návrat zpět
Co hledáte?
Smazat

reklama

reklama

Autor: Orlenov CC BY-SA 4.0
People

10 největších dobyvatelů všech dob...

Vydáno: 24.11.2020
Jak pravil římský státník a filozof Marcus Tullius Cicero: Dokonalý vojevůdce musí mít tyto čtyři vlastnosti: znalost vojenských záležitostí, statečnost, autoritu a štěstí. Deset nejslavnějších dobyvatelů historie splňuje předpoklady bezezbytku.
  1. Čingischán
    1162–1227
    O největším dobyvateli všech dob pojednává text v tištěné verzi Playboye. Jen netuším, proč je vzhledem k Čingischánově nezpochybnitelné historické velikosti slovo Mongol považováno za hanlivé. Například velvyslanec Mongolska při OSN si na začátku měsíce oficiálně stěžoval na podle jeho názoru urážlivý a rasistický výrok pilota formule 1 Maxe Verstappena, který po vzájemném kontaktu při Grand Prix Portugalska nazval viníka incidentu Lance Strolla právě Mongolem. Za tento výraz se dostalo panu velvyslanci ze strany Verstappenova chlebodárce, společnosti Red Bull, omluvy.
       
  2. Alexandr Veliký
    356–323. př. n. l.
    Podle všeho jediný vojevůdce, který neprohrál jedinou bitvu. Zatímco jeho otec podrobil své vůli řecké městské státy, vyrazil syn Alexandr, známý též jako Makedonský, na východ. Během jedenácti let lítých válečných konfliktů dobyl perskou říši, Anatolii, Sýrii, Fénicii, Judeu, Egypt, Mezopotámii, Írán a Střední Asii (Kazachstán, Turkmenistán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán). Zemřel před plánovaným ovládnutím Arabského poloostrova.
       
    Autor: Jean-Simon Berthélemy
  3. Tamerlán
    1336–1405
    Bojovník, který, ač sám vyznavač islámu, se snažil obnovit slávu Mongolské říše, což se mu nakonec v podstatě povedlo. Svými výboji vytvořil Tímúrovskou říši rozkládající se na území dnešního Íránu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a Afghánistánu s hlavním městem Samarkand. Ve srovnání s Tamerlánem byl Čingischán, za jehož potomka se dobyvatel prohlásil, lidumil. Podle historiků padlo Tamerlánovým výbojům za oběť 17 milionů lidí, což se rovnalo pěti procentům tehdejší celosvětové populace.
       
  4. Attila
    406–453
    Válečník zvaný Bič boží byl králem hunské říše, která se rozprostírala ve Střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě. Za jeho vlády (asi v roce 430) založili Hunové v Evropě krátce fungující říši zahrnující území od Volhy až k římským hranicím na Rýnu. Svými výboji zapříčinil stěhování národů. Dobytá území nejdříve vydrancoval a poté po místních obyvatelích požadoval permanentní výpalné. Rok před svou smrtí uzavřel víceméně barbar Attila mír s papežem Lvem I.
       
    Autor: Eugène Delacroix
  5. Karel Veliký
    742–814
    Franský král a první středověký císař. Měl pět legitimních žen a čtyři družky, přes toto nesporné vytížení vedl po tři desítky let výboje, kterými značně rozšířil území franského státu. Rozkládal se na území dnešní Francie, Německa, Nizozemska, Belgie a Švýcarska, k tomu nutno přičíst část Itálie, Rakouska, Polska a Španělska. Franská říše se stala nejsilnější mocností západní části kontinentu a tvořila protiváhu východní byzantské říše.
        
    Autor: Albrecht Dürer
  6. Thutmose III.
    1486–1425 př. n. l.
    Faraon zvaný Dobyvatel, za jehož panování dosáhl Egypt historicky největšího rozmachu. Během svého panování absolvoval celkem sedmnáct vojenských tažení, po kterých se mu podařilo ovládnout oblast Předního východu, tedy Sýrii, Palestinu, Fenícii, Malou Asii, Mezopotámii, Íránskou vysočinu a Arábii.
       
  7. Ašóka
    304–232 př. n. l.
    Indický panovník a velký zastánce buddhismu. Ještě předtím, než se stal rigidním vyznavačem náboženství vyznávajícího nenásilí, nechal při dobývání Kalingy pobít pár set tisíc lidí. Na druhou stranu získal tímto nemilosrdným válečným aktem území vedoucí do jižní Indie. Podle některých historických pramenů nechal Ašóka v boji o indický trůn povraždit všechny své bratry, verze o mnohonásobné bratrovraždě však nebyla nikdy historicky doložena.
       
    Autor: Photo Dharma CC BY 2.0
  8. Kýros II. Veliký
    580–529 př. n. l.
    Během necelých tří desítek let vybudoval zakladatel perské říše na svou dobu nebývalé impérium, táhnoucí se od Bosporu k hranicím s Egyptem a Perským zálivem. Součástí říše byl i dnešní Afghánistán. Mistr kombinace síly a vyjednávání, ideál osvíceného vojevůdce schopného naklonit si na svou stranu i obyvatelstvo dobytých území.
       
  9. Čchin Š’-chuang
    259–210 př. n. l.
    Vojevůdce, který nejdřív porazil na hlavu všechny válčící státy, aby poté sjednotil Čínu, za což se mu dostalo v roce 221 př. n. l. postu prvního čínského císaře. Všechny zdi sjednotil do Velké čínské. Autokrat preferující vysoké daně přežil několik atentátů, osudnou se mu paradoxně stala ochutnávka elixíru nesmrtelnosti.
        
  10. Gaius Iulius Caesar Octavianus
    63 př. n. l.–14 n. l.
    První císař římské říše, který sice obnovil republiku a formálně přenechal vládu římskému senátu, leč vládl s pomocí doživotních pravomocí a zejména vojenských legií, které měl pod svou kontrolou. Vojenskými výboji rozšířil říši o území na Balkáně a v dnešním Španělsku, jedinou prohru utrpěl v boji s Germány vedenými náčelníkem Arminiem v Teutoburském lese.
      
    Autor: Vatican Museums

(Článek Čingischán: Velký dobyvatel, chlípný milenec i vystrašený kluk na útěku je součástí prosincového čísla Playboye)  

Související témata: vojevůdce , dobyvatel , bitva , válka , vojenství , hitparáda , Playboy 12/20 , historie , Čingischán