návrat zpět
Co hledáte?
Smazat

reklama

reklama

Autor: א (Aleph) CC BY-SA 2.5
People

Angela Merkel – konec flexibilní kancléřky

Vydáno: 23.09.2021
O víkendu se v Německu uskuteční parlamentní volby, které se ponesou ve znamení odchodu kancléřky Angely Merkel, která dovedla během období 2005 až 2016 z pozice volební lídryně koalici CDU/CSU k nevídanému triumfu ve čtyřech po sobě jdoucích volbách. Pro ilustraci, v Česku se za stejný čas vystřídalo na postu premiéra šest politiků tří stran – Stanislav Gross, Jiří Paroubek, Bohuslav Sobotka (ČSSD), Mirek Topolánek, Petr Nečas (ODS) a Andrej Babiš (ANO). K tomu mělo Česko dva premiéry úřednických vlád, a to Jiřího Fischera a Jiřího Rusnoka. Nejvíc se dařilo v roce 2013, kdy CDU/CSU získala 41,5 procenta hlasů.

Mnohonásobná nejvlivnější žena světa přitom prokázala právě v roce největšího volebního triumfu schopnost slepit cokoli. Během předchozího volebního období totiž „vyluxovala“ koaliční FDP, která se tak nedostala do Spolkového sněmu. Proto nakonec sestavila velkou koalici s jinak opoziční SPD, stejná situace se opakovala i po volbách v roce 2017. V tomto případě ovšem princip širokého se rozkročení s cílem získat co největší počet voličů koaličního partnera nezafungoval. Angela Merkel tak nejspíš skončí jako nekandidující kancléřka, která opustila loď nabírající vodu, neboť měsíc před volbami se poprvé po patnácti letech dostala do čela všech předvolebních průzkumů Sociálnědemokratická strana Německa (SPD). A vzhledem k průběžnému postavení Zelených a FDP nelze vyloučit, že se CDU/CSU nebude podílet na vládě ani z pozice slabšího partnera. Je ovšem otázkou, jak dlouho bude trvat sestavení nové vlády, paní Angela tak může „odcházet“ i několik měsíců.

Každopádně, přestože poslední volební období skončí pro stranu Angely Merkel nejspíš porážkou, čtyřnásobná kancléřka na rozdíl od svého předchůdce, kancléře sjednotitele Německa Helmuta Kohla, nikdy neskončí v propadlišti politických dějin. Během své éry mimo jiné pravila, zažila a ustála...

Po posledních volbách v roce 2017 podruhé za sebou vznikla velká koalice konzervativní unie CDU/CSU s jinak opoziční sociální demokracií (SPD).
Autor: Sandro Halank CC BY-SA 3.0 Po posledních volbách v roce 2017 podruhé za sebou vznikla velká koalice konzervativní unie CDU/CSU s jinak opoziční sociální demokracií (SPD).

Multikulturalismus absolutně selhal…

Angela Merkel toto podle agentury DPA konstatovala v rámci debaty o islámu a migraci v říjnu 2010. Kromě toho dodala, že se všichni přistěhovalci musí naučit plynně německy. Jak dál uvedla DPA, kancléřka učinila z politiky integrace přistěhovalců a jejich adaptování na německý způsob života stěžejní bod programu strany v opozici k multikulturalismu, který neuznává existenci dominantní kultury. Podle kancléřky nemá Německo přistěhovalcům pouze pomáhat, ale také je vést. V čase výroku se počet muslimů v Německu odhadoval na čtyři miliony. V době, kdy Angela Merkel končí ve vrcholné politice, žije podle odhadů Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky v Německu kolem 5,3 milionu až 5,6 milionu muslimů, což se rovná přibližně 6,4 až 6,7 procenta německé populace.

Wir schaffen das...

V konfrontaci s předchozím textem zní nejslavnější kancléřčina věta z 31. srpna 2015 docela humorně. Angela Merkel, proslulá svou názorovou flexibilitou, tehdy reagovala na stovky tisíc imigrantů z muslimských zemí, kteří se dali, především v důsledku války v Sýrii na pochod směr starý kontinent. V rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung ovšem později přiznala, že nepočítala s takovým účinkem svých slov. „Kdybyste se mě zeptali, jestli jsem si připravila větu, která bude hodně citována, tuto bych nejmenovala,“ pravila. Zároveň ovšem odmítla existenci přímého spojení mezi uprchlíky a terorismem. „Zkrátka není pravda, že terorismus přišel s uprchlíky, protože ten tu byl už předtím, zejména od podezřelých lidí, které musíme sledovat.“ Díky památné větě o tom, že to zvládneme, byla Angela Merkel vyhlášena „kancléřkou svobodného světa“ a americkým magazínem Time Osobností roku 2015.

Na druhé straně se uprchlická lavina stala hlavní příčinou vzniku krajně pravicové strany AfD, kterou volební výsledky katapultovaly do Spolkového sněmu. A vzhledem k tomu, že podle studie amerického výzkumného ústavu Pew Research Center by se měl do roku 2050 zvýšit podíl muslimů v Německu na 11 procent, se bude AfD nejspíš dařit i nadále.

Svou nejslavnější větu kancléřka vyřkla poslední srpnový den roku 2015. Později přiznala, že nepočítala s takovým účinkem svých slov.
Autor: profimedia.cz Svou nejslavnější větu kancléřka vyřkla poslední srpnový den roku 2015. Později přiznala, že nepočítala s takovým účinkem svých slov.

Germany first...

Přestože je Německo považováno právem za hnací motor EU, blaho obyvatel rodné země bylo pro kancléřku vždy prvořadé. Proto došlo na paradoxní situaci, kdy Angela Merkel na jedné straně podporovala veškeré sankce proti Rusku zavedené podle jejího názoru kvůli „zločinné a protiprávní anexi Krymu“, zároveň byla v průběhu jejího kancléřství v roce 2018 zahájena výstavba plynovodu Nord Stream 2, jehož poslední část byla svařena na začátku září a je tak blízko dokončení. Očekává se, že ruská plynárenská společnost Gazprom začne v říjnu dodávat plyn do Německa. V důsledku společného projektu za 11 miliard dolarů však přijdou jinak spojenci Polsko a Ukrajina o tranzitní poplatky. Proti plynovodu brojila i administrativa prezidenta Trumpa, jeho nástupce Joe Biden ale uzavřel v červenci s Berlínem dohodu o dokončení plynovodu bez uvalení dalších amerických sankcí.

Německo rovněž stojí za investiční dohodou EU s Čínou ze samého konce loňského roku. Americká média v této souvislosti psala o „nevítaném dárku“ pro nově zvoleného amerického prezidenta Joea Bidena, dohoda může narušit evropsko-americké vztahy, což se rovná vítězství Pekingu. Lidská práva šla i v tomto případě stranou.

Angela Merkel na jedné straně podporovala veškeré sankce proti Rusku, zároveň byla v průběhu jejího kancléřství v roce 2018 zahájena výstavba plynovodu Nord Stream 2.
Autor: kremlin.ru CC BY 4.0 Angela Merkel na jedné straně podporovala veškeré sankce proti Rusku, zároveň byla v průběhu jejího kancléřství v roce 2018 zahájena výstavba plynovodu Nord Stream 2.

Brexit

Jako nejdéle sloužící lídr EU absolvovala kancléřka přes stovku summitů, musela skousnout i odchod Anglie z řad členských zemí Evropské unie. Na druhou stranu se brexit rovnal odchodu věčného potížisty a jen posílil už tak velký vliv Berlína na Brusel. Jak se nechala politička slyšet v září 2019, dojde v důsledku odchodu Velké Británie z Evropské unie k oslabení Evropy, na druhou stranu má starý kontinent šanci rozvinout novou sílu. Dopomoci k tomu má i její chráněnkyně Ursula von der Leyen, kterou díky svým nezpochybnitelným vyjednávacím schopnostem prosadila na post předsedkyně Evropské komise.

Covid-19

Poslední rok a půl vlády Angely Merkel se nesl, stejně jako v případě dalších politiků, ve znamení boje s koronavirem. Na otázku, o jak moc úspěšný boj se jednalo, odpoví historie, neboť v politice platí, že není důležitý výsledek, ale jeho prezentace. Každopádně podle deníku Business Insider si budou naši západní sousedé proplácet od 11. října rychlotesty, cílem je zvýšení motivace Němců k očkování. Sama Angela Merkel byla očkována vakcínami AstraZeneca a Moderna. Netají se svým názorem, že čím víc bude Německo proočkované, tím svobodnější zemí bude.

Fotbal

Německá kancléřka je velkou fanynkou nejpopulárnější hry planety. Šestnáct let jí fotbalisté dělali radost. FC Bayern Mnichov vyhrál dvakrát Ligu mistrů UEFA (2013, 2020), národní tým vybojoval v roce 2014 v Brazílii počtvrté titul mistrů světa. 
Související témata: Angela Merkel , politika , Německo , kancléřka , vláda , volby