People
16. července 2018 14:35

17 nejvlivnějších deníků světa

Nejvlivnější deníky

Nejvlivnější deníky Zdroj: profimedia.cz

I přes drtivý nástup elektronických médií tištěné tituly příliš nestrádají. Každý den totiž spatří světlo světa přes půl miliardy výtisků některého z deníků. Playboy nabízí miniprofily listů z kategorie „těžké artilerie“.

  1. The Guardian (Anglie) Noviny, které pijí v poslední době mocným krev. Jeho reportéři totiž dopřáli loni v červnu sluchu americkému přeběhlíkovi Edwardu Snowdenovi a nastartovali tak skandál spojený s programem PRISM a odposlechy ze strany americké NSA. V této souvislosti hrozil David Cameron redakci tvrdými odvetnými opatřeními a vyzýval její vedení ke společenské odpovědnosti. Britský premiér se dokonce nechal slyšet, že kvůli The Guardian je Anglie méně bezpečná. Noviny určitě neřadí do kategorie oblíbených ani největší mediální magnát Rupert Murdoch. V roce 2001 totiž stáli investigativci The Guardianu u zahájení vyšetřování, po kterém musel skončit jeho nejsledovanější a především vysoce ziskový bulvární plátek News of The World. Noviny vznikly v roce 1821, do roku 1959 vycházely pod názvem Manchester Guardian. V současnosti vycházejí rovněž v USA a v Austrálii. Tištěný náklad se pohybuje kolem 200 000 kusů. Spolu s online verzí osloví denně takřka devět milionů lidí, což z něj činí třetí nejčtenější titul planety.

    The Guardian

  2. The Times (Anglie) Od roku 1981 je nejznámější britský deník součástí News Corporation mediálního žraloka Ruperta Murdocha. Až do roku 2004 vycházely noviny ve velkém formátu, pak se přizpůsobily vůli čtenářům po skladnější podobě. O dva roky později začala vycházet americká verze Timesů. Jedná se o historicky první deník, který začal vysílat do míst válečných konfliktů své zpravodaje. Mezi nimi byl i nejznámější dvojitý agent všech dob Kim Philby. Muž, který to málem dotáhl na šéfa britské tajné služby MI6 a pak přeběhl v roce 1963 do SSSR, působil v barvách listu jako válečný zpravodaj v době občanské války ve Španělsku. V roce 2012 se The Times postavily jako první list v Anglii za sňatky párů stejného pohlaví. Noviny začaly vycházet v roce 1875 jako The Daily Universal Register, po třech letech změnily název na The Times. Loni činil průměrný náklad 393 978 výtisků.

    The Times

  3. The Financial Times (Anglie) Noviny na růžovém papíře se těší značné prestiži především u odborné veřejnosti. Jak vypovídá název, specializují se na ekonomiku a finance. O post nejvlivnějšího ekonomického periodika planety se Financial Times přetahuje s Wall Street Journal. Vychází ve čtyřiadvaceti zemích světa, celkový náklad se pohybuje kolem 500 000 výtisků. V letech 2000–2012 vycházela rovněž německá verze Financial Times Deutschland. Autorský kolektiv se skládá ze 450 novinářů, z toho 110 působí mimo Velkou Británii. Z politického hlediska jsou noviny flexibilní, v letech 1992–2010 věnovaly svou přízeň labouristům, v posledních volbách podpořily konzervativce.

    The Financial Times

  4. The Sun (Anglie) Další titul z Murdochova mediálního impéria. S nákladem 2,3 milionu je The Sun po Daily Mail druhým nejčtenějším deníkem Albionu, jeho politická „síla“ je však nesrovnatelně vyšší. V roce 1979 list prozřetelně vsadil na Margaret Thatcher, konzervativcům pak noviny „držely palce“ dalších jedenáct let. V souvislosti s The Sun se dokonce traduje, že na premiérskou adresu Downing Street 10 se od té doby nenastěhoval nikdo, kdo by se netěšil podpoře vlivného bulváru. V posledních letech čelila redakce několika kritickým situacím. V roce 2011 obvinil bývalý premiér Gordon Brown noviny z nekalých praktik při zisku informací o nemoci jeho malého syna. Expremiér dokonce tvrdil, že novináři spolupracují při zisku informací s podsvětím. V únoru 2012 bylo zatčeno pět redaktorů The Sun, policie je mimo jiné obvinila z pokusu uplatit strážce zákona. Na rozdíl od sesterského plátku New of the World však The Sun blamáž přežil. A potěšil tak miliony mužů, kteří se od roku 1970 těší na třetí stranu. Na té je totiž vždy neoděná dívka.

    The Sun

  5. China Daily (Čína) V angličtině vydávaný deník se těší velké vážnosti, neboť je považován za „okno do Číny“. Vychází od roku 1981, dnešní náklad se pohybuje kolem 500 000 výtisků. Redakce sídlí v Pekingu, pobočky má ve všech velkých čínských městech, dále pak v New Yorku, Washingtonu, Londýně. China Daily se nebrání „kritice“ všemocné komunistické strany, činí tak ovšem jen v případě jedinců, kteří se odklonili od jediné správné linie. Online webové stránky vycházejí v čínské, anglické a francouzské verzi.

    China Daily

  6. Le Monde (Francie) Deník vznikl na popud válečného hrdiny a prezidenta Francie Charlese de Gaulla v prosinci 1944. Nahradil do té doby vůdčí list Le Temps, jehož redakce měla kolaborovat s fašisty. Le Monde založil Hubert Beuve-Méry, který před vypuknutím druhé světové války působil jako poradce československého ministerstva zahraničních věcí. Levicový deník se v minulosti nevyvaroval některých excesů, například ještě v v 70. letech minulého století nazýval světově proslulého spisovatele a kritika sovětského režimu Alexandra Solženicyna hitlerovcem. V 80. letech deník aktivně podporoval v prezidentské kampani Françoise Mitterranda, socialistům pak věnoval přízeň i v dalších letech. I přes náklad 350 000 kusů se Le Monde ocitl v roce 2010 na pokraji bankrotu. Za 150 milionů dolarů koupila noviny trojice Xavier Niel (internet, erotika), Matthieu Pigasse (bankovnictví) a Pierre Bergé (investice). Noviny zároveň přestali poprvé v jejich historii řídit redaktoři. Média tuto skutečnost komentovala slovy, že realita a kapitalismus konečně dohnaly francouzský tisk.

    Le Monde

  7. Corriere della Sera (Itálie) Podle všeho nejvlivnější italský deník s takřka 360 000 výtisky denně je zároveň největším deníkem na Apeninském poloostrově. Noviny založil v roce 1876 v Neapoli Eugenio Torelli Viollier. V současné době list sídlí v Miláně. Největším konkurentem středolevého deníku jsou La Republica (Řím) a La Stampa (Turín). V minulosti publikovali na stránkách „večerního kurýra“ mimo jiné kontroverzní a později zavražděný režisér Pier Paolo Pasolini či novinářská hvězda Oriana Fallaci.

    Corriere della Sera

  8. Ha’arec (Izrael) První číslo liberálního deníku vyšlo v roce 1918. Dnes vycházejí nejvlivnější izraelské noviny s nákladem 65 000 kusů v hebrejštině a angličtině. Anglická verze se prodává společně s International Herald Tribune, zatímco v USA a Kanadě vychází internetová verze. Ha’arec má světský charakter, hlavní část čtenářů je z řad inteligence, politické a ekonomické elity země.

    Ha’arec

  9. Asahi Šimbun (Japonsko) Japonský liberální deník si můžete koupit dvakrát denně. Dopolední verze do 14 hodin vychází v nákladu sedmi milionů výtisků, večerník má o dva miliony méně. Čtenářská obec se skládá převážně z lidí s vyšším vzděláním. Součástí listu je anglická verze – Asahi Evening News. První číslo vyšlo v roce 1879 v Ósace. V době druhé světové války byl členem redakce také Hotsumi Ozaki, jinak hlavní informační zdroj sovětského špiona Richarda Sorgeho.

    Asahi Šimbun

  10. Frankfurter Allgemeine Zeitung (Německo) Podle mediálních expertů jeden z nejvlivnějších deníků starého kontinentu. Vychází od roku 1949 a je řazen do kategorie liberálně konzervativní. Zároveň však na jeho stránkách nachází prostor pestrá škála autorů různých názorových proudů. Deník neřídí šéfredaktor, ale pět vydavatelů. Až do roku 2007 vycházel prakticky bez obrazového materiálu, výjimky tvořily pouze zlomové události světové historie, například oslavy sjednoceného Německa (1990) či útok na World Trade Centrum (2001). Náklad FAZ se pohybuje kolem 350 000 výtisků, ze všech deníků v Evropě má největší počet zahraničních zpravodajů. V letech 2006 a 2008 byl na jistou dobu zakázán z náboženských důvodů v Egyptě.

    Frankfurter Allgemeine Zeitung

  11. Bild Zeitung (Německo) Bulvární noviny, jinak nejprodávanější deník na území starého kontinentu založil v roce 1952 Axel Springer. Jako zdroj inspirace posloužil anglický Daily Mirror. Původně pravicový deník, mimo jiné po dlouhou dobu neuznávající existenci NDR, měl po bombastickém začátku problémy především na konci šedesátých a začátku sedmdesátých let minulého století. V době studentských nepokojů se postavil jednoznačně na stranu vlády, čímž proti sobě popudil jak radikály, tak levicové intelektuály. Vrchol krize přišel v roce 1972, kdy se sídlo redakce v Hamburku stalo terčem pumového útoku. K akci se vzápětí přihlásila nechvalně proslulá teroristická organizace RAF. Po pádu Berlínské zdi Bild podporoval Helmuta Kohla. Od roku 2000 je redakce v Berlíně. V roce 2012 v rámci oslav šedesátého výročí vzniku Bildu rozeslalo vedení vydavatelství do 41 milionů domácností zdarma speciální výtisk.

    Bild Zeitung

  12. Izvestija (Rusko) V současnosti nejvlivnější ruský deník, náklad tištěné verze osciluje kolem 250 000 výtisků. Od roku 2006 je jeho součástí příloha The New York Times in Izvestija. První číslo vyšlo v revolučním roce 1917. Prakticky až do rozpadu SSSR se jednalo o noviny, které vzorně plnily veškerá propagandistická zadání sovětské komunistické moci. Prakticky stejně je tomu i dnes, kdy je Izvestija hlásnou troubou vládnoucí strany Jednotné Rusko Vladimira Putina. Oficiální politiku Kremlu kritizoval deník snad jen jednou, a to v případě mimořádně nepovedeného zásahu proti teroristům zadržujícím rukojmí ve škole v Beslanu. Brzy nato šéfredaktor skončil. Do roku 2008 byl list součástí Gazprom Media, dnes je vlastníkem petrohradský mediální magnát Jurij Kovalčuk.

    Izvestija

  13. El País (Španělsko) Největší španělský deník s nákladem 350 000 kusů se sídlem v Madridu asi zrovna nemusí bývalý český premiér Mirek Topolánek. Právě tento deník totiž svého času zveřejnil fotografie zachycující expremiéra, jak se nahý promenáduje po trávníku letního sídla tehdejšího italského ministerského předsedy Berlusconiho. Příliš důvodů mít El País v oblibě nemá ani exprezident USA J. W. Bush. Deník kdysi publikoval informace ze schůzky, ve které Bush vysvětloval premiérovi Aznarovi, že pokud Chile, Mexiko a Angola nebudou hlasovat na půdě OSN ve prospěch rezoluce podporující invazi do Iráku, dočkají se odvetných opatření. Deník má krátkou historii, vycházet začal až v roce 1976 po smrti diktátora Franciska Franka. Jsou to první demokratické noviny v historii země. Jeho redakce se v roce 1981 postavila rezolutně proti pokusu o vojenský puč. El País spolupracuje úzce s listy La Republica a Le Monde. V roce 2006 byl společností News Design vyhlášen graficky nejpovedenějším deníkem planety.

    El País

  14. The New York Times (USA) Zřejmě nejznámější americký deník spatřil světlo světa v roce 1857. O čtyři roky později na základě čtenářské poptávky po zprávách z bojišť občanské války začal vycházet i v neděli. Dnešní náklad se pohybuje v rozmezí 1,1 až 1,6 milionu výtisků, online verze funguje od roku 2008 a patří mezi nejsledovanější v zemi. Po dobu existence listu získali jeho novináři přes sto Pulitzerových cen. Poprvé se tak stalo v roce 1918 za sérii článků z bojišť první světové války. V roce 1971 proběhl soud USA versus The New York Times. Vláda tehdy list obvinila ze zveřejnění tajných informací o záměrném zkreslování situace ve Vietnamu. Nejvyšší soud o rok později rozhodl, že zákaz publikování některých článku ze strany vlády odporuje americké Ústavě. V roce 2004 se vedení redakce omluvilo čtenářům za to, že se nechalo zmást vládou prezidenta Bushe a rezignovalo na patřičnou investigativní aktivitu v otázce existence iráckých zbraní hromadného ničení.

    The New York Times

  15. USA Today (USA) Po Wall Street Journal je USA Today s 1,8 milionu prodaných výtisků druhým nejčtenějším deníkem v USA. Jeho založení se datuje do roku 1982. Přestože se nejedná vyloženě o bulvární list, na rozdíl od serióznější konkurence vsadili majitelé na odlehčený styl, kratší texty a výraznější titulky. Díky odvážné grafice se v souvislosti s USA Today hovoří o „televizi na papíře“. Za komerční úspěch vděčí list také revolučnímu pojetí distribuce, koupit ho můžete například v síti rychlého občerstvení McDonald’s. Během olympiády v Soči noviny vychválily oblečení našich olympioniků, prý patřilo k nejhezčím.

    USA Today

  16. The Wall Street Journal (USA) Nejvlivnější ekonomický deník v Americe vychází šestkrát týdně. Loni činil jeho auditovaný náklad 2,4 milionu kusů, což z něj činí nejčtenější noviny v zemi. Jak ukázaly výsledky rozsáhlého průzkumu, 60 procent čtenářů se rekrutuje z řad top managementu, průměrný roční příjem čtenáře je 191 000 dolarů. Noviny začaly vycházet v roce 1889 a na svém kontě mají 34 Pulitzerových cen. V roce 2007 se stal majitelem Wall Street Journal Rupert Murdoch, do koupě investoval pět miliard dolarů. Od té doby se musel list vyrovnat s několika obviněními o ovlivňování obsahu a obchodní strategie ze strany majitele. V současné době zaměstnává v 51 zemích světa přes 2000 novinářů. Mezi reportéry patřil i Daniel Pearl, kterého v roce 2001 unesli a popravili teroristé z al Kaída.

    The Wall Street Journal

  17. The Washington Post (USA) Deník se zapsal nesmazatelně do dějin žurnalistiky v roce 1972, kdy jeho reportéři Bob Woodward a Carl Bernstein zveřejnili informace o aféře Watergate. Ty pak vedly k odstoupení prezidenta Richarda Nixona. The Washington Post získal 47 Pulitzerových cen. V roce 2013 list koupil za 250 milionů dolarů miliardář Jeff Bezos. Noviny vyšly poprvé v roce 1877. V roce 1933 zkrachovaly, v konkurzu se stal jejich majitelem Eugene Meyer. V letech 1969–2001 šéfovala redakci legendární Katharine Graham. Energická dáma se stala jednou z hlavních postav aféry Watergate, když ustála veškeré politické tlaky a podržela své investigativní reportéry. V roce 1980 nabourala do té doby nezpochybnitelnou prestiž listu reportérka Janet Cook. Nejdřív dostala za svůj příběh o dlouhodobě závislém s názvem Jimmyho svět Pulitzerovu cenu. Pak ale vyšlo najevo, že si celou story vymyslela. Z redakce Postu pak měly uniknout informace o románku prezidenta USA Baracka Obamy se zpěvačkou Beyoncé.

    The Washington Post

Vybrali jsme pro vás

Populární témata

Nejlepší filmy 2022 Nejlepší horory TV program Změna času Partie Počasí Kdy budou volby Mafia Auto – katalog 7 pádů Honzy Dědka Partička Svařené víno Tatarák podle Pohlreicha Filmy od Marvelu Aloe vera Pěstování lichořeřišnice Výpočet ascendentu Tvarohové knedlíky Nejlepší palačinky Švestkový koláč
O FTV Prima Management Volná místa Press Reklama Castingy a výzvy HbbTV Kontakty Podmínky užívání Zpracování osobních údajů Cookies Nápověda Vlastník FTV Prima spol. s r.o. Redakce Nastavení soukromí
App Store Google Play
© FTV Prima spol. s r.o.