13 nejvlivnějších osobností všech dob

1. Aristoteles (Řecko, 384 př. n. l.–321 př. n. l.)

Světový filozof číslo jedna, spoluzakladatel mnoha věd, který dodnes ovlivňuje náš život. Kromě toho vychoval jednoho z největších válečníků historie Alexandra Makedonského. Aristotelova věta, že i myšlení škodí zdraví, přežila tisíciletí.

2. Marilyn Monroe (USA, 1926–1962)

Když v roce 1953 řešil zakladatel dosud nejslavnějšího pánského magazínu na světě Hugh Hefner problém první obálky Playboye, jeho rozhodnutí padlo na blonďatou divu Marilyn. Lépe si snad Hef nemohl vybrat, sexuální revoluce byla odstartována.

3. Bill Gates (USA, 1955)

Ve třetím ročníku se ještě přednedávnem dlouhodobě nejbohatší muž planety rozhodl opustit Harvard a dal se na byznys. Dobře udělal, neboť, jak kdysi řekl, Microsoft měl v minulosti mnoho soupeřů, které dnes najdete jen v muzeích.

4. Gregory Pincus (USA, 1903–1967) + Min Chang (USA, 1908–1991)

Tato dvojice s pomocí průkopnice plánovaného rodičovství Margaret Sanger a bohaté mecenášky a sufražetky Catherine McCormick vyvinula první antikoncepční pilulky. Jejich princip spočívá v simulaci stejného hormonálního stavu jako u těhotných.

5. Leonardo da Vinci (Itálie, 1452–1519)

Nekorunovaný, ale všeobecně uznávaný král renesance. Malíř, architekt, sochař, přírodovědec, hudebník, spisovatel, vynálezce. V letech 1503–1506 namaloval jeden z nejslavnějších obrazů všech dob, Monu Lisu. Jeho věta o tom, že nemá cenu nic vysvětlovat, protože přátelé to nepotřebují a nepřátelé stejně neuvěří, neztrácí na síle ani po staletích.

6. Albert Einstein (Německo, 1879–1955)

Podle mnohých největší vědec 20. století. V roce 1999 zvolil magazín Time Einsteina osobností století. Bez jeho obecné teorie relativity z roku 1915, ve které se praví: „Hmota říká časoprostoru, jak se má zakřivovat, a časoprostor zase říká hmotě, jak se má pohybovat,“ by nebylo družic, satelitů či GPS.

7. Isaac Newton (1643–1727)

Jeho kniha Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica z roku 1687 položila základy klasické mechaniky a je považována za jednu z nejdůležitějších knih v historii vědy. Na dotaz, čím to, že dosáhl tolika geniálních objevů, fyzik, matematik, astronom, alchymista a teolog v jedné osobě odpověděl, že se tak stalo v důsledku přemýšlení.

8. Sigmund Freud (Rakousko-Uhersko, 1856–1939)

Rodák ze severomoravského Příboru, nejčastěji citovaný psycholog minulého století. Autor psychoanalýzy a pojmů, jako Oidipův komplex. Na základě jeho zkušeností vznikla lokální anesteziologie s pomocí kokainu. Jako první uznávaný vědec přišel s teorií, že sex je pro člověka důležitý nejen za účelem reprodukce, ale i pro duševní pohodu a zdraví. Svatá pravda.

9. Galileo Galilei (Itálie, 1564–1642)

Díky songu skupiny Kabát Opilci v dějinách svého času nejoblíbenější vědec mezi dospívajícími českými rockery. Jeden z tvůrců vědecké revoluce, astronom, filozof a fyzik toho dokázal mnohem víc, než že po konstatování skutečnosti, že nepadá nahoru, zjistil, že Země bude asi přitažlivá a přece se točí. Jeho osobnost trefně vystihují citáty o tom, že „víno je světlo spojené s kapalinou,“ a „nikdy nepotkal nikoho tak hloupého, aby se od něj něčemu nepřiučil“.

10. Kryštof Kolumbus (Itálie, 1436–1506)

Námořník z Janova, který vyplul ze Španělska a až do smrti byl přesvědčen, že v roce 1492 neobjevil Ameriku, ale západní cestu do Indie. Díky němu má svět mimo jiné blues, atomovou bombu, kokakolu, Hollywood, drsnou detektivní školu, rokenrol, kečup, Silicon Valley… A hlavně Playboy…

11. Michael Jackson (USA, 1958–2009)

Při vší úctě k Elvisovi a Beatles, nejvlivnějším muzikantem všech dob je Michal Jackson. Pokud někdo pochybuje, ať zkusí prodat 110 milionů alb, jako se to Michaelovi povedlo albem Thriller v roce 1982, které jako první ovládlo současně hitparády v USA i ve Velké Británii.

12. Charles Darwin (Anglie, 1809–1882)

Zakladatel evoluční biologie. Jeho celoživotní dílo, velmi zjednodušeně napsáno, vychází z toho, že organismy se postupně přizpůsobují změněným podmínkám a přežijí jen ti, kteří se zvládnou nejlépe adaptovat. Ve spise O původu člověka a pohlavním výběru (1871) připustil, že lidé a opice mají společného předka.

13. Ester Ledecká (Česko, 1955)

Je pravda, že první dívka na světě, která dokázala vyhrát na jedné olympiádě dvě zlaté medaile v různých disciplínách, zatím nedosáhla věhlasu ostatních osobností, nicméně co není, může být. Je totiž všeobecně známo, že v případě Ester není nic nemožné.