Tomb Raider dal v roce 1996 fanouškům počítačových her první sexsymbol, dopad na populární kulturu byl ale mnohem širší. Herní průmysl zvládl vygenerovat jen minimum virtuálních postav, které obstály v komiksech, reklamách, na stříbrném plátně i titulních stranách renomovaných magazínů. Na obálce Playboye pózovala Lara Croft přesně před 25 lety.
Focení ze sprna 1999 nicméně pro modelku Nell McAndrew, která ji v Playboyi představovala, nedopadlo nejlépe. Studio Eidos, vlastnící práva na postavu Lary Croft, se o sérii aktů dozvědělo jen chvíli před vydáním, s Angličankou ihned rozvázalo smlouvu a londýnský soud nařídil vydavateli Playboye nápis Tomb Raider na titulní straně přelepit.
Právník společnosti Eidos argumentoval, že jinak by „neposkvrněný obraz Lary Croft zůstal navždy pošpiněn“. Vývojáři přitom fiktivní archeoložce vymodelovali absurdně velké poprsí a nelidsky štíhlé boky, na plakátech běžně pózovala bezmála nahá.
V image Lary Croft se vždy praly dvě polohy – byla silnou ženou vzpírající se prostředí a konvencím, stejně jako objektem sexuální touhy, který lze ovládat pomocí pár tlačítek. Postavou kopírovala křivky Barbíny, povahou k ní ale měla na míle daleko.
Archeoložka zrozená v kulisách továren
Možná i proto, že nevzešla z blyštivého Los Angeles ani futuristického Silicon Valley. Lara Croft se zrodila v industriální oblasti Anglie, v krajině, z níž chce fantazie utéct do vysokých hor, do pralesa, na druhý konec světa. Aglomerace Derby leží přibližně 200 km severně od Londýna, ve městě velikosti Ostravy jsou dodnes největšími zaměstnavateli automobilky Rolls-Royce a Toyota, francouzský Alstom zde vyrábí železniční systémy. V kulisách továren a montoven tu v roce 1995 vznikla nejslavnější a nejpřitažlivější hrdinka počítačových her.
Tehdy čtyřiadvacetiletý seniorní grafik a vývojář Toby Gard si nejdřív vysnil postavu dobrodruha s kloboukem a bičem. Když ho kolegové upozornili, že jeho skici působí jako derivát Indiany Jonese, v hlavě mu zajiskřila vize silné ženy, která bourá klišé herního průmyslu i společnosti. Jako primární inspiraci si vybral zpěvačku Neneh Cherry. K postavě Lary Croft měla daleko, stejně jako všechny ženy světa, její život ale parametry dobrodružného dramatu splňuje. Narodila se ve Stockholmu švédské výtvarnici Monice „Moki“ Karlsson a muzikantovi Ahmadu Jahovi, který byl synem kmenového náčelníka ze Sierry Leone.
Rodiče se rozešli krátce po porodu a Cherry za otce přijala jazzového muzikanta Dona Cherryho, jenž jí později pomohl s kariérou. V patnácti se přestěhovala do Londýna, jímž zrovna otřásal neučesaný punk. Bydlela ve squatu, v šestnácti ji cestou domů znásilnili. Svůj hlas prý našla, když si zpívala do písní Poly Styrene z kapely X-Ray Spex. Sama se postavila za mikrofon v dívčí úderce The Slits a dalších těkavých souborech.
Sólovou kariéru nakrojila v roce 1982 protestní písní Stop the War, brojící proti válce o Falklandy, v rádiu a na večírcích pouštěla zbrusu nový žánr jménem hip hop. Neneh Cherry uměla dělat věci po svém a nebála se vykročit daleko mimo bezpečný a vyšlapaný koridor. Vedle ní Toby Gard při skicování pošilhával po komiksech Tank Girl se stejnojmennou hlavní hrdinkou, sexy nájemnou vražedkyní a příležitostnou tankistkou.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tomb Raider je po šesti letech zpátky. Nabušený trailer ukazuje návrat Lary Croft
Smíchal ženy, jednu skutečnou a jednu imaginární, do kterých se dospívající kluk zamiluje, ani neví jak. Výsledek zabalil do chlapecké teenage fantazie. Akční adventura se okamžitě stala hitem a přepsala dějiny herního průmyslu. Rekord britského prodejního žebříčku překonal Tomb Rider trojnásobně, během tří měsíců se ho prodalo na 2,5 milionu kusů. V roce 1995 skončila společnost Eidos se ztrátou 2,6 milionu dolarů, Tomb Rider překlopil červená čísla do zisku 14,5 milionu.
Nejočekávanější hrou roku 1997 se bez jakékoliv konkurence stal Tomb Rider II a revoluce nepřišla jen díky ženě v hlavní roli. Z dnešní perspektivy to může působit směšně, ale hráče i recenzenty uchvátila grafika postav i prostředí. Podobně žasli nad inovativním ovládáním i možností vydat se s Larou jakýmkoliv směrem. Doprava, doleva, nahoru i dolů. Uměla šplhat, potápět se, už nebylo nutné kopírovat trasu vykolíkovanou herními návrháři.
Virtutální postava dostávala nabídky na sex i svatbu
Pokud dnes gameři místo plnění misí raději projíždějí krajinu hry Red Dead Redemption na koni a bezcílně se kochají sceneriemi, fascinace absolutní svobodou pohybu ve virtuálním světě začala kdesi v katakombách prvního Tomb Rideru. Spousta mladých mužů v nich tehdy uvízlo, podlehli svým fantaziím a počítačovou hrdinku často nedokázali rozlišit od ženy z masa a kostí.
ČTĚTE TAKÉ: Jak bydlí legenda MMA Jiří Procházka? Skromně zařízená chalupa ho stála 5 milionů korun
„Lidé z celého světa nám posílají své fotografie,“ sdělila Tricia Gray, tisková mluvčí Eidos, deníku New York Times v roce 1998. „Lara dostala tucty nabídek ke sňatku a nespočet peprných dopisů,“ doplnila Tricia Gray.
Do kalifornské centrály Eidos na jméno Lara Croft běžně chodily květiny, vánoční dárky a vyznání lásky. Firma si přednosti Lary velmi dobře uvědomovala a její křivky s každým pokračováním nabývaly absurdnějších rozměrů...
A jak to bylo s Larou Croft dál? Celý článek si můžete dočíst v říjnovém čísle magazínu Playboy.