6 omylů, které psaly historii

1| Atomové bombardování

V tomto případě se mýlil americký prezident Harry S. Truman, který dal příkaz k atomovému bombardování japonských měst Hirošima a Nagasaki, ke kterému došlo ve dnech 6. a 9. srpna. Americký prezident svůj krok vedoucí k smrti 250 tisíc převážně japonských civilistů zdůvodnil záchranou životů amerických vojáků, kteří by při pokusu o vylodění narazili na fanatickou obranu. Trumanovi odpůrci argumentují tím, že vstupem Rudé armády do války byla kapitulace Japonska otázkou krátkého času. Navíc důsledky atomového bombardování vedle ke globální paranoie a dostihům ve zbrojení.

2| Osudový návrat

V době druhé punské války (218 až 201 př. n. l.) stanul vůdce Kartaginců Hannibal, po slavném pochodu přes Alpy, s takřka 40 tisíci vojáky a 37 válečnými slony po patnácti letech před pokořením Říma. Jeho síla narostla poté, co v bitvě u Kann soupeře doslova rozdrtil. Ve chvíli nejvyššího zoufalství přišel římský vojevůdce Scipio Africanus s geniálním řešením, když místo obrany Říma přenesl válečný konflikt na kartaginská území. Nakonec stanul před branami Kartága. Hannibal nevydržel válku nervů a vrátil se z Itálie do vlasti. Jednalo se o osudovou chybu, nakonec prohrál v bitvě u Zamy a mohl být rád, že Scipio navzdory přání římských senátorů Kartágo nerozbořil.

3| Břeh a potopa

V květnu 2015 slavil tehdejší britský konzervativní premiér David Cameron velké volební vítězství, které mu umožnilo sestavit jednobarevnou vládu. Navíc se stal prvním premiérem od roku 1983, tedy od premiérských časů Margaret Thatcher, který ve volbách posílil. Základ svého triumfu ovšem Cameron postavil na slibu povolebního referenda o setrvání Velké Británie v EU. Jak řekl, tak učinil a pak se nestačil divit, neboť Britové rozhodli k šoku převážné většiny politiků 52 procenty o odchodu z Unie. David Cameron z pozice pro unijního politika rezignoval a teď sleduje z břehu potopu.

4| Lepší vrabec v hrsti

Přestože anglická konzervativní premiérka Theresa May zdědila po svém předchůdci Davidu Cameronovi kromě brexitu pohodlnou parlamentní většinu, rozhodla se, že potřebuje pro svá rozhodnutí ještě větší mandát a vypsala na červen 2017 v rozporu se zdravým rozumem parlamentní volby. Nakonec konzervativci většinu ztratili, když přišli o dvanáct křesel. Navíc musela premiérka opřít svou menšinovou vládu o severoirské, silně protibrexitové unionisty. Její postavení tak lze dnes charakterizovat jako tragikomické.

5| Komplic, nebo blbec…

Bylo pochopitelné, že vzhledem k děsivým ztrátám v první světové válce, ve které přišla Francie asi o 1,7 milionu a Anglie o takřka milion obyvatel, netoužily obě země ve druhé polovině 30. let minulého století po opakování válečného konfliktu. Proto velmoci nereagovaly na obsazení Porýní či zabrání Rakouska. A když v roce 1938 zatoužil Hitler po Sudetech, které byly součástí Československa, premiéři Chamberlain a Daladier mu vyhověli a podepsali hanebnou mnichovskou dohodu. Zatímco Daladier dumal po letech nad tím, zdali se zachoval jako komplic, nebo blbec, pravil Chamberlain po svém návratu do vlasti cosi ve smyslu, že veze mír. Jak se ukázalo záhy, oba se hluboce mýlili.

6| Sám strůjcem svého pádu

Ambiciózní vůdce ČSSD Jiří Paroubek pravil po volbách 2006, že bez jeho strany si vítězná ODS „ani neumyje ruce“. Reagoval tak na volební výsledky, které skončily patem 100:100. Nakonec premiér Topolánek vládu sestavil s pomocí přeběhlíků z řad ČSSD. Od té doby v sobě boss zneuctěné strany živil touhu po pomstě, na jaře 2009 se mu nakonec podařilo Topolánkovu vládu s výraznou pomocí vzbouřených koaličních poslanců z řad ODS a Strany zelených shodit. Navíc se tak stalo uprostřed českého předsednictví EU. Tím ovšem šťastné Paroubkovy dny skončily. Ustavní soud totiž předčasné volby zakázal, v těch řádných na jaře 2010 sice ČSSD zvítězila, vzhledem k mizivému koaličnímu potenciálu však musela přepustit vládu ODS. Strůjce dosud jediného úspěšného svržení vlády nabral kurz směr politické propadliště.