V říjnovém čísle mimo jiné svou práci válečné reportérky popisuje Lenka Klicperová, ve 20 otázkách pak první dáma česká dámské módy Tatiana Kováříková přiznala, že už nestihne obléknout celý svět. Armádní generál Jiří Šedivý se po odchodu do výslužby vyprofiloval v jednoho z nejuznávanějších a nejrespektovanějších bezpečnostních a vojenských odborníků. Co nám prozradil v interview? Fenoménem je tentokrát režisér James Cameron, který je považován i za jednoho z nejvlivnějších lidí současnosti. A nechybějí samozřejmě krásné ženy...
Alkoholem k osvětě, dalo by se říci. Ve chvíli, kdy jsem se snažil zjistit něco zajímavého o koktejlu Bloody Mary, zjevila se mi na monitoru prostřednictvím vyhledávače Google Marie I. Tudorovna neboli Queen Bloody Mary.
Poté, co jsem se dočetl, že přísně vyhlížející dáma nechala v rámci potlačování protestantismu v zemi upálit pár stovek církevních rebelů, jsem se rád vrátil ke koktejlu. Mimo jiné jsem se dozvěděl, že poprvé se zmínka o tomto osvědčeném „vyprošťováku“ objevila v roce 1939 v americkém listu The New York Herald Tribune.
Přestože byl spisovatel Ernest Hemingway spojováván především s daiquiri, přišel rovněž s vlastní verzí Bloody Mary. Jak bývalo u znalce života, boxu, býčích zápasů a krásných žen zvykem, nehrál rozhodně při zdi. Klasický šejkr v tomto případě nahradil džbán. Jeho obsah tvořil litr vodky, dvojnásobek rajčatové šťávy, láhev worcesteru, šťáva ze dvou limetek, celerová sůl, černý a kajenský pepř.
V případě Bloody Mary existuje rovněž verze s tekutým černým pepřem. Kouzlo tohoto nepochybně interesantního postupu spočívá v louhování pepře ve vodce. Stačí tři čtyři dny. Po spojení s dalšími ingrediencemi pak konečný výsledek údajně uspokojí i největší vyznavače slavného koktejlu. V tomto případě lze navíc experimentovat, místo černého pepře je možno použít růžový, zelený, červený, sečuánský…
(Článek Bloody Mary, koktejl, nebo studená polévka? čtěte v květnovém vydání Playboye)