Kterak uspět v boji bez pravidel

K tomu, aby se jinak mírumilovný člověk ubránil na ulici, případně v restauračním zařízení či na hasičském plese agresorovi, není potřeba být boxer, případně bijec MMA. Stačí vypilovat jeden kop, stejný počet úderů a držet se pravidel.

První rána vyhrává

Začněme pravidly. V první řadě je nutné vyhodnotit sílu soupeře. Většinou platí životní praxí ověřené, že pes, který hodně štěká, asi nekouše. Pravděpodobnost, že by se do bitky s na první pohled neškodným amatérem pustil člověk bojových umění či sportů znalý, je víceméně minimální. Na druhou stranu můžou i v tomto ohledu existovat výjimky potvrzující pravidlo. Ale ani v takovém případě není nutné předem skládat zbraně.

Pokud vyhodnotíte, že je fyzický střet nevyhnutelný, je nejlepší vsadit na první a rozhodující ránu s tím, že v jednoduchosti je síla. Dlouhé vedení boje, i minuta umí být někdy fakt strašně dlouhá, vyžaduje značné fyzické úsilí a jisté taktické schopnosti.

Cíl: holeň a koleno

Zatímco vyznavači klasických bojových umění budou nejspíš ohrnovat nos, je to mimořádně efektivní způsob rozhodnutí souboje během několika málo vteřin. A přestože v mé rodné Ostravě platilo v rámci pouličních a tancovačkových bitek pravidlo: kopni ho do kulí, až se vybulí, holeň či koleno představují snazší a v konečném důsledku efektivnější terč. Navíc je kop do našich intimních partií spojen s nebezpečím zachycení nohy soupeřem a ztrátou stability, rovnající se následné nakládačce. Přestože trefa do varlat opravdu bolí, ne vždy soupeře definitivně vyřadí z boje. Na druhou stranu, správně realizovaný kop do holeně (špičkou či hranou nohy), případné prošlápnutí, či dokonce proskočení kolena, definitivně neutralizuje sebevětšího, svaly napumpovaného tvrďáka. Bolest s úspěšným kopem spojená je totiž opravdu stěží popsatelná. Čas nezbytný k vyrovnání se s bolestí vám umožní soupeře buď dorazit, nebo zmizet. Jako nejsnazší a zároveň nejvíc efektivní je varianta trefy přední nohy soupeře. Vzhledem k tomu, že zlomit lýtkovou či bércovou kost, případně otočení kolena je relativně snadné a rovná se celoživotním následkům, doporučuji užívat pouze v případě krajní nouze.

Cíl: brada a nos

V takovém případě je třeba silnější rukou pečlivě natrénovat úder zvaný zadní direkt. Zatímco ve standardním boxu se jedná o finální úder, který většinou zakončuje sérii předchozích ran, na ulici či v hospodě je to jinak. Použití direktu ze zadní ruky je ovšem nezbytné pečlivě natrénovat, viděl bych to klidně na tisíc ran do boxovacího pytle. Jedná se totiž o vysoce účinný a devastující úder, pokud se ale netrefíte první ranou, vaše šance na další úspěch v bitce klesají na minimum. Navíc při neschopnosti sevřít správně pěst, hrozí zlomenina zápěstí, čehož jsem byl svědkem. Na druhou stranu, v případě úspěšné rány do brady, které říkají boxeři nikoli neprávem „skleněná“, máte jistotu trefy nervu trigeminus, který ovlivňuje motorické funkce. Pokud nejde sok rovnou k zemi, jeho další úspěšné účinkování v souboji je vysoce nepravděpodobné. Stejné je to i při trefě do nosu, kterou navíc dostkrát provází efektní krvácení.