Jak pravil kdysi irský dramatik George Bernard Shaw, žádná láska není tak opravdová jako láska k jídlu. Podle známého australského nutričního terapeuta a autora devíti specializovaných kuchařek Lukeho Hinese rovněž existuje přímá souvislost mezi skladbou jídelníčku a psychickým stavem.
Na první pohled se nejedná o nic nového, neboť drtivé většině populace, vegany a vegetariány nevyjímaje, musí rituál spojený s konzumací jídla přinášet maximální možné potěšení. Jak ovšem dodává Luke v rozhovoru pro server manofmany.com, není jídlo jako jídlo, neboť prokazatelně existují potraviny zvyšující pocit duševní pohody.
Střeva jako druhý mozek
Zároveň ovšem Luke Hines připouští, že přestože existuje přímá úměra mezi kvalitou potravin a duševním zdravím, na tom, jak jsme schopni si užívat jídla, se podepisují faktory jako stres, genetika, pracovní vytíženost. Proces vylepšení nálady prostřednictvím potravy je nezbytné zahájit regulací hladiny cukru v krvi, neboť zběsilý pohyb cukru ve smyslu nahoru dolů rovná se euforie versus deprese. Kromě toho se na nevalném psychickém stavu každého jedince podepisuje nedostatek zinku, železa, vitaminu B, hořčíku, vitaminu D a omega-3 mastných kyselin.
Nutriční terapeut je navíc přesvědčen o vlivu střevního traktu na psychický stav každého jedince. „Nevhodná strava ovlivňuje činnost střev, přitom střeva plní roli druhého mozku. Existují studie o vlivu střevní mikroflóry na neuroplasticitu, oxidační stres neboli nerovnováhu mezi oxidanty a antioxidanty a chronickými záněty,“ říká.
Luke Hines
Luke Hines
SILNÁ PĚTKA
Hořká čokoláda
Takřka superpotravina je bohatá na mnoho prvků podstatně vylepšujících psychický stav, jako je kofein či theobromin. Obsahuje rovněž N-Acylethanolamin, který chrání buňky, mírní následky stresu, má protizánětlivé a antivirotické účinky. Kromě toho jsou součástí hořké čokolády flavonoidy vyznačující se kladným vlivem na lidský organismus, zejména na cévy, když zvyšují průtok krve do mozku.
Mastné ryby
Omega-3 mastné kyseliny patří do kategorie esenciálních tuků, které lze získat pouze prostřednictvím stravy, tělo není schopno jejich samostatné produkce. Ideálním zdrojem jsou losos, tuňák křídlatý, případně makrela a jiné ryby obsahující EPA a DHA. V prvním případě se jedná o kyselinu podporující snižování hladiny „špatného“ cholesterolu LDL, kromě toho působí pozitivně na kvalitu cév a má protizánětlivý efekt. Pod zkratkou DHA se pak skrývá kyselina důležitá pro správnou činnost buněčných stěn, zraku, nervového a kardiovaskulárního systému. Má velký význam pro paměť a rozvoj mentálních funkcí. Podle výživových specialistů by měl každý dospělý člověk konzumovat alespoň 250 až 500 mg kyselin EPA a DHA denně.
Fermentované potraviny
Fermentace rovná se dění, během kterého se přeměňují organické látky, nejčastěji sacharidy, za účasti mikroorganismů a jejich enzymů na látky energeticky chudší. Procesem fermentace vznikají například vitamin C, omega-3NMK, probiotika, vitamin K2. Mezi nejznámější zástupce fermentovaných potravin patří jogurty, kefíry, sýry, tvaroh, kysané zelí, kvašená zelenina. Veškeré živé mikroorganismy podporují „zdravé“ bakterie ve střevech. Zároveň zvyšují hladinu serotoninu neboli neurotransmiteru ovlivňujícího náladu, reakci na stres, chuť k jídlu, libido. Až 90 procent serotoninu, který rovněž upravuje imunitní systém, reguluje geny a přes bloudivý nerv vysílá zprávy do mozku, je produkováno prostřednictvím střevního mikrobiomu.
Banány
Obsahují vysoký obsah vitaminu B6, syntetizujícího pocitové neurotransmitery, jako serotonin a dopamin, který v jistých částech mozku umožňuje přenos impulzů. Jeden velký zralý banán obsahuje 16 gramů cukru a 3,5 gramu vlákniny. Po spárování s vlákninou se cukr postupně uvolňuje do krevního řečiště, což se rovná stabilizaci hladiny cukru v krvi a lepší kontrole nálady. Banány se zelenou slupkou jsou vynikajícím zdrojem prebiotik neboli složky, která je pro tělo nestravitelná. Jedná se o komplexní sacharidy, které se ale nevstřebávají a nemetabolizují. Prebiotika rovněž slouží jako potrava probiotickým bakteriím.
Borůvky
Na psychický stav má pozitivní vliv rovněž konzumace borůvek, jinak přebohatého zdroje antioxidantů a fenolických sloučenin, které hrají zásadní roli v boji proti oxidačnímu stresu. Dále borůvky obsahují vysoký obsah antokyanů, přírodních barviv obsažených v barevných odrůdách ovoce, které jsou silným a úspěšným bojovníkem proti volným radikálům. Byly vypracovány studie, podle kterých přináší strava bohatá na antokyany o 39 procent nižší riziko deprese. Mimochodem, borůvky patří do skupiny plodů, které je lepší kupovat mražené.