Květnový Playboy se tentokrát může pochubit hvězdnou titulkou se stále oblíbenější herečkou Sandrou Novákovou, která se svými žhavými a odvážnými fotkami v pictorialu překvapila snad i sebe. V interview senátor Zdeněk Hraba ví, že jsme v kulturní válce, kterou ale musíme vyhrát. Arnold Schwarzenegger jako fenomén dokazuje, že je třeba jít za svými cíli a splnit si svůj americký sen. Ve 20 otázkách se nepřehlédnutelná Žofie Dařbujánová z kapely MYDY těší na novou hudební kapitolu a tvrdí, že muzikanti nemají brzdu ani hranice. Playboy se dívá vstříc budoucnosti a je si vědom, že člověk, který jako první vkročí na Mars, se už narodil. A to není zdaleka všechno...
Když v červnu 2015 opustil David Berdych po jedenácti letech, tedy s čtyřletým předstihem, pražskou ruzyňskou věznici, zdálo se, že případ, ve kterém došlo poprvé v české historii prokazatelně k propojení organizovaného zločinu a státní správy, je definitivně minulostí. Berdych, po kterém byl gang specializovaný především na únosy, vydírání a loupeže pojmenován, byl totiž posledním odsouzeným propuštěným na svobodu.
Pravda, na svobodě ještě pobýval Jaromír Prokop v roce 2006 odsouzený v nepřítomnosti k 13 a půl letům odnětí svobody. Od jeho zmizení uplynulo v době Berdychova propuštění deset let a jen málokdo počítal s jeho nedobrovolným návratem do vlasti. Nakonec se tak díky společnému úsilí českých a amerických kriminalistů stalo, 28. května přistálo na pražském letišti Ruzyně letadlo s Prokopem na palubě. 8. června požádal Jaromír Prokop o nové řízení, včetně nových výslechů svých spoluobžalovaných, později odsouzených. Přestože předchozí odsuzující rozhodnutí nabylo právní moci, bylo mu vyhověno, což se v praxi rovná zrušení celého rozhodnutí a vrácení řízení do předchozího stadia. Nedobrovolně se navrátivší uprchlík je tak z právního hlediska nevinen a soudce na něj vzhledem k pochopitelným obavám z opakování pokusu o útěk uvalil vazbu. Hlavní líčení bylo stanoveno na období od 27. 7. do 4. 8.
Nedobrovolně se navrátivší uprchlík Jaromír Prokop požádal o nové řízení a bylo mu vyhověno.
Zdroj: Policie ČR
Nedobrovolně se navrátivší uprchlík Jaromír Prokop požádal o nové řízení a bylo mu vyhověno.
Zdroj:
Policie ČR
Odchovanec Discolandu
Logická je tedy otázka, kdo je muž, který dokázal žít 15 let na útěku a ještě si k tomu zařídit v USA nejspíš docela lukrativní živnost v podobě padělání dokladů.
Než se stal v letech 1995–1996 údajným mozkem Berdychova gangu, působil Jaromír Prokop jako provozní ředitel Discolandu Sylvie. S Davidem Berdychem, který fungoval ve stejném podniku spolu s dalšími členy své party Radkem Trumpešem, Michalem Pucharem a Josefem Korbelou na postu vyhazovače, se pracovně v Discolandu nikdy nepotkal.
Rozchod vládce podniku Ivana Jonáka s Jaromírem Prokopem nebyl zdaleka idylický. Jonák dokonce později Prokopa obvinil z organizování vraždy své manželky, majitelky koncese na provozování podniku Ludviky Jonákové, kterou 7. dubna 1994 zastřelil nájemný vrah před stánkem se zeleninou na pražském Jižním Městě. Soud však jeho verzi nakonec neuvěřil.
Stejně tak tomu bylo i v případě pokusu o vraždu samotného Ivana Jonáka, boss byl postřelen ráno 9. července 1994 před Discolandem. Střela z dlouhé zbraně zasáhla Jonáka do tváře a rozdrtila mu několik zubů. Dodnes se řeší, zdali to myslel objednavatel vraždy, který nebyl nikdy stejně jako střelec vypátrán, vážně, nebo se mělo jednat o výstrahu. „Prokop mě tehdy před svým útěkem oslovil s tím, jestli bych ho nechtěl zastupovat. Odmítl jsem to, do roku 1999 jsem totiž hájil Jonáka, jednalo by se tak o konflikt zájmů,“ vzpomíná pražský advokát JUDr. Josef Lžičař. V kauze pokusu o Jonákovu vraždu byl Jaromír Prokop souzen jako uprchlý, nicméně v roce 2009 soud trojici podezřelých osvobodil. Vzhledem k výše uvedenému je zajímavé, že v době Prokopova útěku neměla česká policie jeho otisky prstů, o které by se podělila s americkými kolegy.
Než se stal Jaromír Prokop údajným mozkem Berdychova gangu, působil jako provozní ředitel Discolandu Sylvie. Rozchod s vládcem podniku Ivanem Jonákem nebyl zdaleka idylický.
Než se stal Jaromír Prokop údajným mozkem Berdychova gangu, působil jako provozní ředitel Discolandu Sylvie. Rozchod s vládcem podniku Ivanem Jonákem nebyl zdaleka idylický.
Mozek, či šéf?
Tím ovšem souboj Jonák versus Prokop nekončil. V roce 2006 by totiž Ivan Jonák odpykávající si ve Valdicích osmnáctiletý trest dopraven v roli svědka v kauze Berdychova gangu k soudu. Mimo jiné vypověděl, že faktickým šéfem gangu nebyl Berdych, který na organizování zločinné činnosti nikdy neměl patřičné schopnosti, ale právě Prokop. „Neznal jsem Davida Berdycha až tak dobře, ale připadal mi jako normální kluk. Jonák byl sice faktickým vládcem podniku, Prokop byl ale určitě nejschopnější manažer a organizátor. Nikam se necpal, vůbec nevyhledával média, držel se stranou. Podle mého názoru je pravděpodobné, že dával Berdychovi tipy na bohaté podnikatele, které unášeli a tahali z nich peníze. Berdych by se jako vyhazovač dostal k informacím o majetku dost těžko,“ konstatuje doktor Lžičař.
Cui bono?
Odpověď na otázku, komu je nové řízení ku prospěchu, je jasná. Jednoznačně Jaromírovi Prokopovi, který vychází z vysoce pravděpodobného předpokladu, že horší to už být nemůže. Skutky, za které byl pravomocně v nepřítomnosti v roce 2006 odsouzen, se totiž udály před pětadvaceti lety. A kdoví, jak to bude s pamětí jednotlivých účastníků procesu, kteří měli dost času dumat nad tím, zdali věci proběhly vskutku tak, jak uvedli ve snaze o co nejpřijatelnější trest v původních výpovědích. Nástupem do vazby navíc Prokopovi začal odbíjet čas, jehož minimálně dvě třetiny musí podle původního rozsudku strávit ve vězení. Takže když nic jiného, o zábavu a vítanou kratochvíli bude mít postaráno. Navíc, každý případně „ušetřený“ den ve vězení se počítá minimálně dvojnásob.
