Nejdražší káva: za vším hledej slona

Podle údajů německé společnosti Statista se očekává, že globální trh s kávou letos překročí hranice 36,6 miliardy dolarů. Covid-19 byznysu s ceněnou komoditou tedy až tak moc neuškodil. Zatímco loni se totiž podle International Coffee Organization prodalo v dubnu 11,7 milionu žoků (1 žok = asi 60 kg), letošní prodej činil 10,82 milionu žoků. Pravda, jedná se o pokles, stalo se tak však v důsledku uzavření nemalé části kaváren. Standardní roční prodej kolem 150 milionů žoků kávy by neměl být narušen. Zpráva o důsledcích koronavirové pandemie na byznys s kávou ovšem poukazuje na skutečnost, že nemalá část zhruba pětadvaceti milionů producentů se rekrutuje z drobných zemědělců neschopných adekvátně reagovat na větší cenové výkyvy.

Arabica versus robusta

Káva pochází ze dvou druhů kávovníků – arabica a robusta, podíl na trhu tvoří asi 60:40. Kávovníky jsou velmi citlivé na počasí, světlo a vodu. Arabica, která se vyznačuje ve srovnání s robustou menším obsahem kofeinu a jemnější chutí, se pěstuje v subtropickém i tropickém pásu, nemá problém ani s vyššími nadmořskými výškami. Robustě se daří naopak v teplejším klimatu a v nížinách. Káva vzniká pražením kávových semen. Největšími světovými producenty jsou Brazílie, Vietnam, Kolumbie, Indonésie a Etiopie. Mezi dovozci hrají prim EU, USA a Japonsko. Přestože je v Číně stále populárnější čaj, konzumace kávy v nejlidnatější zemi světa strmě roste.

Káva je komodita veřejně obchodovatelná na burzách, děje se tak převážně formou futures kontraktů. Jedná se o dohodu dvou stran o směně určitého množství konkrétní komodity v předem určené kvalitě za předem stanovenou cenu k předem stanovenému budoucímu datu dodání. Hlavní měrnou jednotkou kávy jsou libry, jeden kontrakt představuje 37 500 liber, což se rovná 17 tunám. Velkou část světové produkce kávy skupují společnosti Nestlé, Procter & Gamble, Sara Lee a Kraft.

Cenu kávy ovlivňuje kromě počasí rovněž politická stabilita konkrétní země. Je kotována v amerických dolarech.

Nejdřív cibetky

Byť v případě kávy můžeme hovořit o nápoji z kategorie lidových, má cenové vrcholy. Vůbec nejvýš stojí Black Ivory Coffee. Od roku 2012 se jedná o nejdražší kávu světa, balení 35 gramů vyjde asi na 200 dolarů. Na ceně se podepsal především poněkud netradiční způsob výroby, se kterým začal na počátku tisíciletí v Kanadě experimentovat nadšenec Blake Dinkin. V roce 2002 opustil zemi javorového listu a vyrazil do Etiopie, kde hodlal proniknout do tajů výroby cibetkové kávy. Jak napovídá název, jedná se o kávu, která se zpracovává z trusu oviječe skvrnitého neboli cibetky žijící v Asii, Africe a v jižní Evropě. V letech 2003 a 2004 přišla epidemie koronaviru SARS a právě cibetky patřily mezi možné přenašeče. „V té době se jednalo o katastrofu, nebylo na čem postavit marketing,“ řekl Blake Dinkin v rozhovoru pro www.vice.com.

Těžké začátky

Kanaďan však nesložil zbraně a hledal jiné zvíře, výběrem prošli hroši, nosorožci, žirafy, krávy a buvoli. Nakonec narazil na příběh o slonech, kteří během sucha požírali kávové bobule. Po návratu do Toronta přesvědčil vedení zoologické zahrady, aby ho nechalo provést experiment, během kterého sloni konzumovali krmnou směs z banánů a rýžových otrub s obsahem kávových bobulí. „Myslel jsem, že to bude mnohem snazší. Dáme slonům dobrou kávu, a to, co vyjde ven, očistíme, semeleme a můžeme pít. První vzorky nás ovšem vrátily do reality, byly prakticky nepoživatelné,“ vzpomíná Blake Dinkin na časy těžkých začátků. Po sérii pokusů, které se vesměs minuly účinkem, získal titul MBA a hodlal se věnovat jiné práci.

Slon versus manželka

Nakonec ale jednoho dne vyrazil za slony do Indonésie. V březnu 2012 se konečně dostavil výsledek v podobě jedinečné kávy s chutí tmavé čokolády, sladu, koření a trávy. Blake pak začal shánět místo pro realizaci svého projektu. Jako ideální destinace se od počátku jevilo Thajsko, kromě slonů se totiž v království pěstuje velmi povedená thai arabica. „Opět těžké začátky. Neuměl jsem slovo thajsky, majitelé slonů, považovaných za posvátné zvíře, pro změnu nehovořili anglicky. A tlumočník nebyl zase schopný vysvětlit můj záměr,“ konstatuje Blake. „Přitom hodnota jednoho slona je 30 tisíc dolarů, což představuje pro majitele hotové jmění. Slon má pro mnoho z nich větší hodnotu než vlastní manželka. Musel jsem majitelům donekonečna vysvětlovat, že kávové boby nepoškodí zažívací a vylučovací trakt, vědecké analýzy jim vůbec nic neříkaly. Mnohem víc je oslovila představa, že slon jim za konzumaci a vyměšování vydělá ročně 3600 dolarů.“

Ruční práce

Nakonec se přesvědčovací mise podařila a Blake Dinkin založil v Thajsku sloní farmu s názvem Golden Triangle Asian Elephant Foundation. Výrobou nejdražší kávy světa pověřil tři desítky slonů. Každý z tlustokožců spořádá denně v krmných směsích 32 kilogramů kávových bobulí thajské arabiky, aby po patřičné době vrátil prostřednictvím trusu kilo kávových zrn vhodných k dalšímu zpracování. Zrnka kávy se vybírají ručně. Kouzlo procesu spočívá v tom, že enzymy pracující ve sloním žaludku zbavují kávové plody hořké chuti, káva pak má jemnější chuť. Loňská produkce Black Ivory Coffee činila 1509 kilogramů. Navíc se koupě, případně její konzumace v některém z vybraných pětihvězdičkových hotelů rovná podpoře nadace Zlatého trojúhelníku, která se stará o bezprizorné slony.