Art Paul: stvořitel králíčka ve smokingu

Muž, jehož logo „zajíčka“ dobylo svět, se narodil 18. ledna 1925 v Chicagu v rodině ukrajinských přistěhovalců. Povinnou školní docházku si zpestřoval povedenými kresbami a ilustracemi pro školní noviny. Jeho práce natolik oslovily jednoho z učitelů, že mladíkovi pomohl s přijetím na prestižní Akademii umění v Chicagu.

Zanedlouho však vypukla druhá světová válka, Art Paul narukoval k US Air Force. Na rozdíl od mnoha svých kolegů válečný konflikt naštěstí přežil. Po službě vlasti se vrátil do Chicaga, čas stipendia však vypršel, ani váleční veteráni se netěšili z výjimky. Proto se rozhodl pro studium na instituci známé jako Chicago Bauhaus, které však nedokončil.

Když dva chtějí totéž

V polovině roku 1953 došlo k historickému setkání dvou mladých ambiciózních mužů. Hugh Hefner tehdy nastínil Artu Paulovi svou vizi pánského magazínu, jehož prostřednictvím hodlá dobýt a změnit svět. „Hugh přišel, podíval se na moje věci, které visely na zdi, a zeptal se mě, jestli mě to baví, nebo to beru jen jako práci. Odpověděl jsem, že oboje,“ popisuje první setkání americký list New York Times.

Velký Hef pak Artovi naznačil, že by se mu pro realizaci smělého plánu hodil podobně smýšlející, výzvy za všech okolností přijímající kreativní ředitel. A také potřeboval vyřešit otázku loga. „Byl jsem pro králíka, který zapadal do mé koncepce Playboye jako magazínu, který bourá prostřednictvím vkusu a noblesy sexuální tabu. Králíček byl neslušný a zároveň hravý,“ vzpomíná Hugh Hefner. Art Paul pozorně poslouchal, pak vzal tužku, papír a jedno z nejslavnějších log historie světové novinařiny bylo na světě během necelé hodiny.

„Kdybych tušil, jakým směrem se budou věci dál vyvíjet, určitě bych si s tím dal víc práce, možná bych logo několikrát překreslil, snažil se ho zdokonalit. Na druhou stranu si říkám, že originál se asi docela povedl. Králík ve smokingu, to tu ještě nebylo,“ komentoval své životní dílo.

Art Paul se tak stal nejen prvním zaměstnancem Playboye, ale i jeho dlouholetým kreativním ředitelem. Vedle loga stál také za historicky první obálkou, na které se vyjímá herecká diva Marilyn Monroe proti bílému pozadí. Od prvního čísla do svého konce působení v Playboyi měl v oblasti designu prakticky neomezené pravomoci, včetně výběru obálek, pictorialů, najímání umělců. Dělo se tak po dobu devětadvaceti let.

Hravost i vážnost

Pro úspěšnou spolupráci tak výrazných osobností, jakými byli Hugh Hefner a Art Paul, bylo nezbytné souznění jak v otázce vytyčeného cíle, tak cesty nezbytné k jeho dosažení. „Vždycky jsem chtěl autentické dívky, nikdy plastové,“ řekl Art Paul v jednom rozhovoru. Své vize představil například na výstavě Beyond Illustration: The Art of Playboy, která v letech 1971–1974 putovala po muzeích v Severní Americe, Evropě a Japonsku. Aktualizovaná verze výstavy pak byla uvedena v roce 1978 u příležitosti pětadvacátých narozenin magazínu v Chicagu, její součástí byly exponáty významných umělců, jako Salvador Dalí či Andy Warhol. „Mimořádný přínos Arta Paula pro Playboy spočíval a spočívá v tom, že dokázal vyvážit vkusnou nahotu se sofistikovanými texty. Podařilo se mu vytvořit formát kombinující rovnou měrou hravost i vážnost,“ poukázal v článku pro New York Times Steven Heller z School of Visual Arts. „Art byl ve správný čas na správném místě,“ prohlásil Hugh Hefner na Paulovu adresu v roce 2009 na půdě Illinois Institutu. „Bez něj by se Playboy nestal nikdy tím, čím se stal.“