeré dění před volbami, během nich i po nich se bude mimo jiné těšit mimořádné pozornosti zpravodajských služeb. Stačí vzpomenout na dobu před čtyřmi lety, kde z tábora do posledního okamžiku vysoce favorizované, leč nakonec na hlavu poražené kandidátky Demokratické strany Hillary Clinton přicházely v průběhu celého Trumpova volebního období zaručené zvěsti o ruském vlivu na konečný výsledek voleb. Za tímto účelem byla dokonce vytvořena speciální komise, v jejímž čele stanul zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller. Vyšetřování trvalo 22 měsíců, na jeho konci Robert Muller konstatoval, že nemůže prezidenta Donalda Trumpa zcela zprostit viny z bránění spravedlnosti. A pokud prezident tvrdí, což Donald Trump sveřepě činil, že ho zpráva plně očišťuje, nemá pravdu. S pravděpodobností hraničící s jistotou můžeme tvrdit, že stejná situace, ať vyhraje kdokoli, nastane i po listopadových volbách. Navíc vedle Ruska vstoupily podle zpravodajské komunity do hry Čína a Írán. A tak se BBC rozhodla fabulovat ve smyslu, komu budou v Moskvě, Pekingu a Teheránu držet na začátku listopadu palce.

RUSKO: Donald Trump

Podle bezpečnostních analytiků USA se opakuje scénář z roku 2016, jen místo Hillary Clinton je terčem ruských dezinformací Joe Biden. Navíc může v jeho případě ruská strana využít ukrajinskou kartu. Je totiž známo, že loni v září požadoval Kongres po Bílém domě vysvětlení okolností telefonického hovoru mezi Donaldem Trumpem a nově zvoleným ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle některých zdrojů totiž podmiňoval Trump finanční pomoc Ukrajině vyšetřováním činnosti Bidenova syna Huntera. Biden mladší totiž působil v ukrajinské energetické firmě Burisma podezřelé z praní špinavých peněz, daňových úniků a korupce.

Teorii, podle které je pro Kreml mnohem přijatelnější Donald než Joe, odpovídá i průběh jediného setkání Trump–Putin, ke kterému došlo v červenci 2018 v Helsinkách. Podle amerických tajných služeb prezident v klíčové konfrontaci s ruským protějškem selhal. Na mimořádně sledované tiskové konferenci totiž prohlásil, že nevidí důvod, proč by se mělo Rusko vměšovat do amerických voleb. Tímto vyjádřením světu sdělil, že se Putin těší jeho důvěře víc než vlastní zpravodajské služby. Korunu všemu nasadil ruský vládce, když pravil, že se Rusko sice do voleb nevměšovalo, přesto chtěl, aby Trump vyhrál.

Kromě toho, podle hlasitého prezidentova kritika Johna Brennana, který v letech 2013–2017 šéfoval CIA, získalo Rusko během Trumpovy vlády prakticky všechno, co získat mohlo. „Čím jsou Spojené státy slabší a čím víc je v očích světa pošpiněna naše reputace, tím méně jsme schopni hrát vůdčí roli, kterou jsme hráli v posledních 75 letech. Dění v USA Putinovi nepochybně vyhovuje,“ citoval Johna Brennana server Businessinsider.

Teorii, podle které je pro Kreml mnohem přijatelnější Donald než Joe, odpovídá i průběh jediného setkání Trump–Putin.
Autor: profimedia.cz Teorii, podle které je pro Kreml mnohem přijatelnější Donald než Joe, odpovídá i průběh jediného setkání Trump–Putin.

ČÍNA: Joe Biden

Prominentní hlasy v Trumpově táboře hovoří o tom, že mnohem větší zájem než Rusko má na konečném výsledku prezidentských voleb Čína. Podle americké zpravodajské komunity totiž považuje Peking Donalda Trumpa za zcela nepředvídatelnou osobu a rád by do budoucna vyjednával s někým mnohem čitelnějším. „Samozřejmě že chtějí Bidena. Sebral jsem Číně miliardy dolarů, které jsem věnoval našim farmářům a ministerstvu financí. Pokud se dostanou k moci Biden a jeho syn Hunter, stane se Čína vlastníkem USA,“ napsal Donald Trump.

Současné vztahy mezi Washingtonem a Pekingem navíc nelze rozhodně nazvat idylickými, obě země se nacházejí ve stavu obchodní války, ve které mají USA navrch. V polovině května například Čína představila seznam 79 amerických produktů dočasně osvobozených od odvetných cel. Už v únoru dostalo výjimku dalších takřka 700 produktů, včetně pro USA strategicky vývozního artiklu, jakým jsou sójového boby. Navíc se Peking musel zavázat, že ve srovnání s rokem 2017 zvýší nákup amerického zboží o 200 miliard dolarů.

Čína má rovněž velký problém s reakcí Washingtonu na dění v Hongkongu. Donald Trump totiž v červenci exekutivním příkazem nařídil zrušení zvláštního statutu Hongkongu, s poloautonomní provincií se tak bude jednat jako se zbytkem pevninské Číny. A když k tomu ještě připočteme například lítý boj washingtonské administrativy s technologickým gigantem Huawei, je jasné, proč a jak moc leží Trump soudruhům z Pekingu v žaludku. Na této skutečnosti toho prohlášení Joe Bidena, že hodlá tlačit Čínu do kouta především v oblasti lidských práv, moc nezmění.

ÍRÁN: Joe Biden

Je jasné, že Teherán přivítá v Bílém domě kohokoli, stačí, pokud se nebude jmenovat Donald Trump. Při pouhém vyslovení jména současného amerického prezidenta vidí v Íránu rudě. V květnu 2018, navíc k nelibosti v té chvíli spíš formálních spojenců z EU, totiž Donald Trump rozhodl o tom, že Teherán pokračuje v úsilí o vývoj jaderné zbraně, proto je nezbytné uvalit na režim ajatolláhů nejpřísnější sankce. Zároveň vypověděl jadernou dohodu s Íránem, která byla podepsána v čase vlády Bidenova šéfa, prezidenta Baracka Obamy.

Na začátku ledna letošního roku pak vydal rozkaz, na jehož základě byl nočním raketovým útokem zabit v Bagdádu íránský generál Kásim Sulejmání. Trumpovi se za tento krok dostalo velkého uznání nejen v USA, neboť Sulejmání, považovaný za jednoho z nejmocnějších mužů Íránu, velel nechvalně proslulé složce íránských revolučních gard Kuds, odpovědné za zahraniční operace Teheránu.

V září pak Trumpova administrativa jednostranně oznámila obnovení všech sankcí OSN vůči Íránu. Pravda, podle mnoha zemí se jedná o nelegální krok, s tím si však The Donald nikdy nedělal příliš těžkou hlavu.
Související témata: politika , volby , USA , Donald Trump , Joe Biden