Havana: pijte, kuřte, zapomeňte na sex a rikše!

Hodně dobrá putyka

Vyhlášený bar Monserrate je kubánská putyka v tom nejlepším možném slova smyslu. Doutník Cohiba velikosti Churchill a neznámého původu pořídíte za dvě pesa cubano convertible (CUC = 1 USD) hned u dveří, výživné mojito vyjde na 3,50 CUC. Místní kapela hraje skvěle. Vzhledem k tomu, že během hodiny snad desetkrát někdo vyskočil a zasalutoval, jsou texty asi o hrdinných revolucionářích. Příjemným šokem je čistota toalet.

Pařížské mýtné

Vzhledem k tomu, že se letí z Paříže a místní personál pracující na letištích úseku přepravy bagáže je znám svou zvědavostí a náklonností k doutníkům, doporučuje se při zpáteční cestě dát na kufry spíš symbolický zámek a na snadno dostupné místo umístit krabici doutníků. Tím předejdete tomu, že vám „bagážista“ rozpárá zavazadlo. Učinil jsem tak a můj kufr dorazil do Vídně sice bez zmiňované krabice, nicméně vcelku. Někteří moji spolucestující to štěstí neměli.

Tvrdí se, že vzhledem k tomu, že z Kuby lze vyvézt legálně pouze 50 kusů doutníků (co nakoupíte v letištním obchodě, se řeší až v cílové destinaci), je při větším objemu kuřiva vhodné umístit do pasu dvacetidolarovou bankovku. Hoch, který mě měl v době mého havanského pobytu na starosti, mi to rozmluvil. Na letištích prý pracují na místní poměry velmi dobře placené a prověřené kádry, kterým dvacka dolarů určitě nestojí za ztrátu místa. Na druhou stranu, pakliže nehodláte vyvézt kufr plný krabic kuřiva, přimhouří kubánští celníci oči. V případě mých čtyř krabic se tak stalo.

Rikše se vyhněte obloukem

Pokud vás osloví dva hoši na bicyklu s vozíkem s tím, že vás svezou po staré Havaně, jděte dál. Původní cena se totiž ve většině případů navýší z původních pěti CUC až o pětinásobek. Vzhledem k tomu, že chlapci jsou dva, odvolávat se na původní dohodu je marné, odmítnout zaplatit se nedoporučuje. Místní strážci pořádků, kterým majitelé rikši odevzdávají desátek, totiž stojí z pochopitelných důvodů na straně krajanů.

Kvalitní dlouhý kouř

V baru můžete koupit kusovky, po zapálení prvního z doutníků máte jistotou, že se záhy objeví místní zprostředkovatel nákupu ve velkém. Vzhledem k tomu, že jsem byl dvojicí německých turistů ujištěn o jeho serióznosti, vyrazil jsem na nákup. Transakce se uskutečnila v mokrém bytě chátrajícího činžáku, jeden z pokojů byl přecpán krabicemi s doutníky všech možných značek. Cena za krabici s pětadvaceti kusy byla jednotná – 45 CUC. Doporučují mít u sebe bankovky nižších nominálních hodnot. Místní nemají pochopitelně nazpátek. Přesto v tomto případě platí, že kvalita je za mimořádně příznivou cenu.

Kdo uteče, vítězí

Pokud jedete na Kubu s vidinou sexu, vězte, že existují mnohem příhodnější destinace. V první řadě je prostituce na ostrově svobody zakázána, představa, že dostanete děvče z baru do hotelového pokoje, tedy na území, které máte pod kontrolou, je iluzorní. Po seznámení vám dívka navrhne, že byste mohli detaily dohodnout v blízké restauraci. V ní spořádá kus masa z Uruguaye a pár koktejlů. V té chvíli jste v tom za takových čtyřicet CUC. Následuje odvoz na místo činu spřáteleným taxíkářem. Dalších 40 CUC. Na místě se dozvíte, že vzhledem k tomu, jak moc je na Kubě všechno drahé, se během cesty cena navýšila na trojnásobek, tedy na 150 CUC. Pokud kývnete, jdete do domku, ve kterém si za dalších 10 CUC, koupíte kondom. Pak půlhodinu čekáte, až matka odvede děti z pokoje, ve kterém má probíhat česko-kubánské sexuální sblížení. Nakonec se dozvíte, že cena byla dohodnutá za sex, nikoli za pronájem pokoje, takže je nutno dalších 50 CUC připlatit. V té chvíli si spočítáte, že vás akce vyjde na 290 CUC + odvoz na hotel. Oželte proto ztráty a zmizte. Do hry totiž může vstoupit poplatek za koupelnu (rozuměj kýbl s vodou).

Pozor na americké koráby

Za zhruba 10 CUC vás dopraví hotelový taxík asi do 20 km vzdáleného centra. Cesta zpět bývá o pět CUC dražší. Pozor na taxikáře hovořící nápadně dobrou angličtinou, případně ruštinou, údajně se jedná o absolventy sovětských vysokých škol, kteří si přivydělávají zpovídáním turistů a informace poskytují dál. Poznáte je snadno, většina z nich má na místní poměry luxusní taxíky značky Hyundai. Pokud je vámi plánovaná trasa delší než pět kilometrů, nenechte se zlákat majiteli kdysi luxusních amerických silničních lodí. Platí se totiž předem a existuje velká pravděpodobnost, že uprostřed cesty dojde palivožroutu benzin. Většinou se tak stává v blízkosti čerpací stanice, majitel vozu nemá dostatečný obnos a vyžaduje spoluúčast.

Rum na každém kroku

V Havaně jsem dokonce narazil na obchod velikosti supermarketu, jedna polovina byla plná rumu, druhá místní koly. Bohužel možnost pořídit obrazovou dokumentaci mi byla odepřena. Proto mě pobavila i potěšila informace z prosince 2016, podle které hodlá Kuba splácet svůj dluh Česku dodávkami rumu, jedná se v přepočtu o sedm miliard korun. Server BBC při této příležitosti odhadl, že pokud Česko nabídku přijme, bude mít zásoby rumu na sto let.

(Článek o Kubě jako o muzeu veteránů pod širým nebem čtěte v říjnovém Playboyi)