návrat zpět
Co hledáte?
Smazat

reklama

reklama

Autor: profimedia.cz
Kultura

Za vším hledej manažera...

Vydáno: 07.07.2022
Na začátku letošního roku uplynulo čtvrtstoletí od smrti prvního opravdového manažera v historii populární hudby, muže, který stvořil Elvise Presleyho. Svého nejslavnějšího a vlastně jediného klienta přežil plukovník Parker, který nebyl na vojně a byl podezírán z účasti na několika vraždách, o dvacet let.

Manažer, na kterého později navázali například Brian Epstein (The Beatles), Andrew Loog Oldham (Rolling Sotnes) nebo Peter Grant (Led Zeppelin), se narodil v roce 1909 v nizozemském městě Breda jako Andreas Cornelius van Kuijk. Do USA se dostal v osmnácti letech na palubě obchodní lodi. Nikdy nevlastnil americký pas a dosud není známo, jak se mu podařilo obejít zákon o registraci cizinců z roku 1940. Zároveň nelze vyloučit, že Parkerova neochota komunikovat s americkými úřady pramenila z jeho obav týkajících se možných dotazů detektivů Interpolu souvisejících s několika vraždami v rodném městě. Nejspíš proto nevystupoval Elvis Presley, kromě tří koncertů v Torontu, Ottawě a Vancouveru (1957), nikdy mimo USA. V letech 1959 až 1960, kdy král rokenrolu kroutil vojnu v tehdejší Německé spolkové republice, spolu manažer a jeho slavný svěřenec komunikovali pouze písemně, případně telefonicky.  

Nejdřív guvernér, pak Elvis

Čestný titul plukovníka získal Cornelius, který si v USA nechal říkat Tom Parker, od svého prvního svěřence, Jamese Houstona Davise (1899–2000). Celkem slušný zpěvák se však prosadil mnohem výrazněji na politickém kolbišti, v letech 1944–1948 a 1960–1964 zastával post guvernéra státu Louisiana.

Pak se v roce 1955 objevil mladík s chlapeckým úsměvem, napomádovanými vlasy a kytarou – Elvis Presley. Manažerem nepříliš známého zpěváka byl tehdy kytarista jeho doprovodné kapely Scotty Moore, první smlouvu podepsali v červenci 1954 za neplnoletého mladíka jeho rodiče. Už 1. ledna se stal novým Elvisovým manažerem Bob Neal, rodák z Belgického Konga s vazbami na rozhlasovou stanici Memphis WMPS. Bob založil následující měsíc společnost Elvis Presley Enterprises, dodatek ke smlouvě mu garantoval 15 procent z veškerých příjmů. Už v létě 1955 však figuroval plukovník Parker jako Elvisův „zvláštní poradce“, prvním úkolem bylo zajistit svěřenci smlouvu u silné nahrávací společnosti. Vydavatelství Sun Records, ve kterém Presley do té doby působil, totiž zdaleka neodpovídalo jeho ambicím.

Kdo si počká...

O Elvise projevily zájem nahrávací společnosti Mercury Records a Columbia Records, nabídka žádné z nich se ale ani nepřiblížila k Parkerem požadovaným 40 tisícům dolarů. Nakonec došlo k dohodě s hudebním vydavatelstvím RCA Victor. První jednání zkrachovalo, pak přišlo vedení s nabídkou 25 tisíc dolarů, což se mělo rovnat maximální možné investici za neznámého zpěváka. Plukovník Parker ovšem neustoupil, poukazoval na mimořádný potenciál růstu svého klienta. V listopadu nakonec rodilý Nizozemec přesvědčil vedení RCA Victor k vykoupení Elvise ze smlouvy se Sun Records v té době za astronomických 40 tisíc dolarů. Smlouva byla podepsána 21. listopadu 1955, tedy v době, kdy byl oficiálním manažerem Elvise Presleyho stále Bob Neal, který ovšem souhlasil s tím, že se za blíže nespecifikovaný obnos zpěváka zřekne.

„Nebýt Parkera, nebyl bych nikdy tam, kde jsem,“ cenil si svého manažera Elvis Presley.
Autor: archiv „Nebýt Parkera, nebyl bych nikdy tam, kde jsem,“ cenil si svého manažera Elvis Presley.

Megahit a zlo

26. března 1956 se stal plukovník Parker oficiálním manažerem Elvise Presleyho. V té době si už v RCA Victor mnuli ruce. Na konci ledna totiž vyšel singl Heartbreak Hotel se skladbou o sebevraždě osamělého muže, kterého se v krátkém čase prodalo přes milion kusů, a stal se singlem roku. Když necelý rok po vydání účinkoval Elvis se svým největším hitem v televizní Ed Sullivan Show, dívalo se přes 60 milionů lidí. Cover verzi později nahrály například takové veličiny pop-music, jako Paul McCartney, Led Zeppelin, The Doors, Bod Dylan, Jimi Hendrix, Guns N’Roses, Tom Jones či Justin Timberlake. Zpěvák Led Zeppelin Robert Plant hovořil v souvislosti s Heartbreak Hotelem o „animálním a sexuálním“ songu.

Během několika měsíců Elvis Presley rozdělil USA. Zatímco na jedné straně získala mládež až do nástupu The Beatles jedinečný vzor rebelie proti zavedeným pořádkům, puritánská část Ameriky hovořila v souvislosti se zpěvákem o zlu, které je nutno vymýtit. „Nebýt Parkera, nebyl bych nikdy tam, kde jsem,“ nechal se později slyšet Elvis.

Obchodní značka

Král rokenrolu měl nepochybně pravdu, jeho manažer za svých královských 25 procent podílu na zisku nezahálel. Na základě úspěchu Heartbreak Hotelu se stal Elvis Presley během necelého roku nejlépe honorovanou televizní hvězdou USA. Kromě toho podepsal smlouvu s odborníkem na merchandising Hankem Sapersteinem, který učinil z Elvise obchodní značku. Přes 80 produktů nového brandu realizovalo do konce roku 1956 obrat 22 milionů dolarů. Parkerova vynalézavost dospěla do stadia myšlenky o odznacích I Hate Elvis, jejichž prostřednictvím by kasíroval rovněž odpůrce jeho svěřence, snášejícího zlatá rokenrolová vejce.

Jenže v dubnu 1956 platilo, že i takový mistr jako plukovník Parker se někdy utne. Šlápnutím vedle se ukázalo být Elvisovo měsíční angažmá v Las Vegas. Naplno se totiž projevila disproporce mezi vkusem movitých Američanů střední a vyšší společenské třídy a Elvisovým pojetím zpěvu a sebeprezentace. Většina publika považovala Presleyeho za klauna a naznačovala, že mnohem víc než do seriózního hotelu patří do některého z nočních klubů. Plukovník Parker tak na základě nepříznivých ohlasů zkrátil angažmá na polovinu.

Filmová hvězda

Tento drobný nezdar se protřelému manažerovi podařilo napravit ještě téhož roku. Elvis totiž toužil po filmu a plukovník Parker zařídil schůzku s představiteli studia Paramount Pictures. Zpěvák uspěl hned napoprvé a manažer vyjednal smlouvu na sedm filmů. Zároveň se však muselo jak filmové studio, tak Presley toužící po roli charakterního herce podřídit manažerově podmínce, podle které musel Elvis ve filmu zpívat. První „filmový“ singl Love Me Tender dosáhl ještě před premiérou prodeje milionu kusů. Během dvou let tak Elvis Presley natočil tři filmy – Love Me Tender“ (1956), Jailhouse Rock (1957) a Loving You (1957). Vlak se rozjel a nezadržitelně nabíral na rychlosti…

(Profil supermanažera Serafina Perugina, po jehož přízni touží kapely, jako Whitesnake, Def Leppard, Mr. Big, čtěte v červencovém Playboyi)

Související témata: plukovník Tom Parker , manažer , Elvis Presley , muzika , hudba , film , Playboy 07/22 , Serafino Perugino , fenomén , profil